ČSÚ: Ženatí a vdané žijí o několik let déle než svobodní

...

... Zdroj: istock.com

...
...
....
...
5
Fotogalerie

Český statistický úřad se pokusil analyzovat, zdá má fakt, že žijeme v manželství vliv na délku našeho života. Překvapivě ano. Déle žijí lidé v manželském svazku. Statistický úřad hodnotil populaci ve věku nad 30 let. Hranice byla nastavena na tento věk z důvodu posunu uzavíraných manželství na pozdější věk, málo sezdaných pod tímto věkem a nízké počty zemřelých pod touto věkovou hranicí.

Za posledních dvacet let se úmrtnost zlepšila u obou pohlaví nezávisle na rodinném stavu. Rozdíl mezi sezdanými a svobodnými či rozvedenými je ale stále poměrně velký. Výraznější rozdíl je u mužů než u žen.

ČSÚ sledoval tři období, konkrétně 1994 až 1996, 2004 až 2006 a 2014 až 2016. Ve všech obdobích měli ženatí a vdané jednoznačně nejnižší úmrtnost. Nejvyšší úmrtnosti dosahovali muži a ženy svobodní. Rozvedení na tom byli u obou pohlaví oproti ovdovělým hůře před dvaceti i před deseti lety. Aktuálně jsou na tom nepatrně hůře muži ovdovělí než rozvedení. Ženy rozvedené a ovdovělé mají celkovou úmrtnost obdobnou.

V letech 2014 až 2016 byla naděje dožití ženatých třicetiletých mužů vyšší o 8,5 roku než u mužů svobodných. Před dvaceti lety, i deseti lety, byl rozdíl mezi ženatými a svobodnými muži více než čtvrtinový. Z pohledu absolutních hodnot rozvedení muži, kteří v letech 2014 až 2016 dosáhli 30 let, by měli v průměru šanci žít ještě bezmála 43 let, o necelý půlrok déle než ovdovělí a o dva roky více než svobodní, avšak o 6,5 roku méně než muži žijící v manželství.

Rozdíl mezi nejnižší hodnotou naděje dožití 30letých svobodných a maximální hodnotou vdaných žen byl a je nižší než u mužů. I u žen je ale nejnižší úmrtnost vdaných ve všech pětiletých věkových skupinách.

„Ukázalo se, že v roce 2016 byla míra úmrtnosti nejvyšší u svobodných mužů. Naopak ženatí muži dosahovali nejnižší úrovně úmrtnosti. U žen byla situace obdobná. Ze statistik však kromě jiného vyplývá, že ovdovění v nižším věku následně může vést k horší úrovni úmrtnosti žen, než když ztratí manžela ve starším věku,“ uvádí Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Proč tomu tak je?

„Jedna skupina teorií vysvětlujících rozdíly v úmrtnosti podle rodinného stavu obecně přikládá manželství ochrannou funkci (zodpovědnější přístup ke svému zdravotnímu stavu a jeho rizikům). Jiné teorie hovoří o selekci pro vstup do manželství, tj. že horší zdravotní stav osob vede k jejich nižší sňatečnosti,“ uvádí měsíčník Statistika&My.

Nejvíce lidí umírá v únoru

Další zjištění ČSÚ bylo to, že největší úmrtnost je v únoru. Obecně v zimě je úmrtnost spojená s nemocemi dýchacích cest. „Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií. Například v prvních měsících roku 2014 chřipková epidemie nepropukla, a počet zemřelých tak byl velmi nízký. Chřipka přišla až na začátku roku 2015 a vedla k nejvyššímu počtu úmrtí za první tři měsíce roku ve sledovaném období,“ shrnuje místopředseda ČSÚ Marek Rojíček s tím, že nejméně lidí umírá v měsících srpen, září a červen. Nejčastějšími příčinami úmrtí byly v roce 2016 u mužů i u žen nemoci oběhové soustavy, novotvary a s odstupem nemoci dýchací soustavy. Nejčastějším místem úmrtí byla zdravotnická zařízení lůžkové péče. Doma skonalo v posledním sledovaném roce 20,9 procenta všech zemřelých.