Volby 2021 přehledně: Nové mandáty, chybující průzkumy, vítězové a poražení

Volby do Sněmovny 2021: Jednání vítězných koalic Spolu a PirSTAN (zleva) - předseda Lidovců Marian Jurečka, předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová, předseda ODS Petr Fiala, předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda STAN Vít Rakušan

Volby do Sněmovny 2021: Jednání vítězných koalic Spolu a PirSTAN (zleva) - předseda Lidovců Marian Jurečka, předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová, předseda ODS Petr Fiala, předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda STAN Vít Rakušan Zdroj: Blesk:David Malik - CNCenter A.S.

Volební lídři 2021: Petr Fiala (ODS, lídr koalice Spolu)
Volební štáb ČSSD
Prezident Miloš Zeman hlasoval na zámku v Lánech. Snímek zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dorazil do volebního štábu.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dorazil do volebního štábu.
19
Fotogalerie

Volby do Poslanecké sněmovny skončily. Sčítání výsledků bylo tentokrát do poslední chvíle napínavé. Nové rozložení sil ve sněmovně představuje radikální odklon od předchozí situace. Volební průzkumy preferencí se letos dost lišily od konečného výsledku. Velkou roli tentokrát hrály preferenční hlasy a kroužkování. Na domácí poměry byla vysoká i volební účast.

Po sečtení všech hlasů jsou letošní volební výsledky jasné. Největší počet platných hlasů získala koalice Spolu tvořená stranami ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Na druhém místě se umístilo Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Třetí zůstala s velkým odstupem koalice Pirátů se Starosty (PirStan). Poslední politickou stranou, která se dostala do sněmovny, je SPD Tomia Okamury.

Na pět procent, jež zaručují účast v parlamentu, nedosáhla vládní ČSSD, která opouští sněmovnu po třiceti letech. Ani nové politické hnutí Přísaha bývalého policisty Róberta Šlachty se nedokázalo napoprvé prosadit. Poprvé od svého založení před sto lety se do parlamentu nedostali ani komunisté (KSČM). Velký debakl zaznamenala Trikolora–Svobodní–Soukromníci a Volný blok.

Výsledky voleb

Zde najdete kompletní výsledky voleb včetně výsledků v jednotlivých krajích.

Volební účast

Volební účast letos dosáhla 65,43 procenta, což je srovnatelné s posledními prezidentskými volbami, kdy přišlo k urnám 66,6 procenta voličů. Letošní volební účast pro volby do Poslanecké sněmovny je nejvyšší od roku 1998, kdy přišlo hlasovat 74,03 procenta občanů. V Německu, kde před pár týdny proběhly volby do Spolkového sněmu, byla přitom účast ještě mnohem vyšší, a to 76,6 procenta. Více na téma volební účasti a historického srovnání v našem článku:

Volební účast >>>

Volební průzkumy a realita

Mnozí poukazují na ,,neúspěch“ volebních průzkumů, které se letos zdánlivě netrefily. Na naší infografice je vidět, jak byly preference jednotlivých stran nadhodnocené, anebo podhodnocené. Překvapil především vysoký výsledek koalice Spolu. Ta v žádném z posledních větších průzkumů ANO nepředstihla. 

Nemile zaskočeni z horšího výsledku byli také členové koalice PirStan, především tedy členové ,,vykroužkované“ Pirátské strany. Málokdo také čekal, že se do sněmovny nedostane tolik subjektů – obecně se spíše předpokládalo, že do ní pronikne alespoň jedna z levicových stran ČSSD nebo KSČM.

Příčinu nečekaného výsledku lze spatřovat ve vysokém volebním potenciálu, který měla nejvyšší koalice Spolu. Spousta jejích potenciálních voličů nebyla do poslední chvíle rozhodnuta, komu hlas dají, váhající často nakonec zvolili Spolu na úkor Pirátů a Starostů. Levicové voliče přitom nejspíše nakonec zlákalo především Hnutí ANO.

Kroužkování: Preferenční hlasy kandidátů

Letošní volby patří k těm, kde hrálo velkou roli kroužkování. Preferenční hlasy, které voliči udělují kroužkováním čísel se jmény kandidátů na volebních lístcích, způsobily zkázu Pirátské strany, kde do sněmovny pronikli pouze čtyři kandidáti – Ivan Bartoš, Jakub Michálek, Olga Richterová a Klára Kocmanová.

Mnoho známých tváří tak sněmovnu opouští. Mnoho hlasů naopak získali na jejich úkor Starostové, kteří mají ve výsledku pouze o jeden mandát méně než ODS a jsou tedy třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů letošních voleb obdržel předseda Starostů Vít Rakušan.

Za ním se umístila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Třetí příčku obsadil kandidát na premiéra Petr Fiala, čtvrté místo patří Andreji Babišovi z hnutí ANO. Kroužkování pomohlo i kandidátům KDU-ČSL, kteří mají díky tomu vůbec nejpočetnější zastoupení ve sněmovně od roku 1989.

Mezi poslanci zasedne díky kroužkování také Hayato Okamura, který dokonce získal více preferenčních hlasů než jeho bratr Tomio Okamura z SPD. Na nové složení sněmovny se podívejte v našem infografu, který pokrývá koalice i samotné strany.

Mandáty: nové složení Poslanecké sněmovny

Vítěz voleb

Ačkoli Hnutí ANO jakožto samostatná strana získalo o jeden mandát více než koalice Spolu, ve sněmovně nemá spojence. Spolu naopak podepsalo okamžitě po volbách memorandum s koalicí PirStan, v němž jasně stojí, že obě koalice budou o vládě vyjednávat pouze mezi sebou a s žádným dalším politickým subjektem. Do opozice tak kromě Babiše míří i SPD. Novým premiérem Česka se má stát Petr Fiala. Přečtěte si memorandum v plném znění.

Video placeholde
Volební lídři 2021: Petr Fiala (ODS, lídr koalice Spolu) • Videohub