Je čas být nepopulární, říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský

Jan Čižinský

Jan Čižinský Zdroj: Michael Tomeš

Jan Čižinský
Jan Čižinský
Jan Čižinský
Jan Čižinský
Jan Čižinský
6
Fotogalerie

Na dosah měl po letošních volbách křeslo pražského primátora, ale nakonec nebude lídr iniciativy Praha sobě Jan Čižinský ani v městské radě. V koaliční radě s Piráty a Spojenými silami pro Prahu ale jeho uskupení obsadí čtyři posty. „Není to tak, jak mi někdo podsouvá, že čekám na nějakou chybu. Já věřím, že to takto bude fungovat,“ říká Čižinský, který zůstane starostou Prahy 7.

Není vám líto, že nejste primátorem?

Je to výsledek vyjednávání a každý musel z něčeho ustoupit. Já bych to možná otočil. Jsem rád, že jsme dostali rezorty, které skutečně umožní, abychom to v Praze zlepšili.

Máme dopravu, která je velmi nevděčná, sociální věci a zdravotnictví, což je také nevděčná problematika, pak máme kulturu, a celé to nejde bez financí, které také máme. Tito čtyři radní s těmito kompetencemi vyvažují primátorské křeslo. A určitě mi není líto, že jsem starostou Prahy 7, tam bych spoustu lidí zklamal, kdybych z radnice utekl.

Mnozí vás ale upřednostňovali před primátorem Zdeňkem Hřibem právě kvůli zkušenostem.

Ale ty zkušenosti přenášíme na magistrát. Praha sobě není uskupení kolem Jana Čižinského, to by ani nefungovalo.

Vy ani Jiří Pospíšil jste nešli do rady. Byl to nějaký domluvený postup?

To ne. To vychází u každého z nás z jiných pohnutek. U mě to vychází z toho, že kombinovat starostu Prahy 7 a radního na magistrátu nebylo na základě požadavků koaličních partnerů možné. Tudíž jsem si zvolil být starostou Prahy 7, protože jsme tam měli 55 procent a do pražské rady jsme poslali čtyři skutečně kompetentní lidi.

Jak to vnímali Piráti, že nemají v radě koaliční partnery na úrovni lídrů?

Pokud si stanovili podmínku, že nemohu být starostou a radním dohromady, tak to nemohli vnímat nijak úkorně, když to byl ústupek z naší strany.

Nepovažujete to za slabinu koalice, že se za ni personálně nepostaví dva lídři Rozhodovat budou jiní, oni ponesou osobní odpovědnost.

Když se člověk podívá na radní a jejich předchozí zkušenosti, tak je jasné, že mají ve svých oborech mnohem větší zkušenost než já. Pokud by to bylo jinak, tak bych měl mít školství, ale to zase nemáme. To aranžmá, které je dojednané, je pro Prahu to nejlepší možné.

Na rozdíl od Jiřího Pospíšila jste mnohem dříve oznámil, že na postu primátora netrváte. Cítil jste tam hrozbu, že přece jenom Pospíšil má největší koaliční potenciál a může se domluvit i s ODS a ANO?

Já jsem se netajil tím, že jsou tři kritéria výběru primátora: kdo měl nejvíc hlasů, jaké uskupení mělo nejvíc hlasů a jaké je nejstabilnější uspořádání pro celé čtyři roky. Já jsem se domníval, že by nejstabilnější bylo, kdyby Jiří Pospíšil byl primátorem.

Proto jsem jako první z toho požadavku ustoupil. Nechtěl jsem trváním na ně jakém námi preferovaném aranžmá vyloučit to, které by možná bylo stabilnější. Čekají nás evropské volby, pak ty sněmovní, a Praha je tak důležitý region, že na něj mají celostátní volby vždy nějaký vliv. Za mě by proto bylo nejstabilnější, kdyby byl Pospíšil primátorem.

A myslíte, že s Hřibem nebude Praha dost stabilní?

To neříkám. Ale v době, kdy jsem ustoupil z toho požadavku, tak jsem nechtěl, aby tato varianta padla pod stůl. Nicméně to současné uspořádání vnímám jako funkční. Myslím si, že to uspěje, že to vydrží. Není to tak, jak mi někdo podsouvá, že čekám na nějakou chybu. Já věřím, že to takto bude fungovat, a udělám pro to ze své strany maximum.

Praha sobě bude mít radního pro dopravu, což jste sám označil jako nevděčnou pozici. Proč jste to vzali?

