Revoluční nálada i řež mezi účastníky. Mítinky Pavla a Babiše nemohly být odlišnější
Ještě že je to jen jednou za pět let. Volby prezidenta probudily v českých občanech tolik vášně, odporu i zarputilosti jako dlouho žádné volby. A protože se opravdový život neodehrává na tiskových konferencích, v televizních studiích nebo na sociálních sítích, vyrazili jsme s kolegy v uplynulých dnech na dva předvolební mítinky. Do Ostravy za podporovateli Petra Pavla a následně do Brna za příznivci Andreje Babiše. A na vlastní oči jsme viděli, jaký důsledek může mít práce kampaňových stratégů přímo v ulicích mezi lidmi. Nebyl to vždy hezký pohled.
S Pavlem ve vlaku
Výlet do obou měst měl zpočátku pragmatický důvod, chtěli jsme rozhovor s oběma kandidáty ještě předtím, než budou ve vleku televizních debat. Ve čtvrtek ráno hned po prvním kole voleb jsme tak spolu s desítkou dalších novinářů nasedli na vlak směr Ostrava. Pavlův tým s médii sdílí kalendář výjezdů a tak jsme se svezli stejným spojem jako on. Pavel přišel v dobré náladě, usmíval se do televizních kamer i do mobilů překvapených spolucestujících.
Objednal si Staropramen a začalo kolo rozhovorů. Spolu s kolegy z televizí se i nám podařilo s ním na chvíli pohovořit. Je to podruhé, co se vidíme. Od listopadu, kdy jsme s ním poprvé vedli delší rozhovor, byl zkušenější, odpovídal rychleji, více zlehka a občas i s vtipem. To ráno se začaly šířit zprávy o nových Babišových billboardech i o falešných SMS, které vyzývají lidi k přihlášení se k vojenské službě. Na generálovi ve výslužbě nebylo znát rozčarování, trpělivě opakoval, že se jedná o lži.
Už ráno bylo z vyjádření na sociálních sítích jasné, že Ostraváci se na Pavla těší. Po nečekaném úspěchu v Ústí nad Labem se jeho kampaňovému týmu potvrdilo, jak dobrý nápad jsou výjezdy do velkých měst v regionech. Už na cestě na náměstí jsme potkali proud lidí, kteří hodinu před začátkem mířili k velkému pódiu. Hlouček dobrovolníků neúspěšné kandidátky Danuše Nerudové ve fialových mikinách rozdával letáky na podporu Petra Pavla kolemjdoucím. „Mám k němu sice výhrady, ale ne tak velké, abych ho ve druhém kole nepodpořil,“ řekl Matěj Bělohlávek ze Zlína.
Rozepnutá kožená bunda
Náměstí se rychle zaplňuje, přes mrazivé počasí přišly děti, teenageři, dospělí i důchodci. Když jsme se jich ptali, proč volí Petra Pavla, často se nám dostalo odpovědi, že nechtějí Babiše na Hradě. „Chceme prezidenta, za kterého se nebudeme muset stydět,“ říkají mladíci, kteří si kvůli výhledu vylezli na jeden ze stromů na náměstí. „Oligarcha, který si hraje na lidumila, na Hrad nepatří,“ dodává Martin Hložánka, který přišel na mítink s transparentem „Zemane, vykopej už konečně z českého Hradu ty ruské a čínské agenty“. Ostrava byla v prvním kole voleb nakloněna Babišovi. „Je mi za ně stydno,“ kroutil hlavou další z Pavlových příznivců.
Masarykovo náměstí v Ostravě bylo téměř plné, když na pódium vstupil Pavel. Z obleku se převlékl do džín a kožené bundy, kterou měl celou dobu rozepnutou. A to byla i v kulichu zima. O pár dní později si jeho mluvčí před novináři zoufala, že „pan generál nesnese teplé oblečení“. Pavel neměl nijak zvlášť znělý hlas, chvílemi nebyl ani slyšet, není ani tak zdatným rétorem jako senátor Pavel Fischer nebo novinář a spisovatel Tomáš Etzler, kteří ho přišli projevem podpořit. Přesto dav nadšeně skanduje „Pavel na Hrad“. „Byli jsme tady 17. listopadu 1989. A dneska je to stejné, ta atmosféra, ti lidé, co sem přišli,“ řekli starší manželé po skončení akce.
Po skončení akce jsme konečně potkali příznivce opačného tábora. Náměstí se téměř vylidnilo a uprostřed trpělivě pracoval uklízeč a sbíral pohozené papírky a další odpadky. Když jsme se ho ptali, co říká na mítink, znechuceně mávl rukou. „Babiš je zkušenější politik, už tu zemi vedl a ví, jak na to. I v zahraničí ho znají,“ konstatoval.
