Aktualizováno: PŘEHLEDNĚ: Babiš představil nové ministry, Motoristé na poslední chvíli překvapili změnou
- ANO, SPD a Motoristé v úterý schválili personální nominace na ministry, Babiš je ve středu předal prezidentovi.
- Andrej Babiš ve středu představil konkrétní jména.
- Přehled jednotlivých rezortů i s jejich předpokládanými šéfy, základní programové body vlády a krátký exkurz do historie sestavování kabinetů v Česku.
Jak vypadá politická situace více než měsíc po volbách?
Sestavení a jmenování nové vlády, jejímž premiérem bude s největší pravděpodobností Andrej Babiš, momentálně oddalují diskuze mezi Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Ten chce od šéfa vítězného hnutí ANO slyšet, jak vyřeší svůj majetkový střet zájmů, a trvá také na tom, aby Babiš svoje řešení sdělil veřejnosti.
Ve středu 26. listopadu Andrej Babiš představil konkrétní složení vlády prezidentu Pavlovi.
Jak se sestavuje vláda v ČR?
Půdorys nové koalice začal vznikat bezprostředně po oznámení volebních výsledků 4. října. Babiš ještě ten večer jednal se zástupci Motoristů a SPD, kteří dohromady s ANO získali 108 mandátů, což je pohodlná většina nutná k vyslovení důvěry. Dne 27. října pověřil prezident Pavel předsedu hnutí ANO jednáním o sestavení vlády. Ustavující schůze nové sněmovny proběhla 3. listopadu, končící vláda Petra Fialy pak podala demisi 6. listopadu. 26. listopadu představil Andrej Babiš jména ministrů.
Kdy nastoupí nová vláda?
Babiš opakovaně uvádí, že bude mít kabinet připravený v prosinci, s tím, že už v polovině listopadu bude představovat jednotlivé ministerské kandidáty prezidentovi, který si s nimi vyžádal osobní konzultace na Hradě.
Rekord v rychlosti jmenování nové vlády drží socialističtí premiéři Miloš Zeman a Vladimír Špidla, jejichž vlády v letech 1998 a 2002 byly schváleny za 59, respektive 53 dnů po volbách. Na opačném konci je pak vláda Mirka Topolánka (ODS) z roku 2006, která na vyslovení důvěry čekala více než 120 dní. Absolutní rekord pak drží sám Andrej Babiš: v roce 2018 získala jeho vláda důvěru až 264 dnů po volbách.
Kdo bude ve vládě? Složení ministerstev a jejich očekávané obsazení
Z koaliční smlouvy, kterou zástupci ANO, Motoristů a SPD podepsali 3. listopadu, vyplývá, že nová Babišova vláda bude mít šestnáct členů včetně premiéra. Hnutí ANO obsadí devět postů, Motoristé čtyři a SPD tři.
Předseda vlády
Andrej Babiš (ANO)
Přestože se před volbami občas diskutovalo o tom, že by Babiš zmíněný střet zájmů vyřešil dosazením Karla Havlíčka na post premiéra, není tato varianta momentálně na stole. Je tak téměř jisté, že šéfem vlády bude potřetí Andrej Babiš.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Karel Havlíček (ANO)
Dvojka hnutí ANO Karel Havlíček se vrátí na rezort průmyslu a obchodu. Před volbami Babiš sliboval, že zruší ministerstvo pro místní rozvoj a jeho agenda přejde právě pod průmysl a obchod, později ale otočil s tím, že rušení měl v plánu pouze v případě vzniku jednobarevné vlády. Havlíček má přitom s vedením dvou ministerstev zkušenosti. Ve druhé Babišově vládě totiž vedl zároveň průmysl i dopravu.
Ministerstvo financí
Alena Schillerová (ANO)
Také Alena Schillerová by se měla vrátit k pozici, kterou už v předchozí Babišově vládě zastávala. Do volebního boje šla s klasickými tématy ANO: boj proti důchodové reformě vlády Petra Fialy, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zrušení koncesionářských poplatků. Peníze do rozpočtu chce přivést důslednějším výběrem daní a znovuzavedením EET.
Ministerstvo zdravotnictví
Adam Vojtěch (ANO)
Klíčové ministerstvo pro hnutí ANO obsadí další navrátilec. Adam Vojtěch byl ministrem zdravotnictví během covidové pandemie v první i druhé vládě Andreje Babiše, poté více než tři roky působil jako velvyslanec ČR ve Finsku, aby se v roce 2025 nečekaně vrátil a zapojil do předvolebního boje. Za svoje působení během covidu si mimo jiné vysloužil kritiku i od SPD, kvůli obsazení tohoto rezortu tedy teoreticky může dojít ke koaličním třenicím.
Ministerstvo školství
Robert Plaga (ANO)
Zde by mělo být všechno jasné. I Robert Plaga už v minulosti post ministra školství zastával. Jeho velkým tématem bude inkluze, kterou navzdory přání koaličních partnerů z SPD a Motoristů nebude rušit, ale jen „zásadně revidovat“.
