Prázdniny sotva začaly, ale dodavatelé se už připravují na novou topnou sezónu. Lidé by mohli ušetřit na elektřině i zemním plynu. Ceny mohou klesnout řádově o procenta.
Dodavatelé elektřiny a zemního plynu nakupují na jaře a v létě energie, které budou zákazníkům prodávat během topné sezóny a příští rok. Ceny elektřiny na Pražské energetické burze v souvislosti s koronavirovou krizí na jaře klesly a těžit by z toho mohli i koncoví odběratelé.
Pokles na burzách se zastavil
V polovině června stála megawatthodina elektřiny necelých 43 euro. Koncem měsíce se už ale prodávala za 46 euro. Výraznější byl pokles ceny u plynu, ten meziročně zlevnil o více než třetinu. Megawatthodina plynu se v polovině června prodávala za 12,57 euro, nyní stojí kolem 13,25 euro.
Burzovní cena elektřiny se tak již v podstatě vrátila na úroveň před vypuknutím koronavirové krize. „Domnívám se ale, že další ekonomické problémy jsou spíše ještě před námi, a tak pro další růst ceny v tomto roce moc prostoru nevidím,“ konstatuje Jiří Gavor, analytik společnosti ENA.
Plyn je na tom lépe
Dodavatelé na pohyb cen na burzách ve svých ceníkách reagují se zpožděním. Zlevnění na burze ale bylo podle odborníků výrazné a trvá již nějakou dobu. Na druhou stranu, cena elektřiny a plynu není tvořená jen obchodní složkou, tedy energií nakupovanou na burzách. Připočítávají se ještě další poplatky. Třeba u elektřiny tvoří státem regulované cena zhruba polovinu celkové částky. U plynu je to necelých dvacet procent, takže větší část je tvořena právě obchodní složkou. I proto by zemní plyn mohl domácnostem zlevnit výrazněji.
„Z pohledu koncových uživatelů jsou na tom lépe ceny plynu, tam jde o dlouhodobý pokles,“ říká Jiří Gavor. Dodává pak, že zlevnění by u zemního plynu mohlo dosáhnout kolem deseti procent, u elektřiny předvídá pokles kolem pěti procent.
Dodavatelé vyčkávají
Energetické společnosti zatím na pokles burzovních cen reagují zdrženlivě. Existují ale firmy, které už připravily nižší individuální zákazníky, větší zlevnění ovšem na trhu zatím neproběhlo. Je to i z toho důvodu, že většina dodavatelů nakupuje energie s větším předstihem, a tak lze případné zlevnění očekávat až se začátkem topné sezóny nebo na začátku nového roku.
„Ceny komodit na velkoobchodním trhu samozřejmě sledujeme a vyhodnocujeme. Komodity pro naše zákazníky nakupujeme průběžně v předstihu jednoho i více let, abychom je ochránili před prudkými výkyvy volatilních velkoobchodních cen. Pokles je tak možný do cen promítnout až s určitým zpožděním, a pokud ceny vydrží níže delší dobu,“ vysvětluje Roman Gazdík ze společnosti ČEZ.
Dodává, že u některých fixovaných produktů, jejichž ceny společnost upravuje pravidelně spolu s vývojem velkoobchodních cen na následující roky, už ceny od června snížili. „V případě zemního plynu nyní nabízíme zákazníkům garanci lepší ceny oproti jejich stávajícímu dodavateli a budeme celkové ceníky analyzovat před nadcházející topnou sezonou. Pro další vývoj zákaznických cen bude důležité, jak dlouho současný trend nižších velkoobchodních cen vydrží,“ uvádí Roman Gazdík.
Marketing, taktika a šmejdi
Tak jako v předchozích letech bude záležet i na obchodní a marketingové taktice dodatelů. Menší dodavatelé zpravidla vyčkávají, co s cenami udělají větší hráči, vůči nimž své nabídky většinou vymezují. Jako vždy se pak mohou objevit spekulanti a takzvaní energošmejdi, kteří se snaží ze situace na trhu co nejvíce vytěžit.
Upozornil na to například Lukáš Kovanda z Czech Fund. „Šibalové z řad dodavatelů energií po telefonu často starším lidem a seniorům představují levnější nabídky s odkazem na pokles cen kvůli pandemii. Odpověď ,ano‘ na nevinnou otázku může vést k nechtěnému uzavření nevýhodné smlouvy,“ dodává.
Před takovým jednáním varoval dříve už Energetický regulační úřad nebo spotřebitelská organizace dTest. „Proškolený operátor či operátorka se sympatickým hlasem používá takzvanou metodu získávání ano, kdy po sérii jednoduchých otázek mnohdy z nepozornosti odsouhlasíte uzavření nové smlouvy o dodávkách energií, zpravidla na dobu určitou,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka dTestu.
Přiznává, že občas není jednoduché nátlaku nepodlehnout. Od nechtěně uzavřené smlouvy po telefonu – nebo při podomním prodeji mezi dveřmi – je pak možné odstoupit podle občanského zákoníku do 14 dnů od uzavření.