My jsme kandidovali ne proto, abychom byli populární, oblíbení nebo abychom budovali naše kariéry. Kandidovali jsme proto, abychom Prahu změnili. Nevzít si velkou odpovědnost, kde je možné hodně věcí změnit, jenom proto, že to bude určitě hodně nepopulární, by bylo velmi alibistické. Teď je doba, kdy je potřeba pracovat a nemyslet na volby. Kdybychom měli pokušení na ně myslet, tak neuděláme věci, které jsou potřeba udělat. Dostaneme se do stejné situace jako naši předchůdci, kteří ty mosty neopravovali proto, že se báli dopravních uzávěr. Teď je doba na to nebýt populární a sázet na to, že lidé ocení i práci, která se projeví až za deset patnáct let.

Za deset patnáct let by mohl být například městský okruh nebo metro D. Co z toho je priorita? Budete si zřejmě muset vybrat, co se týká financí.

Ta finanční volba tam samozřejmě bude. My se ale hodláme na situaci v Praze podívat i z toho pohledu, zda nezměnit zákon o hlavním městě Praze. Ten by mohl například umožnit, že by Praha čerpala víc půjček a národních zdrojů na vybudování infrastruktury, kterou potřebuje celý stát.

Prioritou je metro D a městský okruh. Pražský okruh je věcí státu, ale tam se také nezříkáme té koordinační odpovědnosti. Budeme chtít projektovat všechno naráz a vytvořit takové prostředí, že nám stát, případně evropské peníze umožní udělat maximum.

Ale kdybyste si museli vybrat?
Kdybychom museli vážit, tak samozřejmě rozumnější je investovat do hromadné dopravy. Je důležité si uvědomit, že pokud budeme superúspěšní, tak metro D i okruh přiblížíme více k realizaci. Že bychom skutečně začali stavět, to je u okruhu nemožné a u metra D nepravděpodobné.

Máte v programu spoustu věcí, kde je jisté, že u spuštění bude někdo jiný.

Ale to nám nevadí. Pohlížíme na to město z dlouhodobého hlediska a nevadí nám, že připravíme práci pro někoho jiného. To je úkol toho, kdo přebírá město, kde těch projektů moc není.

Před volbami jste prosazovali roční jízdné na MHD na splátky. Piráti zase chtěli levnější měsíční kupon. V programu je to formulováno vágně. Jakou variantu budete tedy prosazovat?

V těch koaličních vyjednávání jsme se nakonec dohodli, že k tomu přizveme dopravní podnik a vyžádáme si data o tom, jak se během roku vyvíjejí jeho příjmy. Chceme učinit roční kupon dostupnější. Nechceme, aby rodiny, které nemají po ruce Xkrát tři a půl tisíce, musely vydat během roku mnohem víc tím, že si pořizují čtvrtletní nebo měsíční kupon. Která cesta k tomu vede a která bude šetrnější pro dopravní podnik, vyplyne z analýzy. Myslím si ale, že ten účel bude splněn.

Zůstáváte starostou v Praze 7, kde jste získal velkou důvěru voličů. Po volbách jste klidně mohl vládnout sám, ale přesto jste šel do koalice, proč?

Protože si myslím, že je to tak zdravější. Když má jedno uskupení tak velkou podporu, tak je nebezpečné vládnout sám. Vidím to i u kolegů, kteří jsou úspěšní starostové, že si také berou koaliční partnery, přestože mají i šedesát procent. Pokládají za správné, aby slyšeli i jiný názor a aby nezakrněli mezi svými. To je také motivací, proč jsme vzali Piráty a zelené do koalice.

Sedmičky se týká pár celopražských témat. Například tristní stav mostů, které se dotýkají vaší městské části. Proč se to řeší, až když už je pozdě?

Je to proto, že několik těch mostů bylo odepsáno už v minulosti a čekalo se, co se stane. Celá ta péče o mosty a technické stavby je pojata velmi nedostatečně. Ukazuje se, že nejsou jen plány údržby, ale že nejsou ani původní plány, podle kterých ty konstrukce byly postaveny. To je katastrofické. A je tedy potřeba toto vytvořit a to je úkol technické správy komunikací. Tudíž musí dostat peníze na to, co je třeba. V minulosti to často fungovalo tak, že se celá pozornost upřela na jednu stavbu, o které se myslelo, že je populární, a zbytek se nechával stranou a TSK na to nedostávala peníze. To chceme změnit.

Posledním problematickým mostem byl Hlávkův, kde jedna z jeho navazujících částí byla nedávno uzavřena a teď je podepřena. Podle odborníků je neopravitelná.

