Míra inflace v Česku dosáhla v srpnu 4,1 procenta. Analytici tipují, že do konce roku se může vyšplhat až na pět procent. Na zvyšující se ceny reaguje už i centrální banka, která zvedá úroky. Nabízí se otázka, zda jsou obavy z inflace namístě.
Spotřebitelské ceny raketově rostou. Zdražují stavební materiály, potraviny, náklady na bydlení, auta, ale i služby. Do inflace v Česku Český statistický úřad navíc nezapočítává ceny nemovitostí. Pokud by je započítával, byla by inflace ještě vyšší.
„Inflace je, stejně jako deflace, běžný ekonomický jev. Ale v době, kdy je inflace příliš vysoká, začne narušovat běžný chod ekonomiky. Ceny rostou tak svižně, že se mzda rychle znehodnocuje a zboží je lepší koupit co nejdříve, což může akcelerovat ceny ještě více, a máme tu inflační spirálu,“ popisuje současné tendence hlavní investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.
Tip: Jak se bránit inflaci? Díky investicím
Jeho slova potvrzuje i praxe. Nominální mzdy meziročně vzrostly o více než 11 procent. Rostou ale i platy zaměstnanců závislých na veřejných rozpočtech v Česku, což vytváří další tlak na růst inflace. Silně se na tom podepisuje i český neflexibilní trh práce, na němž tuzemské i zahraniční firmy dlouhodobě marně hledají dostatek kvalitní pracovní síly. Což mnohé z nich i nutí opouštět Česko a rozvíjet svou výrobu v jiných zemích.
To, co platilo dříve, už neplatí
Rychle rostoucí inflace je problém pro ty, co mají peníze, ale i pro ty, kteří peníze nemají či jich mají tak akorát. Těm druhým přidělává inflace vrásky na čele skrz dražší náklady na život. Těm, kteří peníze mají, vrásky na čele zase přidělávají starosti, jak ochránit své úspory před jejich znehodnocením inflací.
„Dnes už bohužel neplatí to, co platilo v minulosti. Totiž, že v době zvýšené inflace, zhruba nad tři procenta, vždy stačilo, aby člověk uložil peníze na peněžním trhu, nebo třeba i v bance na spořicím účtu či termínovaném vkladu, a úrok mu pokryl nejen inflaci, ale i mu něco zbylo,“ krčí rameny ředitel investic Amundi Asset Management Petr Šimčák.
Důvod spočívá v tom, že centrální banky, ale i vlády pumpují (na dluh) do ekonomiky obrovské množství peněz, aby udržely ekonomiku v chodu a tlumily dopady krize, jako byla a je ta současná pandemická.
„To znamená, že jestliže dříve někoho ještě zajímalo, že máte peníze a nechcete je utratit, dneska už to nikoho nezajímá. Důvod je, že těch peněz v oběhu je skutečně hodně. Takže klesá jejich hodnota,“ vysvětluje Petr Šimčák.
Zároveň upozorňuje i na to, že věc má více rozměrů. Jedním z nich je i fakt, že inflace pomáhá dlužníkům z dluhů. A to nejenom státům, ale i domácnostem, které si dnes mohou například sjednat hypotéku za nižší úrok, než je inflace.
Česká národní banka plní svou roli
Jak Petr Šimčák, tak Martin Mašát se shodují v jednom. Oceňují snahu České národní banky (ČNB) mírnit dopady inflace postupným zvyšováním úrokových sazeb.
„Aktuální zvýšení sazeb na 0,75 procent byl teprve začátek a nám nezbývá než zatleskat ČNB za tyto kroky, protože jako jedna z prvních našla odvahu postavit se inflaci,“ říká Martin Mašát.
„To je velice důležité. A myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak moc důležité to je,“ doplňuje Petr Šimčák.
Jejich slovům se nelze divit. Například Evropská centrální banka (ECB) odvahu zasáhnout proti inflaci prozatím nenašla. Naopak volí docela opačnou politiku. Úroky drží na nulových až záporných hodnotách. A to i přesto, že inflace roste i v eurozóně a mnohým se to nelíbí. Příkladem budiž Německo, kde se inflace letos v srpnu (3,9 %) vyšplhala nejvýše za posledních 28 let. Němečtí ekonomové přitom již několik měsíců volají po zásahu ECB, který ale nepřichází. A důvodem je, jak už bylo řečeno, že inflace pomáhá dlužníkům, k nimž v eurozóně patří nejeden stát. Dále jsou za tím i obavy, že zvýšení úroků by mohlo zpomalit současný křehký hospodářský růst.
Je třeba se inflace obávat?
Podle Martina Mašáta se v současném světě inflace obávat asi nemusíme, ale je potřeba s ní pracovat. Těm, kteří volné peníze nemají, radí zamyslet se nad svými výdaji a přizpůsobit je současnému rychlému růstu cen zboží i služeb. Případně se pokusit najít cestu, jak zvýšit svůj příjem.
„Těm, co volné peníze mají, pak doporučuji je hlavně nenechávat dlouhodobě na účtech v bankách či pod polštářem, protože postupně ztrácí svoji reálnou kupní sílu,“ upřesňuje.
Kam přesně volné peníze nyní investovat či vložit, je pak dle jeho slov na rozhodnutí a potřebách každého. V případě jejich investování ale dle něj platí, že konzervativní investoři by se měli soustředit na konzervativní investice, jako jsou kvalitní státní či korporátní dluhopisy, respektive dluhopisové fondy. U dlouhodobější chuti investovat pak přicházejí z tradičních investičních aktiv do úvahy akciové fondy, které také mohou přinést nejvyšší zhodnocení.
