Česko snížilo spotřebu elektřiny i plynu. Proč šetříme? | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Česko snížilo spotřebu elektřiny i plynu. Proč šetříme?

Jana Poncarová

I když byla v prvním čtvrtletí letošního roku ještě zima, spotřeba elektřiny meziročně poklesla, zatímco její výroba se zvýšila. Nižší byla i spotřeba zemního plynu, pomohlo hlavně teplejší počasí.

Energetickou bilanci České republiky dlouhodobě sleduje Energetický regulační úřad. Loni tuzemsko spotřebovalo rekordní objem elektřiny, téměř 74 TWh, první čtvrtletí letošního roku ale zaznamenalo pokles.

Za leden, únor a březen české domácnosti a podniky spotřebovaly 20,4 TWh elektřiny, což představuje meziroční úsporu o 1,3 procenta. Výrazněji přitom klesla spotřeba domácností, konkrétně o 3,6 procenta, nejvíce pak šetřili lidé v Praze, kde zásuvkami proteklo o 6,6 procenta méně než loni za stejné období.

Dražší proud, teplejší počasí

Nižší spotřeba má více důvodů. „Pokud se podíváme na čísla, která Energetický regulační úřad představil, vyplývá z nich, že spotřebu snížily hlavně domácnosti. Když zvážíme, že cena elektřiny koncem loňského roku narostla, můžeme to přičítat snaze lidí více šetřit,“ domnívá se Lukáš Paleček z projektu EnergetickaPoradna.cz.

Spolu s elektřinou se propadla i spotřeba zemního plynu. Za první čtvrtletí 2019 Česko spotřebovalo 3 132 milionů kubíků, což představuje meziroční pokles o 6,2 procenta. Za propadem stály podle Energetického regulačního úřadu zejména venkovní teploty.

„Teplota se v prvním čtvrtletí pohybovala 1,8 °C nad dlouhodobým normálem. Kdybychom data přepočítali na podmínky dlouhodobého teplotního normálu, tedy pokud bychom je očistili o vliv počasí, potom by spotřeba v prvním čtvrtletí meziročně neklesala, ale naopak by vzrostla o 0,7 procenta,“ zpřesňuje statistiku Petr Kusý z Energetického regulačního úřadu.

K deklaraci proti energošmejdům přistoupilo přes 80 procent trhu

Zemní plyn zlevňuje

Na rozdíl od elektřiny ceny zemního plynu nerostly, dokonce v posledních měsících klesaly. Tomu odpovídá i nová indikativní cena plynu, kterou co čtvrt roku vyhlašuje Energetický regulační úřad. Má sloužit jako vodítko pro spotřebitele, zda u svého dodavatele neplatí moc.

Indikativní ceny plynu klesly téměř na úroveň závěru loňského roku. Pro nadcházející čtvrtletí vyčíslil regulátor pro domácnosti, které zemním plynem vytápí, cenu na 757 korun za megawatthodinu, což je o 6,7 procenta méně než nyní. Za první pololetí letošního roku se ceny dokonce snížily o 9,4 procenta. Domácnosti, které na plynu ohřívají vodu, by měly platit kolem 807 korun za megawatthodinu, a ty, jež pouze vaří, 957 korun za megawatthodinu.

Elektřinu vyvážíme

Zásoby plynu v České republice jsou na dobré úrovni. ERÚ uvedl, že od ledna do března letošního roku se tranzit plynu včetně importu do plynárenské soustavy České republiky vyšplhal na 9 085 milionů kubíků. Ty doplnilo 34 milionů kubíků z vnitrostátních zdrojů. Do zahraničí za první tři měsíce roku 2019 tranzitovalo 7 016 milionů kubíků zemního plynu. V tuzemských zásobnících zůstalo na konci prvního čtvrtletí 1 183 milionů kubíků.

Na trhu elektřiny zostřil konkurenční boj

Výroba elektřiny od ledna do března 2019 narostla na 23,8 TWh, což znamená navýšení výroby o 3,4 procrnta. „Nárůst si připsaly především větrné elektrárny, a to o 35,5 procenta, následované paroplynovými elektrárnami. Více vyráběly také malé vodní elektrárny, meziroční přírůstek u nich činí 2,8 procenta. Velké vodní elektrárny výrobu navýšily o 50,7 procenta. U vodních elektráren je ale nutné trend sledovat v dlouhodobějším horizontu, nicméně pokud srovnáte například loňský a letošní březen, velké vodní elektrárny posílily meziročně výrobu dokonce trojnásobně,“ dodává Petr Kusý.

Pokles spotřeby, růst výroby a některé další vlivy pak vedly k dalšímu navýšení převahy exportu nad importem elektřiny o 1,1 TWh, tedy o 51 procent.

Autor: Jana Poncarová
 

Mzdová kalkulačka