Ministerstvo vnitra
Lubomír Metnar (ANO)
Bezprostředně po volbách to vypadalo, že tento rezort připadne SPD, šéf hnutí Tomio Okamura ale cestu k ministerstvu zavřel svým kontroverzním výrokem o nutnosti vyměnit policejního ředitele. Bývalý policista Lubomír Metnar už vnitro vedl v první Babišově vládě, v té druhé pak zastával post ministra obrany.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Aleš Juchelka (ANO)
Aleš Juchelka se vypracoval v jednu z nejdůležitějších postav ANO. O jeho vzestupu svědčí i post stínového ministra práce a sociálních věcí, který zastával ve stínové vládě Karla Havlíčka. Na pozici šéfa tohoto důležitého rezortu se tedy dlouhodobě připravuje.
Ministerstvo spravedlnosti
Jeroným Tejc (ANO)
Ministrem vnitra má být Jeroným Tejc, někdejší poslanec ČSSD, který později figuroval jako náměstek ministrů spravedlnosti za ANO.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO)
Dlouholetá komunální politička z Ústeckého kraje a starostka Bíliny se letos poprvé dostala do Sněmovny a sama o rezort projevila zájem. Nové jméno tak může čekat raketový vzestup. Otázkou je, jestli se Andrej Babiš v budoucnu nevrátí ke zmíněnému plánu toto ministerstvo zrušit.
Ministerstvo obrany
Jaromír Zůna (SPD)
Hnutí SPD obsadí svoje tři křesla nestranickými nominanty z řad odborníků. Resort obrany povede Jaromír Zůna, bývalý respektovaný generál.
Ministerstvo zemědělství
Martin Šebestyán (SPD)
Také obsazení ministerstva zemědělství připadne SPD, respektive jejich odborníkům. Post obsadí Martin Šebestyán, který během předchozí Babišovy vlády působil jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu. Pro Babiše jde vzhledem k pobírání dotací pro Agrofert o důležité ministerstvo.
Ministerstvo dopravy
Ivan Bednárik (SPD)
Poslední ministerstvo určené nominantům SPD by měl obsadit současný generální ředitel Železnic Slovenskej republiky Ivan Bednárik, který byl v minulosti také předsedou představenstva ČD Cargo nebo generálním ředitelem Českých drah.
Ministerstvo zahraničních věcí
Petr Macinka (Motoristé sobě)
První rezort v gesci Motoristů zažil nečekanou rošádu na poslední chvíli. Místo dlouho zmiňovaného Filipa Turka chtějí Motoristé do křesla šéfa diplomacie posadit svého předsedu Petra Macinku.
Ministerstvo životního prostředí
Filip Turek (Motoristé sobě)
A kontroverzní Filip Turek, kterého provázejí mimo jiné skandály s xenofobními výroky, by měl zasednout na ministerstvo životního prostředí. Prezident Petr Pavel nicméně podle Babišových slov trvá na tom, že by Turek neměl být ve vládě vůbec.
Ministerstvo kultury
Oto Klempíř (Motoristé sobě)
Odborná veřejnost protestuje i proti obsazení ministerstva kultury. Petici proti budoucímu ministrovi kultury Otovi Klempířovi podepsalo hned v říjnu na pět set umělců. Bývalý textař kapely J.A.R. má za sebou minulost agenta StB. Pokud bude Klempíř dosazen do role ministra kultury, můžeme čekat koaliční konflikty kvůli veřejnoprávním médiím: zatímco ANO a SPD dlouhodobě prosazují sloučení České televize a Českého rozhlasu, Klempíř je zásadně proti.
Ministerstvo pro sport, prevenci a zdraví České republiky
Boris Šťastný (Motoristé sobě)
Nepůjde o ministerstvo v pravém smyslu slova, nový ministr bude sídlit při Úřadu vlády, nebude spravovat ministerský aparát a stane se tak ministrem bez portfeje. Vznik nové funkce oznámil Andrej Babiš necelý týden po volbách, připadnout má Motoristům a podle spekulací ji bude zastávat politik, lékař a podnikatel Boris Šťastný.
Jaké změny může nová vláda přinést? Jaké jsou její programové priority?
Nová vláda v programovém prohlášení slibuje úplné zestátnění firmy ČEZ, ve které je stát hlavním investorem. Podle Karla Havlíčka by měl tento krok stát zhruba 250 miliard korun a trvat by mohl rok a půl. Nová vláda chce také připravit zákon o celostátním referendu, změnit některé body v důchodové reformě, zavést novou podobu EET nebo revidovat podobu inkluze ve školství.
Babišova nová vláda ale také bude muset řešit důležité geopolitické problémy: Evropa bude kvůli ruské agresi nadále posilovat svoji obrannou soběstačnost, bude tedy nutné více investovat do obranné infrastruktury. Pokračovat také bude energetická transformace a přechod k novým energetickým řešením. To přináší nutnost komplexní transformace celého průmyslu.
Vyjednávání o podobě nové Babišovy vlády budeme sledovat a článek průběžně aktualizovat podle nově potvrzených informací o složení vlády.
