Zadlužení obyvatelstva na konci třetího čtvrtletí 2022 meziročně stouplo o 281,7 miliardy korun, tedy o deset procent, na 3,15 bilionu korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. S pomalejší dynamikou zadlužování mírně klesl i počet klientů s dlouhodobým dluhem.
Objem dlouhodobého dluhu byl 2,62 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 10,7 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím 2022 se zvedl o 11 miliard korun, což je druhý nejnižší přírůstek za sedm let. Spolu se zpomalující dynamikou zadlužování klesl i počet klientů s dlouhodobým dluhem, a to meziročně o jedno procento na 1,1 milionu. Počet dlužníků s dlouhodobým dluhem stoupl pouze ve Středočeském kraji o 0,4 procenta. Nejvýraznější pokles zaznamenal Ústecký kraj (o 2,4 procenta).
"Úvěrový trh prochází v letošním roce výraznou proměnou. Dlouhodobé zadlužení ovlivňují rostoucí sazby hypoték, jejich snížená dostupnost i vysoké ceny nemovitostí,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Snížená dostupnost úvěrů na bydlení je podle něj znatelná i ve stárnutí dlužníků. Zatímco ve věkové skupině do 24 let se počet dlužníků s dlouhodobým dluhem meziročně snížil o 16 procent a ve skupině 25 až 29 let klesl o 11 procent, ve věkové skupině 45 až 54 let se o čtyři procenta zvýšil.
Krátkodobý dluh na spotřebu ke konci druhého čtvrtletí činil 528,8 miliardy korun, meziročně tak vzrostl o 5,5 procenta. Počet klientů s krátkodobým dluhem se proti minulému roku zvýšil o 0,8 procenta na 2,295 milionu. Pouze ve dvou krajích, Karlovarském a Ústeckém, dluh na spotřebu poklesl. Nejvíce narostl počet dlužníků s krátkodobým dluhem v Praze, a to o 2,4 procenta. Na krátkodobém dluhu se nejvíce (29,6 procenta) podílí lidé ve věku 45 až 54 let.
Pozitivní zprávou je, že meziročně poklesl jak objem nespláceného dluhu, tak počet dlužníků, kteří své závazky nesplácí. Nesplácený dluh meziročně klesl o 3,4 procenta na 27,9 miliardy korun.
Ohrožený dlouhodobý dluh meziročně klesl o 18,1 procenta na 5,1 miliardy korun. Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí 10 267, to je o 10,7 procenta méně než ve stejném období loňského roku.
Nesplácený krátkodobý dluh se zvýšil o 0,6 procenta na 22,83 miliardy korun. Napříč všemi kraji se však snížil počet klientů, kteří mají problémy se splácením, a to celkem o 4,1 procenta na 175 tisíc. To představuje 7,6 procenta z celkového počtu klientů.
Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší klienti. Z celkového objemu krátkodobého dluhu lidí ve věku 25 až 29 let není řádně spláceno zhruba 6,15 procenta, což je nejvíc ze všech skupin. Nejvíce klientů, kteří nesplácí úvěry na spotřebu, je ve věku 15 až 24 let (13 procent).
