Na několik dní si mohli přestavitelé čínské alternativní taxislužby Didi mohli připadat jako v pohádce. Po vstupu na americkou burzu se z čelních představitelů firmy stali dolaroví miliardáři. Ale jen do té chvíle, než činnost Didi začaly prověřovat čínské úřady. Zastavit pád akcií a urovnat spory s Pekingem bude, ostatně jako už mnohokrát v minulosti, úkolem především pro prezidentku Didi Jean Liu.
Poslední červnový den vstoupil startup Didi na burzu v USA. Mělo jít o úspěšné završení devítiletého tažení na čínském trhu, kterému Didi nyní dominuje, přičemž dokázal na domácí půdě porazit i nadnárodní gigant Uber. Podíl 1,7 procenta, který v Didi drží jeho prezidentka Jean Liu (Liou Čching), dosáhl hodnoty 1,2 miliardy dolarů a Liou tak vstoupila do exkluzivního klubu dolarových miliardářů.
Pomyslné členství ale nemělo dlouhého trvání. Už minulý pátek začaly čínské úřady vyšetřovat, zda firma neporušuje antimonopolní pravidla. Načasování podle agentury Bloomberg nebylo dílem náhody. Nejen že oznámení přišlo krátce po úspěšném IPO, ale tak v době oslav stého výročí založení čínské komunistické strany.
Minulou neděli pak čínský technologický regulátor zakázal internetovým obchodům s aplikacemi nabízet aplikaci Didi Global s odůvodněním, že firma závažným způsobem porušuje pravidla shromažďování osobních údajů.
Následoval pád akcií Didi o téměř 30 procent a hodnota majetku prezidentky firmy šmahem klesla o 300 milionů dolarů. Dolarovou miliardářkou byla Jean Liu pouhý týden. A může být ještě hůře. Čínské úřady totiž připravují přísnější regulaci firem, jejichž akcie se obchodují na zahraničních burzách. Co přesně to znamená, zatím není jasné. Jak ale napsal deník Wall Street Journal, čínské úřady Didi nabádaly, aby vstup na burzu v USA odložila. Neuposlechnutí vyjde draho nejen Didi, ale i čínské technologické obry, kteří do alternativní taxislužby investovali.
V případě Jean Liu, která se postupně stala tváří Didi, pak nejde jen o majetek, ale i o pověst jí i její rodiny. Na čínských sociálních sítích je nyní Didi označováno jako „zrádce“ nebo „pes ve službách Spojených států“ a sílí na nich volání po trestu nejen pro Jean Liu, ale i pro jejího otce Liou Čchuan-č, zakladatele technologického gigantu Lenovo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
