Česká spořitelna: Podmínky k bydlení jsou v Česku páté nejhorší mezi státy EU
Podmínky k bydlení v Česku jsou nyní páté nejhorší mezi státy EU. Přestože je Česko v žebříčku na stejném místě jako loni, některé ukazatele se proměnily. Průměrný byt dnes stojí zhruba 13,6 průměrné roční mzdy, což je třetí nejhorší výsledek v EU. Loni na pořízení bytu stačilo 12,9 roční mzdy. Naopak v porovnání s ostatními státy EU je v zemi páté nejvýhodnější nájemní bydlení. Vyplývá to z letošního Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a portálem Evropa v datech.
Podle indexu zůstávají české podmínky pro bydlení jedny z nejnáročnějších v EU. Letos byla ČR v úrovni bydlení na 23. příčce v evropské sedmadvacítce, ještě v roce 2022 bylo Česko na 21.místě.
Tvůrci indexu upozorňují, že za špatnou úrovní bydlení v Česku stojí především kombinace nedostupného bydlení a vysokých nákladů na domácnost. Tvůrci indexu upozornili, že dostupnost bydlení poklesla i navzdory tomu, že Česko vynakládá nemalé částky na rezidenční výstavbu. Připadne na ni 5,6 procenta HDP, oproti předchozímu roku jde sice o pokles o šest desetin procentního bodu, ale stále je to šestý nejvyšší podíl v EU. Ještě v roce 2022 Česko do rezidenční výstavby investovalo 4,8 procenta HDP.
Za vysokými cenami bytů stojí podle indexu značný převis poptávky. Způsobuje jej několik faktorů. Jedním z nich je pomalá výstavba, kterou způsobují například dlouhé povolovací procesy. Podle posledních veřejně dostupných dat z roku 2019 trvají v Česku 246 dnů, což byla tehdy jedna z nejvyšších hodnot v EU. Náklady zvyšovaly i drahé energie, které se promítly v ceně stavebnin. „Co se týče vysokého podílu cen nemovitostí na průměrné mzdě, jde zčásti o důsledek nízké úrovně českých mezd, o níž svědčí dlouhodobě extrémně nízká zdejší nezaměstnanost,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Výhodné nájmy v ČR v porovnání s EU jsou pak dány velkou měrou finanční nedostupností vlastní nemovitosti. Zatímco letos jsou v EU české nájmy páté nejvýhodnější, loni se jednalo o 13. nejnižší hodnotu. „V Česku je vlastnické bydlení uměle zvýhodněno daňovou odečitatelností hypotečních splátek. Nicméně pokud na trhu s byty vznikne bublina, může zvýšit jejich ceny tak vysoko nad fundamentální úroveň, že nájemní bydlení může začít vycházet jako zřetelně výhodnější,“ dodal Skořepa.
Asi desetina lidí vydá na bydlení přes 40 procent svých příjmů, loni bylo náklady významně zatíženo devět procent domácností. I v tomto ukazateli tak byla ČR na páté nejhorší pozici mezi státy EU, loni byla na osmé příčce.
Nejlépe se podle indexu bydlí ve Finsku, a to zejména díky relativně finančně dostupnému bydlení, nízké ceně novostaveb a dobrému stavu novostaveb. Na druhou stranu mají Finové třetí nejvyšší náklady na bydlení v rámci celkového rozpočtu domácnosti. Dobré podmínky pro bydlení pak mají obyvatelé Kypru, Malty, Švédska či Chorvatska.
