Na důchody si bude muset stát dál půjčovat, seniorů začne prudce přibývat. Reforma dluh jen přibrzdí
Příštích třicet let čeká důchodový systém těžké období. Důvodem je nepříznivý demografický vývoj, tedy odchod populačně silných ročníků z pracovní fáze života, doprovázený nízkou porodností. Z aktuální zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí plyne, že dokonce ani případný skokový nárůst míry plodnosti ze současných 1,45 dítěte na ženu by situaci do roku 2060 příliš nezměnil a v plné míře by se projevil až později. Zvýšení porodnosti pomocí prorodinné politiky je přitom jedna z tezí, kterou opakovaně razí opozice.
Samotná vládní důchodová reforma schválená oběma komorami parlamentu, která začne platit od ledna a z části od roku 2026, rostoucí schodek takzvaného penzijního účtu nesmaže. Jen ho přibrzdí pod hranicí 150 miliard korun. Výdaje na starobní důchody podle rady v současnosti dosahují 7,71 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2050 se ale mají dostat na úroveň 10,12 procenta a o deset let později dosáhnou svého maxima 11,05 procenta HDP. Pak by měly začít mírně klesat.
Stárnutí populace zvýší veřejné zadlužení
Podle člena NRR Petra Musila se na projektovaném vývoji podepisuje stárnutí populace, v jehož důsledku začne být penzijní systém po roce 2030 pod značným tlakem. „Do důchodu začnou odcházet silné generace narozené v sedmdesátých letech, které v adekvátní míře nedokážou nahrazovat početně slabé generace narozené v devadesátých letech a na počátku tohoto tisíciletí,“ uvedl Musil.
V základním scénáři tak rada pro druhou polovinu století predikuje, že kvůli stárnutí populace se zadlužení veřejného sektoru oproti současností více než čtyřnásobně zvýší a přesáhne 200 procent HDP. Při mírné úpravě důchodového věku, kdy by lidé trávili v penzi čtvrtinu života, by to bylo o něco méně.
Nastíněný model však nepočítá právě s dalším postupným růstem věku odchodu do penze o měsíc ročně, který do reformy zakotvil parlament. Zároveň se sníží výpočet nových důchodů. Zákonodárci už dříve odhlasovali také pokles pravidelné valorizace penzí a zpřísnění podmínek pro předčasný odchod na odpočinek.
„Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný systém narazí na nedostatek zdrojů,“ varoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úpravy podle něj deficit důchodového systému srazí.
Rezort práce dospěl k závěru, že pokud by stát věk odchodu do penze nezvyšoval ze současných 65 na 67 let, což má být nový strop, musel by v roce 2060 na důchody v dnešních cenách doplácet 224 miliard korun ročně. Schválené posunutí věku ušetří 80 miliard korun ročně. Schodek tak poklesne na 144 miliard.
V současnosti žije v Česku 2,37 milionu seniorů, do roku 2050 má jejich počet vzrůst na 3,05 milionu. Výrazně se v následujících letech zvýší i počet invalidních důchodců, což výdaje státu ještě více zatíží.
Země EU na tom jsou hůř, tvrdí opozice
Otázka nicméně je, jak dlouho bude reforma platit. Opozice slibuje, že ji od základů překope. Argumentuje tím, že deficity důchodového systému jsou vzhledem k HDP v Česku oproti zahraničí stále nízké. „I při zachování nynějšího stavu bychom v roce 2060 vydávali méně, než má činit průměr Evropské unie. Ten by podle OECD měl být 13,9 procenta,“ řekl poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka.
S tím ale nesouhlasí rozpočtová rada ani další odborníci. Připomínají, že většina zemí Evropské unie vybírá z vyplácených starobních penzí daně, některé dokonce i zákonné pojištění. Týká se to například Belgie, Finska, Francie či Německa. Čeští senioři, pokud si nepřivydělávají, přitom žádné daně ani další odvody platit nemusejí.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
