Počítače a mobily nám denně "ukradnou" 65 minut z pracovní doby | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Počítače a mobily nám denně "ukradnou" 65 minut z pracovní doby

Počítače a mobily nám denně "ukradnou" 65 minut z pracovní doby
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Anna Rousková

Romana Rybová

Je to stejné, jako bychom dostali ročně navíc měsíc a půl placené dovolené. Pozitivní pro zaměstnavatele ale je, množství promrhaného času se nezvýšilo, je stejné jako loni. Vyplývá to z analýzy zneužívání pracovního času, kterou již desátým rokem realizuje společnost truconneXion, a to na základě analýzy dvou set společností působících v Česku.

Prokrastinace jednoho zaměstnance stojí firmu měsíčně 4 318 korun, to je 51 813 korun ročně. To je sice o 3 869 více než v loňském roce, ale jenom díky tomu, že se zvedala průměrná mzda. Na počet minut je to stále stejné. „Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnavatelé denně tratí 206 korun za to, že si zaměstnanec zařídil dovolenou, nakoupil on-line, navštívil sociální sítě nebo zhlédl několik zábavných videí. Za celý rok zaměstnanci v administrativních profesích promrhají 43 pracovních dnů, to je jako měsíc a půl extra placené dovolené,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion, která firmám pomáhá zjišťovat, jak zaměstnanci reálně využívají výpočetní techniku.

Během deseti let počet promrhaných minut stoupal

Prokrastinace je měřena po dobu deseti let. A každým rokem počet promrhaných minut každoročně stoupal. Až v letošním roce se poprvé zastavil. Do trendu prokrastinace se totiž promítá nedostatek pracovníků na trhu práce. „Firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, takže pracovní týmy jsou přetížené a musí zvládnout více práce. Je tedy docela možné, že neproduktivní čas na pracovišti začne dokonce klesat,“ vysvětluje Martin Hnízdil. 

V práci se snažíme naplánovat dovolenou, udělat nákupy, naplánovat volný as, tedy stihnout věci, na které nemáme doma čas. Ale nejenom to. Pohltit nás dokáže i sledování videí ze streamovacích služeb. K zahálce nás motivují i sociální sítě.

Míra nezaměstnanosti dál klesá, dostala se pod tři procenta

Má zaměstnavatel právo „sledovat“, co děláte?

Kdy má vůbec zaměstnavatel právo sledovat, co jeho podřízený v práci dělá? I přes GDPR má zaměstnavatel v určitých případech právo monitorovat zaměstnance. Ale jenom pokud existuje oprávněný zájem. Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Sledovat může zaměstnavatel i využívání kancelářských aplikací či tiskáren. Zaměstnavatel by si ale těžko obhájil, pokud by zjišťoval obsah souborů nebo e-mailů zaměstnance. V tuto chvíli už by šlo o velký zásah do soukromý zaměstnance.

Autor: Romana Rybová
 

Mzdová kalkulačka