S radami, jak ochránit peníze před inflací, se teď roztrhl pytel. Jedni nabízejí zlato, další kryptoměny, jiní nemovitosti. Ve všech zmíněných případech jde však jen o dílčí investice, protože hlavní díl diverzifikovaného portfolia vždy patří podílovým fondům.
A nejenom jim. Lidé, kteří chtějí ochránit své úspory před rychle rostoucí inflací, by se měli zamyslet i nad tím, jak jsou na tom se svým spořením na penzi. Zda si na stáří již spoří prostřednictvím penzijních fondů, a pokud ano, tak jak.
„Výhody penzijních fondů jsou zřejmé. Je to státní příspěvek, daňové úlevy, příspěvek od zaměstnavatele a nízké náklady na správu,“ vysvětluje produktová ředitelka penzijních fondů Rentea Lucie Jurníčková.
Zároveň upozorňuje, že ti, kteří mají do penze pět a více let a stále zůstávají ve starém penzijním připojištění, tj. transformovaných fondech, nedělají v drtivé většině případů vůbec dobře. Tyto fondy, jež ze zákona nesmějí vykázat pokles hodnoty majetku, jim totiž peníze nezhodnotí. Naopak inflace jejich podílníkům vezme nejenom část z jejich investic, ale i podstatně ubere ze státního příspěvku i příspěvku od zaměstnavatele. A tím více to bude, čím déle si budou na stáří takto spořit.
Jsou tu i podílové fondy
Jakkoli by měly být podle investičních odborníků penzijní fondy základem každého portfolia, v momentě, kdy peníze zbývají, je vhodné portfolio rozšířit i o podílové fondy. Ty jsou sice o něco dražší na správu, ale jejich nesporná výhoda spočívá v tom, že výběr peněz z nich limituje pouze samotným investorem stanovený investiční horizont. To znamená, že v nich uložené peníze má investor k dispozici, kdykoli je potřebuje. Za jejich předčasný výběr – na rozdíl od penzijních fondů – není nikterak sankcionován.
„U podílových fondů nezáleží na tom, jestli klient investuje 500, 1000, nebo 100 000 korun. Důležité je spíše, jak tato suma zapadá do jeho celkových finančních možností,“ vysvětluje hlavní investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.
Kouzlo pravidelného investování do podílových fondů pak charakterizuje následovně: „Velká výhoda pravidelného spoření je, že se člověk naučí určité zodpovědnosti při nakládání se svými prostředky. Odměnou mu pak bude po několika letech slušná suma peněz, která se mu při správném postupu o nějaká ta procenta navíc zhodnotila.“
Upozorňuje přitom i na to, že podílové fondy jsou řešením i pro ty, kdo si teď lámou hlavu, jak ochránit i větší sumy peněz před inflací.
„I zde mohou podílové fondy pomoci. Je třeba ale už více myslet na diverzifikaci investice, aby se nestalo, že investor dá veškeré své peníze na aktivum, které mu zhodnocení nepřinese. Diverzifikace přitom není žádná věda. Vždy jde o to, investici nastavit tak, aby v případě, že něco nevydělává, něco jiného přineslo slušný výnos a poměry se vyrovnaly,“ vysvětluje Martin Mašát.
Jak přistupovat k investicím
Podle investičních odborníků přístup Čechů k investicím se v jejich cílech nikterak neliší od přístupu investorů v západních zemích. Cílem je ochránit peníze před inflací a zhodnotit je nad inflaci. Podle Martina Mašáta by si ale lidé před samotným investováním měli vždy udělat pořádek ve financích.
„Měli by se ubezpečit, že mají pokryta rizika ztráty příjmu či majetku skrz pojištění. Měli by si být jistí, že jsou schopni splácet své závazky, jako jsou třeba hypotéky či jiné typy úvěrů. Měli by přesně vědět, kolik peněz potřebují na chod domácnosti a mít rezervu na neočekávané výdaje. Když toto všechno budou mít v pořádku, budou i vědět, kolik peněz mohou dát do podílových fondů,“ říká s tím, že vždy by mělo jít o peníze, které jim nebudou chybět.
Vůbec ta nejčastější chyba, které se investor totiž může dopustit, je, že své peníze z investice stáhne významně dříve, než si naplánoval. To znamená nedodrží svůj investiční horizont. Může se pak stát, že realizuje ztrátu, pokud finanční trhy prodělaly zrovna nějakou korekci (viz pandemický propad v březnu 2020).
„Každá investice by měla mít totiž svůj účel, který v praxi určí délku investičního horizontu i typ aktiva, do kterého se bude investovat. Pokud se například někdo rozhodne investovat peníze kvůli tomu, aby měl co dát za 18 let svému dítěti do začátku, ale peníze z fondů stáhne po třech letech, kdy dojde na trzích ke korekci, protože se bojí, těžko může očekávat nějaký výnos,“ vysvětluje Martin Mašát.
Obecně pak platí, že největší výnos investorům přinášejí investice do akciových podílových fondů, jakkoli jejich hodnota v čase kolísá. Nižší, ale zase jistý výnos, pak přinášejí dluhopisové fondy. Smíšené podílové fondy nakonec ve svých portfoliích kombinují obě složky zmíněných investičních aktiv. V čase jejich správci pak různě upravují jejich poměry, aby dosáhli co nejlepšího výsledku pro investory.
