Za posledních 10 let se banky proměnily tak rychle jako nikdy před tím. Je těžké si uvědomit, že ještě jednu dvě dekády zpět to byly rigidní zkostnatělé instituce, komunikující s klienty v rámci otevíracích hodin. Skrz díru ve skle na přepážce. Nebo prostřednictvím podmínek vepsaných do malých písmen ve smlouvě. Pro dnešního klienta nepředstavitelné
Bankám podle průzkumu EY se dramaticky zvýšily náklady na dodržování zákonů a dalších předpisů. Důležitou prioritou je i posílení kybernetické bezpečnosti. Proměně pomohla digitalizace, vyšší nároky klientů, ale i příchod nových bank. Velké změny také způsobil regulatorní tlak ze strany centrálních bank a z Bruselu.
Bankovní sektor v ČR i ve světě za posledních deset let od globální finanční krize taky výrazně ozdravil.
„Banky oproti minulé dekádě nabízejí násobně kvalitnější služby, jsou mnohem více přívětivé ke klientům, protože jejich nároky stále rostou,“ říká ředitel produktového oddělení Raiffeisenbank Roman Přeučil.
Nejede online banking? Tak sbohem, banko
Moderní internetové a mobilní bankovnictví je dnes samozřejmostí a podle průzkumu agentury Yeseter pro Arbes technologies je už několik let také častým důvodem změny banky.
„Stejně tak je samozřejmostí i důvěryhodnost a stabilita. V 90. letech lidé jednoduše naletěli na sliby několika kampeliček a kauzy se řeší do dnes. Teď, v době precizního a regulovaného bankovnictví je něco podobného téměř nemyslitelné,“ dodává Roman Přeučil z Raiffeisenbank.
Před více než 20 lety fungovalo v České republice 63 bankovních subjektů. Hodně bank od té doby zaniklo, nové naopak vznikly. Dnes je dost neobvyklé, když banka zkrachuje nebo je jí odňata licence. Dřív to ale bylo celkem běžné. Po roce 1989 bylo vydáno 63 licencí, které jejich držitele opravňovaly k založení banky. V Česku dnes funguje 46 bank a 11 družstevních záložen.
Noví dravci na trhu
V posledních letech však tradičním bankám vyrostla nová konkurence. Digitální banky, takzvané fintech firmy, a instituce, které nabízejí služby vyspělých technologií. Finanční služby chtějí poskytovat i další subjekty elektronického obchodování a telekomunikační firmy.
Tito noví konkurenti bank reagují pružně na rychle se měnící požadavky zákazníků a na změny jejich chování a nutí banky, aby investovaly do nových technologií, a zabránily odlivu svých klientů.
Digitál je priorita
Zmíněný průzkum EY taky ukázal, že 85 procent oslovených bank považuje program digitální transformace za prioritu. Na 70 procent bank proto plánuje investice do technologií s cílem posílit v následujících třech letech svou konkurenční pozici a podíl na trhu.
"Rychle rostoucí trh FinTech, které využívají technologie jako sociální sítě, chytré mobilní telefony či internet při poskytování finančních služeb, v Česku nyní dosahuje asi 5,13 miliardy korun," uvedla nedávno ve své studii Deloitte.
Český trh je velmi konkurenční
Podle analytiků panuje na tuzemském bankovním trhu velmi konkurenční prostředí způsobené vstupem digitálních bank a očekávaným příchodem dalších firem díky direktivě PSD2, což vytváří tlak na snižování nákladů, které banky mimo jiné řeší snižováním počtu svých poboček. Navíc díky stále více se prosazující generaci mileniálů dochází k odklonu od sjednávání bankovních produktů na pobočkách.
Pobočky nakonec přežily a budou žít (asi) dál
Banky také otevírají centra pro zpracování dat, aby lépe porozuměly potřebám klientů. I když se chování lidí zejména za posledních pár let výrazně změnilo a velká část si již běžné služby vyřizuje pouze prostřednictvím internetu, z různých průzkumů přesto vyplývá, že rozsah pobočkové sítě je jedním z důležitých kritérií při výběru bank.
Například podle nedávné studie České bankovní asociace bankovní pobočky mají svůj význam a nezaniknou. Banky jsou totiž vnímány jako instituce s největším zákaznickým pohodlím, a i nejmladší generace klientů preferuje precizní a klientsky přívětivé bankovnictví před nebankovním sektorem.
