Fingovaná neschopenka se krutě prodraží. Šéfové na marody posílají i soukromé detektivy
- Zaměstnavatel má právo kontrolovat zaměstnance na neschopence hned od prvního dne a může k tomu využít i soukromé detektivy.
- Porušení léčebného režimu (pobyt mimo domov, nedodržení vycházek) může vést k okamžitému krácení peněz i výpovědi.
- OSSZ musí na podnět firmy prověřit důvodnost neschopenky do sedmi dnů – podezřelé „letní neschopenky“ jsou pod drobnohledem.
Dočasná pracovní neschopnost (DPN) má zaměstnanci zajistit čas na léčbu a ochranu příjmu. Praxe ale ukazuje, že část zaměstnanců tento institut zneužívá jako formu „dovolené navíc“. Podle zkušeností firem se podezření na účelové čerpání neschopenek množí v létě nebo kolem prodloužených víkendů. Zaměstnanci by si však měli uvědomit, že zaměstnavatelé mají v rukou účinné nástroje, jak se proti takovému jednání bránit – od nečekaných kontrol u dveří až po finanční postihy.
Právo zaměstnavatele: Kontrola u dveří i bez ohlášení
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel hradí náhradu mzdy v prvních 14 dnech nemoci z vlastní kapsy, dává mu zákoník práce právo prověřit, zda zaměstnanec skutečně dodržuje stanovený režim. Pro zaměstnance z toho plyne jasná povinnost: kontrolu musí umožnit.
„Náhrada mzdy v prvních 14 dnech odpovídá 60 procentům redukovaného průměrného výdělku a je osvobozena od daně i odvodů – i proto je její zneužívání pro zaměstnavatele i stát vysoce sledovaným tématem,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Kontrola na neschopence se zaměřuje na to, zda se pracovník zdržuje v místě nahlášeného pobytu a zda dodržuje čas a rozsah povolených vycházek. Pokud vás kontrolor (kterým může být pověřený pracovník firmy, ale i externí agentura či detektiv) nezastihne doma, dopouštíte se porušení povinností vyplývajících z právních předpisů.
„Systém musí umět reagovat na zjevně účelové marodění, které firmám způsobuje nemalé náklady,“ varuje Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz. Přestože zaměstnavatel nemůže mluvit do samotné léčby (například zda berete léky), má plné právo sledovat váš pohyb. Pokud má firma podezření, že léčbu maříte jiným způsobem, může podat podnět správě sociálního zabezpečení k hloubkové kontrole.
Finanční postihy a riziko výpovědi
Pokud zaměstnavatel zjistí porušení režimu, vypracuje písemný záznam, který je klíčovým důkazem. Tento dokument se doručuje nejen zaměstnanci, ale i ošetřujícímu lékaři a okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Následky mohou být pro zaměstnance fatální:
- Snížení nebo úplné odejmutí náhrady mzdy: Zaměstnanec může přijít o peníze za celou dobu neschopnosti.
- Pracovněprávní postih: V závažných případech může být porušení režimu neschopnosti důvodem k výpovědi pro porušení povinností.
OSSZ jedná rychle
Zaměstnavatelé se nemusejí spoléhat jen na vlastní síly. Mohou se obrátit na OSSZ s přímým podnětem ke kontrole. Úřad má zákonnou povinnost takovou kontrolu provést do sedmi dnů a o výsledku firmu informovat. Pokud úřad zjistí porušení pravidel po 14. dni neschopnosti, přebírá iniciativu stát a zaměstnanci hrozí citelné krácení nemocenských dávek.
Zjištění státních orgánů navíc slouží jako nezpochybnitelný podklad pro zaměstnavatele k dalším sankcím v rámci pracovního vztahu.
Firmy nejsou naivní, na falešné marody mají propracovaný systém
Firmy dnes k prevenci přistupují stále důsledněji. Mají nastavené standardizované postupy, spolupracují s profesionálními kontrolními subjekty a úzce komunikují s lékaři i úřady. „Tam, kde mají firmy nastavená jasná pravidla a postupují důsledně, dochází ke zneužívání nemocenské podstatně méně. Zaměstnanci vědí, že neschopenka je ochrana pro nemocné, nikoli propustka na výlet,“ uzavírá Michal Španěl.
