Až 86 procent Čechů vnímá současnou hospodářskou situaci Česka jako horší než před dvanácti měsíci. Přesto mezi lidmi převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi tisícem respondentů neziskového projektu Partners finanční gramotnost. Průzkum realizovala agentura MindBridge Consulting. Za hlavní příčinu současných problémů považují lidé zdražování energií. To nejčastěji uvádějí lidé s průměrným příjmem a lidé ve věku 51 až 60 let. Respondenti dále uvedli, že v zimě budou méně topit (74 procent) a příští rok si nedopřejí takovou dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent).
„Téměř polovina (47 procent) dotázaných vidí problém i ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 procent) či s nejnižším příjmem (58 procent),“ přibližuje další výsledky finanční poradce Jaroslav Gall.
Upřesňuje, že necelá třetina Čechů se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se dle výsledků průzkumu kloní ve větší míře podnikatelé (44 procent), mladí lidé ve věku 25–34 let nebo vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 procent).
„Mezi lidmi ale i tak převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními. Respondenti uvedli, že v zimě budou méně topit (74 procent) a příští rok si nedopřejí takovou dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent),“ doplňuje finanční poradce.
Univerzální radu, jak teď ideálně hospodařit s penězi, nedává, doporučuje ale na aktuální situaci nerezignovat a tvořit si rezervy, jde-li to. To znamená zbytečně neutrácet. A to i navzdory inflaci.
Lidé chtějí dotace na elektřinu a plyn
Za nejvíce finančně ohroženou skupinu lidé považují samoživitelky či samoživitele (34 procent). Tak to vnímají hlavně mladší lidé ve věku 25 až 34 let či lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina (25 procent) vnímá jako finančně slabou skupinu seniory. Tak to cítí hlavně sami nepracující senioři (48 procent) a nejstarší skupina ve věku 61 až 70 let. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 procent).
Celkem 79 procent lidí ve věku 18 až 70 let i proto požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn. Pouze 29 procent lidí ale věří tomu, že vláda dopady ekonomické krize svými kroky brzy skutečně zmírní. Podobně skeptický (32 procent) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření Evropské unie.
„Tři čtvrtiny dotázaných (73 procent) si myslí, že Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je při současné energetické situaci ve světě projekt, který by se měl přinejmenším odložit,“ doplňuje v této souvislosti Jaroslav Gall.
Průzkum dále zjistil, že více než polovina domácností (55 procent) má samostatné vytápění; 52 procent z nich využívá k vytápění plyn a 15 procent využívá elektrické přímotopy (výhradně nebo v kombinaci s jinými druhy topiv). Z domácností, které mají vlastní vytápění a využívají k němu plyn nebo elektrické přímotopy, má osm procent zájem druh vytápění změnit (2 procent už se rozhodla a 8 procent uvádí, že je to velmi pravděpodobné). To v celé populaci představuje 3procentní podíl. Dalších více než 6 procent – tedy 18 procent z těch, kteří si topí plynem nebo elektrickými přímotopy – uvedlo, že takovou změnu zvažuje.
Příspěvek na dítě je populismus
Podle autorů průzkumu překvapivě negativně vyzněl v hodnocení podpor vládní jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 korun. Opatření, které stát vyjde na cca osm miliard korun, za populistické opatření nebo za výdaj „na dluh“ označily celkem tři čtvrtiny dotázaných.
„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. To znamená zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučuje Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení, jenž se na hodnocení průzkumu taktéž podílel.
Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize je zajímavé, že dvě třetiny dotázaných (64 procent) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině. Tedy si nemyslí, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině očekává více než polovina Čechů (56 procent) do konce příštího roku.
