Americké volby a sociální sítě: Facebook a Twitter hrají o férovost hlasování i svou vlastní budoucnost

Sociálním sítím hrozí v blízké budoucnosti přísné regulace. Vláda USA může například zavést zákon, na jehož základě budou provozovatelé zodpovědní za zveřejněný obsah svými uživateli.

Sociálním sítím hrozí v blízké budoucnosti přísné regulace. Vláda USA může například zavést zákon, na jehož základě budou provozovatelé zodpovědní za zveřejněný obsah svými uživateli. Zdroj: profimedia.cz

Trumpův twitterový účet má desítky milionů fanoušků a trhá rekordy v aktivitě.
Joe Biden používá sociální sítě výrazně méně než Trump.
Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg při výslechu v Kongresu
Americký prezident Donald Trump nemá dobré vztahy s většinou amerických novinářů. O to důležitější jsou pro něj sociální média.
Zakladatel Twitteru Jack Dorsey
6
Fotogalerie

Jen týden zbývá do prezidentských voleb ve Spojených státech. Kandidáti Donald Trump a Joe Biden mobilizují své voliče nejen prostřednictvím mítinků a televizních debat, ale především na sociálních sítích. Ty jsou pro politiky již od Obamovy kampaně v roce 2008 čím dál tím důležitějším komunikačním kanálem. Letošní volby jsou však pro technologické giganty ze Silicon Valley ještě o něco významnější. Mohou totiž určit nejen, kdo bude příští hlavou USA, ale i budoucnost digitálních médií jako takových. 

Prakticky ve všech klíčových historických událostech uplynulého desetiletí, od arabského jara až po brexitové referendum, měly sociální sítě zásadní roli. Právě prostřednictvím facebookových skupin se dnes nejrychleji rekrutují účastníci pouličních protestů či příznivci politické kampaně. Nová média také dala státníkům účinný nástroj, díky němuž mohou přímo hovořit se svými potenciálními voliči, bez vlivu novináře nebo moderátora. 

Význam nových médií se ještě umocnil během současné pandemie. Například nedávné onemocnění prezidenta Trumpa virem COVID-19 znemožnilo konání druhé prezidentské debaty. Řadě lidí virus brání účastnit se fyzických mítinků s kandidáty. O to více jsou uchazeči o křeslo v Bílém domě nuceni využívat virtuálních komunikačních prostředků.

Hackeři útočí

Sociální sítě ovšem přinesly také dříve nepoznané problémy, jako je rychlé šíření pomluv, dezinformací a konspiračních teorií. „Lidé se bohužel stále ještě nenaučili pořádně rozlišovat mezi informací napsanou na Facebooku nebo Twitteru a tím, co se objeví ve zpravodajských médiích,“ tvrdí Miloš Gregor, expert na politický marketing a sociální sítě z Masarykovy univerzity.

Tohoto problému zneužívají zahraniční hackeři. Třeba minulý čtvrtek ředitel amerických tajných služeb John Ratcliffe oznámil, že se Rusko a Írán pokusily ovlivnit nadcházející volby rozesíláním podvodných e-mailů. Ty měly podle Ratcliffa „zastrašovat voliče, rozdmýchávat společenské napětí a poškozovat prezidenta Trumpa“.  

Podvodné emaily nicméně v nedávných týdnech obdrželi také mnozí demokratičtí voliči v nejméně čtyřech amerických státech, včetně Floridy a Pensylvánie, které patrně budou rozhodující pro výsledek prezidentských voleb. Jejich autoři se v nich vydávali za extremistickou pravicovou skupinu Proud Boys a příjemcům vyhrožovali násilím, pokud dají hlas Bidenovi.      

Ruská dezinformační propaganda šířená prostřednictvím sociálních médií a její vměšování do západních voleb a referend je dlouhodobě předmětem mezinárodního vyšetřování a akademických studií. Ovlivnit měla též poslední prezidentskou volbu ve Spojených státech v roce 2016, za což se před lety omluvil šéf a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. 

Král konspirací

Falešné informace však na sítích nešíří pouze zahraniční narušitelé, nýbrž i samotní kandidáti. Těžko si představit, jak by vypadala politická kariéra Donalda Trumpa bez Twitteru. „Trump je se svým twitterovým účtem nepřehlédnutelný – a to nejen proto, jak často používá kapitálky. Má obrovské publikum, několikanásobné ve srovnání s Bidenem,“ říká expert Gregor.

„Trump sociální sítě potřebuje víc, neboť častěji šíří sdělení, která by mu v médiích korigovali. Komunikace Bidena je naproti tomu uhlazená, nijak nevyčnívá. Ani v dobrém, ani ve zlém,“ dodává Gregor. V době uzávěrky tohoto textu měl Trump na Twitteru 87,3 milionu fanoušků, zatímco Biden pouze 11,4 milionu. Na Facebooku je to podobné. Současný prezident zde má přes 30 milionů sledujících, zatímco jeho demokratický vyzyvatel přesně desetkrát méně. Příspěvky na Trumpově Twitteru přibývají s ohromnou intenzitou. Občas i několikrát za hodinu. 

