Náhrada mzdy za nemoc 2019 v kostce | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Náhrada mzdy za nemoc: Kolik vám zaměstnavatel zaplatí?

Petr Gola

V případě pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci v pracovní neschopnosti nemocenská, ale až od 15. kalendářního dne. V prvních dvou týdnech tak zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy.

Zaměstnanci mají aktuálně nárok na náhradu mzdy od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. V prvních třech dnech jsou bez peněz. Od 1. července 2019 dochází ke zrušení karenční doby a náhrada mzdy bude náležet již od prvního dne pracovní neschopnosti. Podívejme se na náhradu mzdy v pěti bodech.

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel

Nemocenská je dávkou nemocenského pojištění, náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti však vyplácí zaměstnavatel. Nárok na náhradu mzdy mají zaměstnanci, kteří jsou účastni na nemocenském pojištění. Například při práci na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 10 000 korun a méně nárok na náhradu mzdy nevzniká.

Náhrada mzdy náleží pouze za hodiny, které by zaměstnanec odpracoval, pokud by nebyl nemocný. Určitou kompenzací pro zaměstnavatele z důvodu zavedení proplácení i prvních tří dnů nemoci je snížení sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem z 25 procent na 24,8 procenta právě od 1. července 2019.

OSVČ nemají na náhradu mzdy nárok

Náhradu mzdy mohou pobírat pouze zaměstnanci. OSVČ náhradu mzdy nepobírají. V případě pracovní neschopnosti mají OSVČ nárok až na výplatu nemocenské, a to pouze za předpokladu, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Většina OSVČ si v praxi dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, a proto jsou OSVČ v případě pracovní neschopnosti bez finančního zajištění.

Po skončení zaměstnání se náhrada mzdy nevyplácí

Náhrada mzdy náleží pouze během trvání zaměstnání. Nemocenská tedy může být po skončení pracovního poměru vyplácena, náhrada mzdy nikoliv. Pro nárok na nemocenskou je navíc legislativou stanovena 7denní ochranná lhůta po skončení zaměstnání.

Redukce při výpočtu

Náhradu mzdy nemají všichni zaměstnanci stejnou, záleží na výši průměrného hodinového výdělku. Při výpočtu náhrady mzdy dochází k redukci. V první redukční hranici (v roce 2019 do 190,75 koruny) se započítává z 90 procent, v druhé redukční hranici (od 190,75 koruny do 286,13 koruny) z 60 procent, ve třetí redukční hranici (nad 572,25 koruny) se redukuje z 30 procent. K částce nad 572,25 koruny se nepřihlíží.

  • Například při průměrném hodinovém výdělku 300 korun činí redukovaný průměrný hodinový výdělek 233,064 koruny (z první redukční hranice se počítá 171,675 koruny, z druhé redukční hranice 57,228 koruny a ze třetí redukční hranice 4,161 koruny).

Hodinová náhrada mzdy následně činí 60 procent z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

  • Z průměrného hodinového výdělku 300 korun je hodinová náhrada mzdy 140 korun (233,064 koruny x 60 procent).

Minimální a maximální náhrada mzdy

V roce 2019 činí minimální hodinová mzda 79,80 koruny. Hodinová náhrada mzdy u průměrného hodinového výdělku právě v částce 79,80 koruny dosahuje dle legislativy roku 2019 částku 44 korun. Na maximální hodinovou náhradu mzdy v částce 189 korun dosáhnou zaměstnanci mající průměrný hodinový výdělek 573 korun a více. S rostoucí průměrnou hodinovou mzdou tedy klesá hodinový náhradový poměr.

Autor: Petr Gola
 

Mzdová kalkulačka