Trend zlevňování elektřiny končí. Ceny silové elektřiny na burzách rostou, a tak letos dodavatelé nebudou lákat nové zákazníky na slevy. Za silovou elektřinu si připlatí především větší odběratelé. Proč? A o kolik elektřina zdražuje?
Elektřina by od příštího roku mohla zdražit. Po příznivých letech, kdy cena silové elektřiny na energetických burzách klesala, ji rostoucí poptávka a úbytek výroby v elektrárnách ženou opět nahoru. Navýšení ceny elektřiny by se ale nemuselo dotknout všech odběratelů. Podle oslovených analytiků a dodavatelů se zdražení dotkne hlavně velkých zákazníků, kteří váhali s uzavřením kontraktu na rok 2018.
Málo uhlí, rostoucí poptávka
Hlavní roli ve zdražení hraje nárůst ceny silové elektřiny. „Loni v září stála megawatthodina na Pražské energetické burze méně než 25 euro, po roce se ceny pohybují kolem 35 euro. Cenu silové elektřiny žene nahoru především vysoká cena černého uhlí na světových trzích, růst cen emisních povolenek i vyšší poptávka po energii,“ vysvětluje Jiří Gavor, jednatel a analytik společnosti ENA.
Aktuálně překročila cena silové elektřiny, kterou dodavatelé nakupují na burzách, hranici 36 euro za megawatthodinu. V loňském roce přitom krátkodobě klesla i pod hranici 22 euro za megawatthodinu. „Růst cen vypadá dramaticky, ale musíme si uvědomit, že z dlouhodobého pohledu je cena elektřiny kolem 36 euro za megawatthodinu relativně nízká,“ konstatuje Vladimír Vácha, tiskový mluvčí energetické společnosti E.ON.
Nárůst cen byl očekáván spíše v dlouhodobém horizontu, proto mohl být pro řadu dodavatelů překvapením. „Důvodem zvyšování ceny silové elektřiny je rostoucí poptávka po elektřině způsobená hospodářským rozvojem i extrémním počasím. Jedním z faktorů bylo mrazivé počasí na počátku roku. Na druhé straně poklesl objem výroby a vzrostly ceny energetického uhlí. Oblast výroby elektřiny se významně mění a měnit se bude. Mění se i spotřeba elektřiny a její charakter, proto je nutné počítat s tím, že na tyto změny bude reagovat i cena,“ dodává Vladimír Vácha.
Dodavatelé si sníží marže
Růst cen elektřiny na burzách ovlivňuje pouze cenu dodávky elektřiny, která tvoří u odběratelů připojených na síť nízkého napětí necelou polovinu celkové sumy. U zákazníků připojených na vyšší napěťové hladiny je tento podíl vyšší. Zbývající část tvoří cena za služby distribuční soustavy a ostatní regulované složky. Jejich cena na rok 2018 ještě není známa, jako každý rok ji stanoví Energetický regulační úřad koncem listopadu.
Na souvislost mezi ekonomickým růstem a zdražováním elektřiny poukazuje také analytiky Petr Woff z projektu KupníSíla.cz. „Evropa i Česká republika v současnosti procházejí příjemnou částí ekonomického cyklu, tedy prosperitou, kdy stoupá spotřeba, a tím pádem taky ceny. Tomu odpovídá zdražování elektřiny na velkoobchodních burzách. Naše legislativa však poměrně hodně chrání spotřebitele, takže předpokládám, že prozíraví dodavatelé raději sníží svoje marže, než aby zatěžovali koncového odběratele, a dávali mu tak právo na ukončení smlouvy,“ říká.
Podle Jiřího Gavora by mohla příští rok silová elektřina domácnostem zdražit v průměru o 5 procent. „Silová elektřina ale tvoří jen zhruba 40 procent z celkové ceny. Při započtení dalších poplatků tak finální částka na fakturách vzroste pouze o 2 až 3 procenta. Celkově se tedy zákazníci určitě nemusí obávat žádného cenového šoku,“ upřesňuje.
Konkurenční boj podle námi oslovených analytiků zřejmě obchodníkům neumožní plně promítnout nárůst burzovních cen elektřiny do koncových tarifů pro zákazníky, a to i za cenu poklesu obchodní marže. Nejvíce by se změna cen mohla dotknout velkých zákazníků, kteří zatím neuzavřeli kontrakty na rok 2018, protože aktuální nabídky dodávky elektřiny jsou nyní vyšší, než byly na jaře tohoto roku nebo před rokem.
Vyplatí se fixovat?
Domácnosti, které si fixovaly ceny elektřiny z předchozího období, mohou mít nižší ceny než lidé odebírající elektřinu v rámci běžných tarifů. Ne vždy to ale znamená výhodu. „Nabídky na fixované ceny na dobu určitou bývají levnější než smlouva na dobu neurčitou. Skrývá se ale za tím riziko automatického prodlužování smlouvy a tím i ztráta možnosti volby ještě výhodnějšího dodavatele,“ uzavírá Jiří Gavor.
