Teplárny: není to tak horké
Topná sezóna běží většinou od září nebo října do dubna nebo května. Ačkoli loni s nástupem zimy dodávky tepla mírně stouply asi o tři až pět procent oproti roku 2015, stále byly podle Teplárenského sdružení ČR pod dlouhodobým průměrem.
„Ze zpráv by člověk mohl mít pocit, že prožíváme arktickou zimu, ale ve skutečnosti zatím klimaticky zhruba odpovídá dlouhodobému průměru. Zažili jsme tři velmi teplé zimy za sebou, a tak lidé trochu pozapomněli, jak má u nás normální zima vypadat,“ říká Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Ceny tepla se od ledna 2017, kdy teplárny vyhlašují nové ceníky, příliš nezměnily, což může domácnostem hrát do karet. Teplo vyrobené ze zemního plynu je prodávané za podobnou cenu jako v předchozím období. Teplárny, které používají uhlí, také zachovaly loňské ceny nebo zdražily pouze mírně do dvou procent.
„Vývoj cen tepla v roce 2017 bude velmi podobný jako v roce 2016. Zatímco ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykáží jen mírný meziroční nárůst do 2 procent, v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,“ uvádí Mirek Topolánek předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Zálohy, které lidé platí teplárnám, by proto náklady na teplo měly pokrýt. „Pokud jsou zálohy na teplo nastaveny na průměr několika minulých let, tak se domácnosti s průměrnou spotřebou nemusí obávat skokového zvýšení nákladů na vytápění při konečném vyúčtování roku 2016,“ sděluje Martin Hájek. Chladný leden se navíc v nákladech na vytápění projeví při konečném vyúčtování kalendářního roku 2017 až příští rok na jaře.
Důležité je správně nastavit zálohy
Jinak vidí situaci dodavatelé elektřiny nebo zemního plynu. „Letošní relativně chladnější zima se zcela jistě na nákladech na vytápění oproti předchozím rokům projeví. Je to ale přirozené, zatímco v mírných zimách, jako v předchozích dvou letech, šetříme, v chladnějším počasí jsou výdaje za energie větší,“ konstatuje Natálie Bustová z oddělení Prodeje energie společnosti E.ON Energie, a.s.
O kolik se letos přesně zvýší náklady na vytápění, nelze ale jednoznačně říci. Záleží na teplotních ztrátách domu, parametrech kotle, velikosti vytápěné plochy nebo teplotě, na kterou dům či byt vytápíme. Ve výhodě jsou tak obyvatelé dobře zateplených domů a majitelé úsporných technologií vytápění, jako jsou třeba kondenzační plynové kotle.
Důležité je také optimální nastavení záloh za energie. „Je dobré, aby co nejlépe odpovídaly reálné spotřebě. Spotřeba se liší v letních a zimních měsících a v případě přílišného snížení záloh hrozí, že zákazník bude nemile překvapen vysokým doplatkem. Nejlepší je zhodnotit své náklady na energie v teplotně podobném období a podle toho výši záloh upravit,“ dodává Natálie Bustlová.
Nedoplatek až 5 500 korun
Letošní leden dělal čest svému jménu a byl opravdu ledový. Podle analytiků internetového srovnávacího portálu Ušetřeno.cz běžná domácnost, která obývá rodinný dům například ve Středočeském kraji, topí plynem a využívá standardní tarif, zaplatila jen za samotný měsíc leden kvůli vyšší spotřebě přibližně o 950 korun více než loni. To platí při předpokládaném nárůstu celkové roční spotřeby ze zhruba 22 MWh na 26,4 MWh, tedy o 20 procent.
„Přesnou částku, o kolik domácnostem vzrostou roční náklady za energie kvůli tuhé zimě, nelze ještě přesně určit. Už nyní je však jisté, že se lidem nedávné mrazy velmi prodraží. V tuto chvíli počítáme u běžné domácnosti s celoročním nárůstem oproti loňsku okolo 5 500 korun,“ uvádí analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý a dodal: „Pokud však únor bude také teplotně podprůměrný, může se rozdíl mezi celkovými ročními náklady za energie, které domácnosti oproti loňsku zaplatí, ještě zvýšit. Při současných extrémních výkyvech počasí to bohužel nelze vyloučit.“
Podle tzv. otopové křivky připadá na leden přibližně 17 procent z celkové roční spotřeby energií a na únor 14 procent roční spotřeby. Za tyto dva měsíce tedy domácnosti spotřebují téměř třetinu ze své celkové spotřeby energií za celý rok. Proto je souvislost mezi průměrnými teplotami v zimě a celkovou spotřebou energií zásadní.