Předdůchod z penzijního spoření nebrání čerpání příspěvku na bydlení
Skutečnost, že měsíčně vyplácený předdůchod ze soukromého penzijního spoření nezahrnují úřady práce do rozhodného příjmu při posuzování nároku na příspěvek na bydlení, může překvapit.
Už třeba kvůli tomu, že do příjmů členů domácnosti žádající o dávku úřady započítají například nemocenské dávky, přídavky na dítě, přijaté výživné nebo i příjmy z nájmu.
„V zákoně o státní sociální podpoře jsou v příslušném ustanovení taxativně vyjmenovány druhy příjmů, které se považují za příjem rozhodný pro nárok na dávky státní sociální podpory. Doplňkové penzijní spoření tam uvedeno není,“ potvrzuje Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
A to podle něj znamená, že ani měsíční renta vyplácená z penzijního spoření není rozhodným příjmem pro nárok na příspěvek na bydlení a úřady práce ho při posuzování nároku na dávku nezohledňují.
„Dle MPSV se jedná o správný postup. Neboť se do příspěvku na bydlení započítávají mimo jiné například čisté a zaúčtované příjmy ze závislé činnosti. A část z těchto rozhodných příjmů si občan odkládal do doplňkového penzijního spoření,“ vysvětluje Augusta.
Jinak řečeno, pokud by se měsíčně vyplácené doplňkové penzijní spoření (DPS) započítávalo do příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem, pak byl by tento příjem započítán, tedy posuzován dvakrát.
„A to poprvé v rámci čistých příjmů a podruhé v rámci výplaty doplňkového penzijního spoření,“ dodává Augusta.
Předdůchod z DPS se v praxi osvědčuje
Většinu účastníků penzijního spoření přiměla k uzavření smlouvy a pravidelnému odkládání peněz do něj hlavně podpora ze strany státu. Nicméně doplňkové penzijní spoření, nikoli však penzijní připojištění nabízí jeho účastníkům i další výhody.
„Jednou z nesporných výhod doplňkového penzijního spoření je, že nabízí lidem při splnění určitých podmínek odchod do předdůchodu až o pět let dříve, než jim vznikne nárok na řádný státní důchod,“ říká k penzijnímu spoření finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Upozorňuje ovšem, že u předdůchodu se dá čerpat pouze z DPS, nikoliv ze „starého“ penzijního připojištění, které už penzijní společnosti několik let neuzavírají.
„Nicméně i lidé v penzijním připojištění mohou na předdůchod dosáhnout, pokud požádají o převedení své smlouvy na nové doplňkové penzijní spoření, což ale mohou jen v rámci stávající penzijní společnosti,“ vysvětluje Kučera a přidává důležité upozornění: „Spořicí doby se sčítají i z předchozích produktů, ale kdo přejde dnes a udělá si novou smlouvu u nové penzijní společnosti, podle nových podmínek platných od 1. 1. 2024 bude muset dodržet spořicí dobu minimálně deset let. Dříve to bylo pět.“
A zmiňuje další z výhod měsíčně čerpaného předdůchodu. Předdůchod mohou lidé čerpat už pět let před dosažením státem určeného řádného důchodového věku, aniž by tento dřívější odchod do předdůchodu ovlivnil výši budoucího starobního důchodu.
„To je podstatnou výhodou vzhledem k vyššímu krácení řádného starobního důchodu při odchodu do důchodu předčasného, které loni přinesla novela o důchodovém pojištění,“ podotýká finanční poradce.
Zatímco předčasný důchod od státu vylučuje uzavření standardní pracovní smlouvy či podnikání, při čerpání předdůchodu si lidé vydělávají bez omezení. Nejen na takzvané dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Navíc při takovém čerpání předdůchodu se nezdaňují připsané příspěvky od zaměstnavatele 15procentní daní z příjmu. Za určitou výhodu lze považovat i to, že za lidi v předdůchodu hradí zdravotní pojištění stát.
Omezení, která platí pro předdůchod
Někteří vnímají v případě předdůchodu z DPS za určitou překážku v jeho čerpání to, že jej musí pobírat minimálně 24 měsíců a vždy v měsíčních částkách. Nikoli tedy jednorázově.
„Tato podmínka dává smysl, jelikož jde o státem podporovaný produkt, jehož pomocí se mají lidé podílet na zajištění se na stáří,“ podotýká David Kučera.
Překážkou pro některé střadatele, kteří se spořením začali třeba později nebo si ukládali nižší částky, pak často je, že měsíčně vyplácená renta nesmí být nižší než 30 procent průměrné hrubé mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozí roku.
„A průměrná mzda za toto období loni dosahovala 42 427 korun, a tak letos minimální měsíční výplata předdůchodu je 12 728 korun,“ říká Kučera.
Na pětiletý předdůchod musí mít lidé letos v DPS naspořeno alespoň 763 680 korun, pro minimálně dvouletou dobu předdůchodu pak minimálně částku ve výši 305 472 korun. Pokud takové výše úspory v penzijku nedosahují, mohou chybějící sumu doplatit jednorázově. Vždy se na mimořádném vkladu ale musí předem domluvit se svou penzijní společností.
Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou firmou Partners.