Dalo by se říct, že Trumpova komunikace prostřednictvím digitálních médií je nedílnou součástí jeho politického úspěchu. Prezident je s oblibou využívá k útokům na své oponenty a také právě k šíření různých dezinformací. Trump například v minulosti pomáhal šířit nepravdivou zprávu, podle níž se jeho předchůdce Barack Obama nenarodil na území Spojených států, což je podmínka pro získání prezidentského úřadu. Dále prezident nijak nebránil propagování lživé konspirační teorie QAnon, oblíbené mezi pravicovými radikály, na jejímž základě je svět řízen tajným spolkem satanistických pedofilů.

V posledních týdnech zase Trump pomocí tweetů horlivě přesvědčuje své příznivce, že blížící se volby nebudou férové. Prezidentovi vadí zejména zavedení korespondenčního hlasování, k němuž se americké orgány uchýlily kvůli přetrvávající pandemii. 

„Kvůli korespondenčnímu hlasování budou volby v roce 2020 těmi nejzmanipulovanějšími v historii našeho národa,“ napsal Trump na sociální síti již v červnu a dané tvrzení mnohokrát veřejně zopakoval. To vyvolává v Americe obavy, aby případné těsné vítězství Bidena neskončilo pouličními nepokoji či dlouhým soudním řízením. 

Sociální média na rozcestí

Provozovatelé sociálních sítí Facebook a Twitter se po ostré kritice z minulosti poučili a kvůli zachování férovosti hlasování se snaží dezinformace potírat. V jejich přístupu je ovšem podle odborníků velký rozdíl. „Zatímco Facebook v mnohem větší míře problematický obsah maže, Twitter jej častěji označí jako zavádějící a nabídne i vysvětlení tohoto kroku. Přístup Facebooku tak často paradoxně nahrává tvůrcům konspiračních teorií, kteří tvrdí, že přinášejí nepohodlnou pravdu, kterou média před lidmi tají,“ objasňuje Gregor.    

Obě korporace se letos v září zavázaly, že budou nekompromisně odstraňovat falešné zprávy popírající regulérnost voleb nebo ty, které předčasně ohlásí jejich vítěze. Facebook by dokonce neměl v týdnu před volbami přijímat nové politické reklamy a podle Nicka Clegga, který má ve firmě na starosti globální záležitosti, mezi březnem a zářím odstranil na 120 tisíc zavádějících příspěvků. Twitter je ale  mnohem odvážnější, co se týká označování nepravdivého obsahu. To dokládá například nedávná kauza s článkem v americkém deníku New York Post.  

Bulvární list zveřejnil v polovině října kritický článek vůči Bidenovi, jenž nicméně podle mediálních expertů obsahoval neověřené informace. Twitter i Facebook začaly k Trumpově velké nevoli už po pár hodinách článek mazat. Facebook však pouze redukoval jeho šíření, zatímco Twitter jej zablokoval úplně. Další příklad může být ten z letošního jara, kdy v USA vypukly po smrti černocha George Floyda při policejním zásahu protirasistické protesty.

„Když začne rabování, začne i střílení,“ napsal tehdy Trump na sociálních sítích. Twitter jeho příspěvek bez prodlení smazal, Facebook však tu samou věc udělat odmítl. Šéf platformy Zuckerberg se dlouho bránil, že Facebook je apolitický a nechce být „arbitrem pravdy“. Problém je však ten, že jeho síť je s 2,7 miliardami uživatelů jedním z nejčastěji využívaných informačních zdrojů na světě. „Sociální média momentálně převyšují jakoukoli jinou formu shromažďování informací,“ myslí si dokonce Molly McKewová, výkonná ředitelka konzultační společnosti Fianna Strategies. 

Jak uvádí BBC a Financial Times, americkým úřadům dochází se sociálními sítěmi trpělivost a společnostem jako je Facebook či Twitter hrozí přísné regulace ze strany státu. „Facebook aktuálně hledá vhodnou pozici, kterak vyjít s příští potenciální administrativou,“ míní v FT Marietje Schaakeová, holandská politička a odbornice na kybernetiku. 

V případě, že volby skončí těsným vítězstvím jednoho z kandidátů nebo zmiňovaným násilím v ulicích, dá se očekávat, že se hněv obou stran obrátí právě proti provozovatelům digitálních médií. Právě oni přece mají podíl na ovlivňování voličů skrze dezinformace a rozdělování společnosti. Podle BBC, jak Trump, tak Bidenova Demokratická strana již v minulosti vyjádřili touhu zbavit technologické giganty jejich moci. Pro Zuckerberga a šéfa Twitteru Jacka Dorseyho tak možná s letošními volbami nastává klíčový okamžik, jenž ovlivní i budoucnost jejich podnikatelského odvětví.