Náhradní výživné od státu: Jak bude fungovat? | E15.cz

Náhradní výživné od státu: Jak bude fungovat?

Veronika Hejná

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vládní návrh zákona o náhradním výživném na nezaopatření děti prošel v říjnu Poslaneckou sněmovnou. Původně byl předložen jako návrh takzvaného „zálohovaného výživného“. V řadě evropských zemí již podobný institut funguje a v České republice jde už o sedmý pokus o prosazení takového zákona. Náhradní výživné by mohlo být vypláceno od poloviny příštího roku.

„Je to zákon, který diskutujeme 15 let, a není potřeba zdlouhavě vysvětlovat, o co se jedná. Je to zákon, který pomůže pravděpodobně 24 tisícům dětí ročně, pomůže také jejich rodiči, který se nachází v bezvýchodné životní situaci,“ uvedla k návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Podle ministryně nesmí být náhradní výživné samoúčelové. „Klíčové musí být, aby společnost přestala tolerovat to, že rodiče neplatí na své děti, a aby se tyto neplacené alimenty po neplatičích začaly vymáhat,“ řekla Maláčová. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) hovořila také o rovnějších šancích pro děti „z velmi problematického prostředí“.

Žádost na úřadu práce

O náhradní výživné bude moci rodič nezaopatřeného dítěte požádat na krajské pobočce Úřadu práce. Podmínkou získání nároku je, aby oprávněný rodič podal návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci. K žádosti potom rodič musí doložit vykonatelný rozsudek soudu o stanovení výše alimentů, doklady o nezaopatřenosti dítěte a informaci o podaném návrhu na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

O přiznání nároku nebo zamítnutí žádosti o náhradní výživné rozhodne úřad práce do třiceti dnů. Naplňování podmínek pro výplatu dávky bude nutno prokazovat každé čtyři měsíce. Přeplatky by rodič musel následně vrátit.

Maximální doba poskytování výživného bude dva roky. Pozměňovací návrh poslankyně Olgy Richterové na zrušení limitu neprošel. „Zejména v případě dětí předškolního věku lze předpokládat, že nutnost pomoci potrvá i po jejich nástupu do školy, nebo se dokonce zvýší,“ upozornila Richterová v pozměňovacím návrhu.

Po vyplacení náhradního výživného přejde pohledávka na stát, který bude peníze od povinného rodiče vymáhat sám.

Maximálně tři tisíce měsíčně

Stát bude vyplácet výživné ve výši, kterou vyměřil soud. Stropem je ale hranice tří tisíc korun měsíčně. Pokud povinný rodič na dítě platí pouze částečně, stát rozdíl do tří tisíc doplatí.

Olga Richterová navrhovala nahradit absolutní částku násobkem životního minima jednotlivce (konkrétně 0,78násobkem), ani pro tuto změnu však nezískala ve Sněmovně podporu. Aktuální výše životního minima jednotlivce činí 3 860 korun, při využití koeficientu by tedy byla hranice stanovena na 3 011 korun.

Současná vláda se k přijetí obdobného zákona zavázala v programovém prohlášení. Státní rozpočet to bude stát přibližně 900 milionů ročně, k administraci bude zřízen speciální informační systém. Na povinném rodiči bude pohledávku z výživného vymáhat stát. To, co vymůže, přiteče zpět do státního rozpočtu.

Předlohu nyní ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman. Navrhovaná účinnost zákona je od 1. července 2021.

Autor: Veronika Hejná

Mzdová kalkulačka