Pokud v dnešní době člověk podniká, musí mimo jiné počítat s kontrolou ze strany různých institucí, ať již se jedná o živnostenský úřad, ČOI, ČSSZ, finanční úřad, inspektorát práce, celní úřad či krajskou hygienickou stanici. Mnohdy se však stává, že kontrolovaný podnikatel či jeho zaměstnanci si nejsou jisti, jaké má kontrolor pravomoci a jestli oni vůči němu mají nějaké povinnosti, či naopak práva.
Kontrola podnikatele je standardně zahajována z moci úřední, a to prvním úkonem ze strany kontrolujícího úřadu. Tímto úkonem přitom může například být předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě, doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolovanému podnikateli či první z kontrolních úkonů, u něhož je třeba, aby nezbytně bezprostředně předcházel předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě. Navíc jestliže kontrolovaný podnikatel není kontrole přítomen, může být o zahájení kontroly informován dokonce až dodatečně.
V souvislosti s výkonem kontroly je kontrolor oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí podnikatele. To však neplatí, pokud je obydlí užíváno k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užíváno k těmto účelům a jiným způsobem to není možné zjistit.
Co se týče podnikatele, ten je povinen vytvořit kontrolorovi podmínky pro výkon kontroly, umožnit mu výkon jeho oprávnění, poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat v určené lhůtě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolor požádá. Práv kontrolovaný podnikatel ze zákona mnoho nemá. Může požadovat po kontrolorovi předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v tomto pověření; namítat podjatost kontrolora či jím přizvané osoby; seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat námitky proti kontrolním zjištěním.
Zvláště poslední bod je důležitý, pokud má kontrolovaný podnikatel za to, že kontrola neprobíhala správně, nesouhlasí s jejím výsledkem atp. V takovém případě může totiž podat námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole, a to kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, popř. ve lhůtě delší, stanovené přímo v daném protokolu.
Námitky musejí být podány písemně, musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musejí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním.
Autorka je ředitelkou úseku likvidace škod společnosti D.A.S. právní ochrana