Hlávkův most se samozřejmě musí zrekonstruovat, je to kulturní památka. Tento most je naštěstí tvořen dvěma tělesy, takže tam je možné opravit jednu a pak druhou část. My jsme se v koalici dohodli i na rekonstrukci Libeňského mostu, protože je také velmi architektonicky cenný. Některé části toho soumostí nejsou opravitelné, ty nejsou ale ani cenné. Samozřejmě obě rekonstrukce nás budou velmi bolet, protože to bude dopravně velmi náročné. Ale musíme zrekonstruovat i Barrandovský most, což bude mít velký dopad na dopravu.

Přestavba Hlávkova mostu by mohla být dobrým důvodem pro revitalizaci Vltavské. Například by tam měla podle koaličního programu vyrůst nová budova filharmonie. Jak takovou miliardovou investici obhájíte?

Je potřeba říci, že za tohoto volebního období, a myslím si, že ani za příštího volebního období se filharmonie nezačne stavět. Architektonická soutěž by ale už mohla běžet. Filharmonie je plán, který je správný. Je správné, že je ambice situovat ji na Vltavské. Paradoxně ty nynější problémy s těmi mosty navazujícími na Hlávkův most urychlují debatu o celém tom území. Ta debata musí proběhnout velmi rychle, musíme se dohodnout, co se na tom území stane, jestli tam zůstane mimoúrovňová křižovatka, nebo ne.

Architekti říkají, že nemocnice a filharmonie jsou nejnáročnějšími stavbami. Například akustika je velmi složitá a nákladná záležitost. Jenom připravit architektonickou soutěž bude složité.

Já myslím, že ta soutěž se podaří. Ta lokace Vltavské má smysl, bude to dopravně dostupné. Navíc mosty a budovy poblíž řeky jsou díla, která nebudou ani v budoucnu zakrytá žádným jiným dílem. Proto je na ně potřeba dělat architektonické soutěže a je třeba mít tu ambici, aby to byly krásné stavby. Názor, že most je jenom utilitární věc, která jenom nemá spadnout, je špatný. Musí být i krásný.

Z hlediska územního rozvoje se všechny vaše předvolební programy shodly v tom, že je potřeba revitalizovat brownfieldy. Právě na sedmičce leží roky ladem jeden z nejnadějnějších brownfieldů v Bubnech. Proč se tam nezačalo už dávno?

Co jsem starosta, tak jsme se snažili, abychom ten proces urychlili. Brownfield je možné otevřít a začít tam rozhodovat, tedy vydávat územní a stavební povolení, až ve chvíli, kdy existuje nějaký územní plán, územní studie nebo plánovací dokumentace. My se celou dobu snažíme, abychom urychlili vznik té studie. V tuto chvíli soutěž na zhotovitele už proběhla, ale řeší se tam odvolání jednoho účastníka, který nebyl s výsledkem soutěže spokojen. Když všechno dopadne správně, tak v příštích dvou letech by ta studie mohla vzniknout a pak už nic nebrání tomu, aby tam začali majitelé pozemků projektovat.

Územní plánování je taková ošemetná disciplína, kdy se město, městské části a investoři a developeři často neshodnou. Vy sám budete zastupovat zájmy jak města, tak městské části...

Ten postup bude stejný jako předtím. S městem jsme se během těch čtyř let domluvili, co tam chce město a Praha 7. Takže tam se nic nemění.

Prahu sobě nechcete přenášet na celostátní úroveň. Kdybyste tedy chtěl obhajovat svůj poslanecký mandát, šel byste znovu za lidovce?

Uvidíme, ale na tom aranžmá, že jsem v klubu lidovců, se nic nemění. I když nejste členem, v KDU-ČSL by měl být příští rok zvolen nový předseda.

Koho byste preferoval?

Svoje tipy mám, ale nerad bych to vzkazoval. Hlavně si přeji, aby KDU-ČSL vybrala dobrého předsedu.

Jan Čižinský (40)
Poslanec, starosta Prahy 7 a zastupitel hlavního města Jan Čižinský je v posledních letech jedním z nejvýraznějších pražských politiků. Vystudoval historii, politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Pracoval jako učitel na základní a střední škole, přednášel i na Filozofické fakultě UK. Čižinský byl dlouholetým členem KDU- ČSL, stranu ale letos opustil, když spolu se svou iniciativou Praha sobě kandidoval do pražského magistrátu. Je ženatý a má tři dcery.