Babišova zabijačka
Už od prvního kola voleb jsme se snažili získat rozhovor s Andrejem Babišem a jeho pravou rukou a možnou kancléřkou Tünde Bartha. Naprosto bezvýsledně, Babišův tým nekomunikoval. Pro případ, že je to osobní msta vůči jednomu z nás, dokonce o rozhovor žádalo více redaktorů E15. Chtěli jsme v novinách dát prostor oběma kandidátům stejně. Je to ale téměř nemožné, pokud s námi mluví jen jedna strana. A nebyli jsme v tom sami, kolegové z ostatních médií na tom nebyli lépe.
A tak jsme se za ním po víkendu, kdy se Babiš překvapivě dostavil do debaty České televize, vydali do Brna na pondělní mítink. Netřeba dodávat, že jsme ve vlaku Babiše nepotkali, protože jsme netušili, čím se do Brna expremiér přepraví. Malé Dominikánské náměstí bylo hodinu před začátkem akce klidné. Hnutí ANO zde postavilo stany, rozdávalo Babišovy knihy a chystalo zabijačkovou hostinu, na kterou sem lákalo příznivce. Z okolních domů na ně shlížela hesla na podporu Pavla jako „Babiše do koše“ nebo „Pavel na Hrad“.
Předvolební mítink Andreje Babiše v Brně – video
Někteří senioři přišli s předstihem, brali si žluté látkové tašky a knihy. Shodovali se, že je Babiš lepší kandidát, mluví podle nich k lidem a rozumí jim. A zvedl jim důchody. Často se objevovala kritika vlády a zdražování. „Mám invalidní důchod 11 400. Jak z toho mám vyžít?“ ptala se zhruba čtyřicetiletá žena. Obecně se však lidé nechtěli s médii příliš bavit, ostatně je jeden z organizátorů před novináři dokonce varoval.
Napadená fotografka
Mítink začal. Na místě není žádné pódium, ozvučení nefungovalo, a nebylo tak nic slyšet ani vidět. Náměstí bylo plné asi ze čtvrtiny a napětí rychle roslo. Přišlo totiž nemálo Pavlových příznivců (či spíše Babišových odpůrců). To rozčílilo Babišovy podporovatele. „Počkejte, až vám pošle z Hradu povolávací rozkaz, to se ještě budete divit!“ okřikla jedna z žen mladíky s transparenty na podporu Pavla. Hádky mezi lidmi se stávaly čím dál intenzivnější a vulgárnější, tématem byla hlavně válka a kdo vlastně chce mír, a kdo pošle děti na vojnu.
Stála jsem uprostřed davu, když přiběhla fotografka deníku E15 Michaela Szkanderová. Babišovi příznivci se jí právě pokusili rozbít fotoaparát. Fyzickou potyčku ale ustála a přístroj uchránila. Potřebovala si však vyměnit objektiv a instinktivně si stoupla k hloučku Pavlových podporovatelů. Ti ji okamžitě obestoupili pro případ, že by ji chtěl někdo znovu napadnout. V tom okamžiku se k nám dostala informace, že dorazil Babiš, a to už jsem se dívala, jak záda Michaely opět mizí v davu. Mezitím přišli zřejmě dobrovolníci od Danuše Nerudové, kteří s letáky na podporu Pavla skandují „estébák“. To vyvolalo mezi přítomnými další potyčky. Podle kolegy Jana Novotného se museli fotografové a kameramani, kteří s davem nesplynuli tak dobře jako ostatní novináři, potýkat s četnými nadávkami, zvláště poté, co Babiš do mikrofonu řekl, že proti němu stojí všechna média.
Michaela se vrátila z kotle Babišových podporovatelů, kde se jí podařilo vyfotit kandidáta i jeho ženu. „Oni do mě kopali!“ řekla nevěřícně fotografka. Sama není žádné tintítko, ale dobrý pocit z toho, že do ní lidé v davu strkali, kopali, snažili se rozbít fotoaparát a častovali ji vulgárními nadávkami, rozhodně neměla. Vyhrocená atmosféra už ale vadila i některým Babišovým příznivcům a zejména senioři začali odcházet. A my s nimi. Rozhovor nám byl opět zamítnut.
Byl by mítink jiný, kdyby nepřišli Pavlovi příznivci? Nevím. Je ale jisté, že polarizující rétorika a politika může v lidech otevřít nehezké stránky osobnosti. Ani Andreji Babišovi to nemohlo být příjemné.
