Kauza Rohlík jako varování. Pravidla pro švarcsystém se mají změnit, co čeká práci na IČO?
- Připravovaná novela zákoníku práce má změnit znaky švarcsystému a vyloučit z nich ekonomickou závislost živnostníka.
- U digitálních platforem začne platit vyvratitelná domněnka pracovního vztahu, čímž na ně přejde důkazní břemeno.
- Zatímco OSVČ už nebudou za nelegální práci pokutovány, firmám zůstanou vysoké sankce a přibudou doplatky pojistného.
Nezávislý podnikatel, nebo zaměstnanec? Rozhoduje vždy to, jak spolupráce fakticky funguje, nikoliv to, jak je vztah zasmluvněn. Pravidla připomněla kauza kurýrů Rohlík.cz, v níž soudy potvrdily, že u osmi kurýrů formálně spolupracujících jako OSVČ šlo ve skutečnosti o zastřenou závislou práci – švarcsystém. Jaká nová pravidla přináší zavedení evropské směrnice o platformové práci pro posuzování švarcsystému?
Posuzování švarcsystému
O švarcsystém jde v situaci, kdy vztah mezi dvěma subjekty naplňuje pojmové znaky závislé práce podle zákoníku práce. Člověk pracuje na IČO jen naoko, ve skutečnosti se tím ale zastírá skutečná povaha závislé práce a obchází zákon.
Podle zákoníku práce smí být závislá práce vykonávána jen v pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, DPČ nebo DPP. Pokud inspektorát švarcsystém odhalí, hrozí podnikateli, který živnostníka najímá, vysoké pokuty a další sankce. Podle současné právní úpravy hrozí pokuta i samotnému živnostníkovi.
Změna definice závislé práce
V návrhu novely zákoníku práce, který se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně, dochází ke změně definice závislé práce. Tato změna se týká všech zaměstnavatelů, nejen platforem.
„Mění se tedy kritéria, podle kterých se bude posuzovat, co švarcsystém je a co není. Závislá práce bude mít nově tři znaky – nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance, výkon práce jménem zaměstnavatele a osobní výkon. Nadřízenost a podřízenost bude nově vymezena čtyřmi podznaky, které mají platit současně. Těmito znaky jsou organizace práce ze strany zaměstnavatele, výkon práce v pracovní době, podle pokynů zaměstnavatele a kontrola výkonu práce ze strany zaměstnavatele,“ vysvětluje advokátka Blanka Baierová z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.
Nově tak nebude rozhodující ekonomická závislost OSVČ anebo skutečnost, že firma spolupracující s OSVČ poskytuje benefity, příspěvky nebo doplňkové pojištění. „To, že živnostník fakturuje hlavně jednomu odběrateli a je to jeho hlavní příjem, tedy samo o sobě závislou práci prokazovat nebude. Soudy ji přitom dosud ve svých rozhodnutích braly v úvahu. Například v kauze Rohlík Ústavní soud letos na jaře potvrdil závěry Nejvyššího správního soudu a jako jednu z okolností zdůraznil právě ekonomickou závislost kurýrů na společnosti. Jaký výklad však soudy přijmou po novele, zatím nelze předvídat,“ uvádí advokátka Romana Szuťányi z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Obdobně je to podle Szuťányi s pracovními prostředky. Návrh totiž přesouvá náklady zaměstnavatele mezi podmínky výkonu závislé práce, a ty podle důvodové zprávy nemají přímý vliv na to, jestli o závislou práci jde. „Když tedy firma živnostníkovi poskytne notebook nebo jinou pracovní pomůcku, ještě to nebude znamenat, že je jejím zaměstnancem. Úplně bez významu tyto okolnosti ale podle mého názoru nebudou. Dlouhodobá práce pro jednu firmu, její vybavení nebo povinná přítomnost na pracovišti riziko pořád zvyšují, i když žádná z nich by sama o sobě jako argument pro závislou práci stačit neměla,“ míní Szuťányi s tím, že pokud navíc OSVČ například vede tým zaměstnanců, mohlo by jít o organizaci práce, mezi kterou důvodová zpráva zahrnuje i zařazení do organizační struktury firmy.
