Elektronická evidence tržeb stojí už třetím rokem. Povinnost pro restaurace, hotely a obchody přerušila kvůli epidemii covidu na jaře 2020 vláda Andreje Babiše (ANO). Přitom právě v tomto roce chtěla spustit 3. a 4. vlnu EET. Rozšíření se mělo vztahovat na 300 tisíc živností včetně řemeslníků a také na praktické lékaře nebo advokáty. O elektronických pokladnách má už v březnu či v dubnu rozhodnout kabinet Petra Fialy (ODS).
Současná vládní koalice Spolu s Piráty a STAN má v programu jasně napsáno, že zruší EET. Možné rozšíření evidence na stovky dalších podnikatelů je proto minimálně v tomto volebním období vyloučeno.
Povinnost vést EET mnohým odpadne
S téměř stoprocentní jistotou lze počítat i s tím, že povinnost odpadne rovněž všem restauratérům, poskytovatelům ubytování, malým obchodníkům i velkoobchodům, na něž se od prosince 2016, respektive od března 2017 vztahovala 1. a 2. vlna. Možné však je, že EET bude dobrovolná.
„Podnikatelé by evidovat tržby mohli, ale nebyla by to povinnost,“ připustil šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS), který nyní vyhodnocuje, za jakých podmínek by bylo možné systém používat dobrovolně.
Stanjura zároveň chystá návrh novely zákona, který by povinnou EET na konci roku zrušil. Předložit ho má v březnu. Evidence tržeb je dobrovolná až do 31. prosince 2022, jak o tom kvůli epidemii rozhodl ještě bývalý Babišův kabinet.
Hospodářské komoře by se model postavený na dobrovolnosti zamlouval. Některé firmy používají EET na skladové hospodářství, mají i lepší přehled o dodávkách a obchodních partnerech. Sdružení zaměstnavatelů však za dobrovolné posílání účtenek Finanční správě žádá výhody.
„Stimulovat dobrovolnou elektronickou evidenci tržeb je možné například slevou na dani z příjmů nebo prodloužením některých lhůt, v nichž jsou poplatníci a plátci povinní podávat přiznání nebo hlášení. Mohly by se také snížit frekvence těchto reportingových povinností,“ nastínil šéf odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič.
Komora je však proti tomu, aby se byť i dobrovolná EET rozšiřovala o 3. a 4. vlnu. „Představa, že se podaří smysluplně regulovat poskytování služeb drobnými řemeslníky v domácnostech klientů, vyvolává otázky. Resuscitovat původní myšlenku EET je mimořádně sporné. Navíc je nezpochybnitelné, že pro malé podnikatele znamená administrativní zátěž,“ uvedl Miroslav Beneš z odboru komunikace komory.
Co je EET a proč jsou její výsledky sporné
Projekt EET prosadil ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdejší ministr financí Andrej Babiš zákonem číslo 112/2016 Sbírky o evidenci tržeb. Tvrdil, že online pokladny vygenerují státu 15 až 18 miliard korun ročně tím, že zamezí daňovým únikům. Zda se Babišovy představy od spuštění projektu v prosinci 2016 naplnily, nebylo nikdy možné spolehlivě ověřit.
„Přínos pro státní pokladnu se těžko odhaduje, protože nelze zjistit, jak by se situace kolem výběru DPH vyvíjela bez elektronických účtenek,“ řekl rok po spuštění EET hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Naopak Finanční správa si opatření pochvalovala. „Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla před časem mluvčí FS Petra Petlachová.
O EET pokladny je zájem
Oproti státu na EET jednoznačně vydělali prodejci pokladen a softwaru včetně mobilních operátorů, kteří si při průměrné ceně patnáct tisíc korun za zařízení přišli před spuštěním projektu a během prvních dvanácti měsíců jeho fungování na zhruba 2,9 miliardy korun. Největší podíl na trhu měly firmy Dotykačka, Markeeta a O2.
V 1. a 2. vlně vydalo ministerstvo financí téměř 200 tisíc autentizačních údajů. Ve 3. vlně předpokládalo přihlášení 160 tisíc podnikatelů a ve 4.vlně 150 tisíc. Podle odhadů měly prodeje pokladen a souvisejících služeb dosáhnout pěti až deseti miliard korun.
Stát přišlo zavedení EET spolu se softwarem dodaným společností IBM a s novými úředníky na přibližně půl miliardy korun.
Konec EET je ve hře dva roky
Konec původní EET odborníci předvídali už v roce 2020, kdy byla povinnost pozastavena. „Jedná se o ukončení projektu, který byl od začátku spíše politickou záležitostí. K narovnání podnikatelského prostředí ani významnému naplnění státní kasy nemohlo dojít, i když statistiky ministerstva financí tvrdí opak,“ uvedl tehdy manažer daňového oddělení BDO Petr Linx.
EET podle něj spíše rozdělovala společnost anonymním nahlašováním přestupků, zavíráním hospod na venkově, účtenkovou loterií nebo provokativními kontrolními nákupy.
Většina podnikatelů je navíc plátcem daně z přidané hodnoty a údaje o jejich příjmech jsou tak k dispozici z podaných přiznání k DPH. Argumentem pro zrušení povinné EET je i to, že jako indikátor příjmů nebo obratu bude mít pro daňovou správu stále menší smysl, protože podnikatelé i spotřebitelé spontánně přecházejí k bezhotovostním platbám.
Jak se měly spouštět vlny EET
- 1. vlna byla spuštěna 1. 12. 2016
Stravování, pohostinství a ubytování. EET začala platit v restauracích, jídelnách a v dalších provozovnách se zázemím, nikoli v zařízeních, kde prodávali jídlo do ruky nebo s sebou. Evidence se začala vztahovat také na hotely, kempy, penziony či na ubytovny.
- 2. vlna byla spuštěna 1. 3. 2017
Elektronické pokladny musely být zavedeny ve všech maloobchodních i velkoobchodních provozovnách.
- 3. vlna, původně měla být spuštěna 1. 3. 2018
Fáze měla zahrnout stánkový prodej, zemědělce, dopravce a profese, jako jsou řezníci, pekaři, cukráři a také automechanici či kominíci. Do této vlny měli spadat i lékaři, veterináři, advokáti, notáři a účetní.
- 4. vlna, původně měla být spuštěna 1. 6. 2018
Poslední fáze EET měla platit pro výrobní a zpracovatelská odvětví, firmy opravující stroje, různá zařízení a také počítače pro domácnosti. Týkat se měla i stavebních činností, jako jsou elektrikáři, malíři a další řemeslníci.
