Někteří zaměstnanci si chtějí z různých důvodů ke svému hlavnímu pracovnímu poměru přivydělat. Jaké jsou možnosti a s čím počítat?
Většina zaměstnanců požaduje druhý příjem z finančních důvodů, jiní však chtějí získat odlišnou praxi nebo si nejdříve zkusit podnikání při zaměstnání a naplno to rozjet až ve chvíli, kdy bude jasné, že je podnikání uživí.
V praxi jsou v podstatě čtyři možnosti: práce na zkrácený úvazek, práce na dohodu o provedení práce, práce na dohodu o pracovní činnosti nebo výkon samostatné výdělečné činnosti. Zpravidla je u hlavního zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani (růžový formulář) a daňové slevy a případně daňové zvýhodnění na děti se uplatňuje u hlavního zaměstnavatele. U druhého zaměstnavatele tak již není možné podepsat prohlášení k dani a uplatňovat daňové slevy. S čím počítat u jednotlivých příjmů?
Zkrácený úvazek
Z hrubé mzdy na zkrácený úvazek se vždy odvádí povinné pojistné (sociální a zdravotní pojištění), a to zaměstnanec i zaměstnavatel. Dosažená mzda se však hodnotí pro důchodové a nemocenské účely. Při výpočtu čisté mzdy se neprovádí dopočet u zdravotního pojištění, i když hrubá mzda je nižší než minimální mzda, neboť minimální zdravotní pojištění je již odvedeno z hlavního pracovního poměru na plný úvazek.
Při práci na plný i zkrácený úvazek současně je nutné podat za daný kalendářní rok daňové přiznání, neboť je odvedena zálohová daň z příjmu v některém měsíci alespoň od dvou zaměstnavatelů.
Dohoda o pracovní činnosti
Z hrubé měsíční odměny na dohodu o pracovní činnosti ve výši 2 999 korun a méně se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění. Při překročení limitu se však již sociální i zdravotní pojištění platí. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Při hrubé odměně 2 500 korun a méně se z dohody o pracovní činnosti odvádí srážková daň z příjmu. Při přivýdělku na dohodu o pracovní činnosti, stejně jako na dohodu o provedení práce, je nutné počítat s určitými omezeními – např. není nárok na odstupné, neplatí ustanovení ohledně dovolené, pracovní doby a doby odpočinku nebo dovolené.
Dohoda o provedení práce
Na základě dohody o provedení práce lze pro jednoho zaměstnavatele pracovat maximálně 300 hodin za rok. Stejně jako dohoda o pracovní činnosti musí být sjednána písemně a v dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Jestliže je měsíční hrubá odměna 10 000 korun a méně, potom se z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění. Srážková daň z dohody o provedení práce se odvádí, když je hrubá odměna 10 000 korun a méně, při přivýdělku není totiž u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Zaměstnanec mající k hlavnímu pracovnímu úvazku pouze přivýdělek, ze kterého je odvedena srážková daň, může mít odvodem této 15% daně splněny daňové povinnosti a může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.
Nemusí mít tedy žádné daňové starosti. V některých případech však může vzniknout nárok na daňovou vratku, ale to záleží na konkrétní daňové situaci a při přivýdělku k hlavnímu pracovnímu poměru to není časté.
Samostatná výdělečná činnost
Výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání je považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Při nízkém zisku (tj. příjmu poníženém o výdaje) se sociální pojištění vůbec neplatí.
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2019 je limitem částka 78 476 korun, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Administrativně je však výkon samostatné výdělečné činnosti pro zaměstnance nejnáročnější, neboť je nutné plnit všechny zákonné povinnosti vyplývající z dané činnosti. Mimo daňové přiznání je nutné vyplňovat i přehledy o příjmech a výdajích.