To, že by pracovníci spolupracující jako OSVČ ocenili více benefitů, vyplývá i z průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). Podle šetření mezi 766 kurýry a řidiči v Česku 96 procent z nich oceňuje možnost zvolit si pracovní dobu a tři čtvrtiny považují svobodu podnikání za důležitější než jistoty pracovního poměru. Osm z deseti pracovníků uvedlo, že by uvítali více benefitů, např. úrazové pojištění nebo kompenzaci při výpadku příjmu, ale při zachování nezávislosti OSVČ.
V návrhu se mění také sankce za švarcsystém. „Pokuta pro samotného pracovníka, který vykonává práci na IČO, se ruší. Pro firmu, která výkon nelegální práce umožní, zůstávají pokuty až 10 mil. Kč a další sankce jako zákaz činnosti až na 2 roky. Navíc přibývá povinnost doplatit pojistné na sociální a zdravotní pojištění a penále. Tato povinnost má vznikat už na základě protokolu o kontrole inspekce práce, ne až po pravomocném rozhodnutí o přestupku,“ zdůrazňuje Baierová. Podle advokátky tak výrazně vzroste váha protokolu o kontrole, protože na něj budou přímo navázané finanční důsledky.
Specifický postup u platforem
Platformou je podle návrhu internetová či mobilní služba, jejíž podstatnou součástí je organizování placené práce lidí a která k tomu využívá automatizované systémy. „Platformou nebudou pouze společnosti v oblasti taxislužby nebo rozvážkových služeb, ale nejrůznější online služby s automatizovaným řízením. Zákon dopadne na všechny platformy, které organizují práci v České republice, i když sídlí v zahraničí,“ vysvětluje Blanka Baierová.
Pro platformy platí specifická pravidla. Ačkoliv definice závislé práce bude pro všechny stejná, liší se to, kdo musí co dokazovat. „U platforem zavádí zákon o platformové práci vyvratitelnou domněnku pracovního vztahu. Pokud se aktivuje, musí platforma nebo zprostředkovatel dokázat, že se o závislou práci nejedná. U ostatních firem mimo platformy pak dokazování, že jde o závislou práci, stále zůstává na inspektorech,“ připomíná Romana Szuťányi.
Pokud pracovník platformy písemně upozorní na skutečnosti, které ukazují na závislou práci, vyzve inspektorát platformu k vyjádření v 90denní lhůtě. „Pokud platforma dostatečně věrohodně nevysvětlí, že nejde o pracovněprávní vztah, inspekce provede kontrolu,“ uvádí Baierová.
Přinesou novely legalizaci švarcsystému?
Kritici návrhu varují, že nová definice závislé práce může část vztahů, které jsou dnes posuzovány jako švarcsystém, přesunout do oblasti legální spolupráce s OSVČ.
„Novela nelegalizuje švarcsystém. Pouze mění kritéria závislé práce. Mezi jeden z takzvaných podznaků, který musí být splněn, má nově patřit podmínka, že práce je konána v pracovní době. Naopak se nemá zohledňovat ekonomická závislost OSVČ na firmě. Je tedy možné, že toto otevře prostor pro spolupráci, která by dnes byla posouzena jako švarcsystém,“ míní Baierová.
Stejný názor zastává i Szuťányi, podle níž nová úprava neznamená automatickou legalizaci švarcsystému. Pokud bude firma živnostníka fakticky řídit, kontrolovat a živnostník pro ni bude práci vykonávat osobně, bude se i nadále jednat o výkon nelegální práce.
„Jestli půjde skutečně o rozvolnění, jak se někteří obávají, ukáže až praxe a samozřejmě to, jak na novou definici budou nahlížet soudy,“ uzavírá Szuťányi.
