O výši mzdy a penězích obecně se u nás příliš nemluví. Považujeme to za neslušné, anebo máme obavu ze závisti hůře odměnových kolegů? Smí vůbec zaměstnanec sdělit svému kolegovi výši mzdy? A co když zaměstnavatel zaváže k mlčenlivosti ohledně výše mzdy své zaměstnance?
Rovné zacházení a zákaz diskriminace
V souladu se zákoníkem práce náleží zaměstnancům vykonávajícím stejnou práci za tuto práci i stejná odměna. Poruší-li zaměstnavatel tuto zásadu, dostává se do rozporu se zákonem. Za stejnou práci považujeme práci stejné (nebo srovnatelné) složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, konanou ve stejných (či srovnatelných) podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
„Právě nerovné odměňování může být jedním z projevů diskriminace, který dokáže citelně zasáhnout do života zaměstnanců, pro které je výplata zpravidla hlavním zdrojem příjmů. Zásadní roli práva na spravedlivou odměnu potvrzuje také to, že je toto právo zaručeno Listinou základních práv a svobod a že spravedlivé odměňování patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů,“ píše v doporučení pro orgány inspekce práce ombusman Stanislav Křeček.
Jakým způsobem by ale zaměstnanec mohl vyhodnotit, zda zaměstnavatel nejedná v rozporu s touto zásadou, pokud nezná výši mzdy svých kolegů?
Tip: Spočítejte si výši vaší mzdy s naší kalkulačkou
Je zaměstnanec povinen mlčet o výši mzdy?
Zákon zaměstnavateli zakazuje, aby zaměstnancům ukládal povinnosti nad rámec zákona, a to jak ve vnitřním předpise, tak v rámci pracovní smlouvy uzavírané se zaměstnancem. Na druhou stranu mají zaměstnanci povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, v některých případech tedy i zachovávat mlčenlivost o určitých skutečnostech.
Podle veřejného ochránce práv ale nelze považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele uložení povinnosti mlčenlivosti o výši mzdy, pokud není možno výši mzdy sdělit vůbec nikomu (tedy například ani partnerovi nebo partnerce), anebo je stanovena povinnost nesdělovat výši mzdy ostatním zaměstnancům u zaměstnavatele.
„Srovnávání výše mzdy nebo platu je jedním ze způsobů, kterým zaměstnanci mohou zjistit, zda jejich zaměstnavatel dodržuje pravidlo ‚za stejnou práci stejná odměna‘, připomíná ombudsman Stanislav Křeček. „Zájem zaměstnavatele na tom, aby nevyšly najevo některé nedostatky v jeho systému odměňování nelze považovat za oprávněný,“ dodává veřejný ochránce práv.
Zaměstnanci si tedy mohou mezi sebou výši mzdy porovnávat i tehdy, kdy jim to interní předpis zaměstnavatele výslovně zakazuje, anebo o témže podepsali mlčenlivost.
Něco jiného by bylo, kdyby mlčenlivost byla stanovena za účelem zachování obchodního tajemství. V takovém případě by ohledně informace o výši mzdy ale muselo být naplněno všech šest znaků obchodního tajemství, tedy konkurenční významnost, určitelnost, ocenitelnost, běžná nedostupnost v příslušných obchodních kruzích, souvislost s obchodním závodem a zajišťování utajení.
Transparentní systémy odměňování jsou hudbou budoucnosti
Hospodářská komora ČR připravila pro své členy ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv anketu, ze které vyplynulo, že pouze čtvrtina respondentů nestanovuje svým zaměstnancům povinnost mlčenlivosti o výši mzdy.
Tři čtvrtiny respondentů se zároveň domnívají, že se na zaměstnance vztahuje tato povinnost při sjednání obecné povinnosti mlčenlivosti o „veškerých skutečnostech souvisejících s výkonem práce v pracovním poměru“. „Většina respondentů tak nějakým způsobem mlčenlivost o mzdách vyžaduje nebo se (mylně) domnívá, že se na jejich zaměstnance vztahuje,“ uvádí ombudsman.
V Českém právním řádu není zaměstnavateli stanovena povinnost zavést transparentními systém odměňování. Teprve v počáteční fázi je projekt Evropské komise, který počítá s vydáním evropské směrnice o transparentnosti v odměňování zaměstnanců. Podle návrhu mají členské státy uveřejňovat výši mzdy v pracovních inzerátech, větší společnosti nad 250 zaměstnanců budou muset zveřejňovat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů. Transparentní odměňování je jednou z priorit šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Předlohu musí nyní schválit členské státy a následně Evropský parlament.
