Dlouhodobá neschopenka v roce 2026: Kdy se zvyšuje nemocenská a komu vzniká daňový přeplatek
- S prodlužující se pracovní neschopností roste i výše státní podpory, přičemž od 61. dne nemoci dosahuje nemocenská své maximální sazby.
- Zatímco zaměstnanci s běžnou pracovní smlouvou mají tyto peníze jisté, živnostníci bez dobrovolného pojištění zůstanou při dlouhé nemoci zcela bez příjmů.
- Díky uplatnění celé roční slevy na poplatníka může navíc těm lidem, kteří před nemocí odvedli daňové zálohy, vzniknout nárok na tisícové přeplatky.
Několikaměsíční pracovní neschopnost je samozřejmě vždy nepříjemná situace. Jak se ale dlouhodobá pracovní neschopnost projevuje v rodinném rozpočtu? Proč je výhodné zaměstnání na pracovní smlouvu a jak vysoký daňový přeplatek může dlouhodobá neschopenka přinést?
Při výpočtu nemocenské platí zjednodušené pravidlo: čím vyšší jsou rozhodné příjmy, tím vyšší je i nemocenská. Denní nemocenská při delší pracovní neschopnosti je však vyšší než denní nemocenská při kratší neschopnosti.
V přiložené tabulce je pro názornost vypočtena denní nemocenská u různých průměrných hrubých mezd v roce 2026. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Nemocenská náleží až po jejím vyčerpání, tedy od 15. kalendářního dne. V tabulce jsou uvedeny částky denní nemocenské po vyčerpání náhrady mzdy.
Tabulka: Denní nemocenská v roce 2026
| Hrubá mzda | Prvních 16 dní | Dalších 30 dní | Následující dny |
|---|---|---|---|
| 30 tisíc Kč | 533 Kč | 587 Kč | 640 Kč |
| 40 tisíc Kč | 711 Kč | 782 Kč | 853 Kč |
| 50 tisíc Kč | 887 Kč | 975 Kč | 1 064 Kč |
| 60 tisíc Kč | 1 005 Kč | 1 105 Kč | 1 206 Kč |
| 80 tisíc Kč | 1 209 Kč | 1 330 Kč | 1 451 Kč |
| 100 tisíc Kč | 1 327 Kč | 1 460 Kč | 1 592 Kč |
| 150 tisíc Kč | 1 617 Kč | 1 779 Kč | 1 940 Kč |
Nemocenská u zkrácených úvazků a dohod (DPP, DPČ)
Nárok na nemocenskou mají všichni zaměstnanci pracující na pracovní smlouvu, a to i v případě zkráceného úvazku. Zaměstnání na některou z pracovních dohod (DPP, DPČ) zakládá nárok na nemocenskou pouze tehdy, pokud je z dané odměny odváděno sociální pojištění. U dohody o provedení práce (DPP) se pojištění neplatí, pokud je hrubá měsíční odměna 11 499 korun a méně. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) tato hranice činí 4499 korun a méně.
Proč je dlouhá nemoc finanční hrozbou pro OSVČ
Živnostníci a podnikatelé mají nárok na nemocenskou pouze v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Pokud si OSVČ toto pojištění nehradí, nemá během nemoci nárok na žádné finanční plnění, což při dlouhodobé neschopnosti představuje značný problém. Zaměstnanci na klasickou pracovní smlouvu tak mají výrazně vyšší sociální jistoty než OSVČ.
Jak dlouho lze nemocenskou pobírat?
Podle § 26 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. začíná podpůrčí doba u nemocenské 15. kalendářním dnem neschopnosti a trvá nejdéle 380 kalendářních dní. Dle § 27 může být tato doba prodloužena o nejvýše 350 dní na základě žádosti pojištěnce, pokud s tím souhlasí lékař orgánu nemocenského pojištění.
Invalidní důchod nezískáte automaticky, musíte žádat
Legislativa nestanovuje žádný pevný termín, kdy by byl při dlouhodobé nemoci automaticky přiznán invalidní důchod. V praxi se stává, že někomu není invalidní důchod přiznán ani po roce nemocenské, zatímco jiný na něj má nárok relativně brzy.
O invalidní důchod je vždy nutné si požádat, přičemž podání žádosti je zdarma. Posuzování zdravotního stavu je individuální záležitostí a probíhá v souladu s platnou legislativou.
Za jakých podmínek vzniká daňový přeplatek a jak je vysoký?
Zaměstnanci, kteří kvůli dlouhodobé nemoci neodpracují některý celý kalendářní měsíc, mají nárok na daňový přeplatek. V měsících, kdy pobírají nemocenskou, nemají zdanitelný příjem, u kterého by uplatnili slevu na poplatníka.
V ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání se však uplatní plná roční sleva na poplatníka ve výši 30 840 korun bez ohledu na počet odpracovaných měsíců. Zjednodušeně to znamená, že každý měsíc pobírání nemocenské zakládá důvod pro daňový přeplatek ve výši 2570 korun.
