Měsíčně nebo čtvrtletně posílají domácnosti zálohy za teplo či vodu a většinou jednou za rok dostanou vyúčtování. To nemusí vždy sedět. Kam se obrátit, pokud chce zákazník podat reklamaci?
Teplo a voda, elektřina pro osvětlení společných prostor v bytovém domě, poplatky za svoz odpadu nebo odvádění odpadních vod. Nákladů spojených s bydlením není zrovna málo. Zpravidla se platí zálohově a pak se vyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Výsledkem je přeplatek nebo nedoplatek.
Do konce dubna mělo být jasno
Zúčtovací období bývá většinou 12 měsíců. Poskytovatel služby má povinnost vyúčtování doručit co nejdříve, nejpozději však do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. „Toto období bývá většinou od ledna do prosince, proto do konce dubna může příjemce služeb očekávat verdikt,“ konstatuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Mezi nejčastější poskytovatele služeb patří dodavatel elektřiny nebo plynu, společenství vlastníků bytových jednotek, družstvo nebo pronajímatel bytu, pokud jde o nájemní bydlení.
Právě nájemní bydlení má řadu specifik a jedním z nich jsou i poplatky za služby – v nájemní smlouvě by mělo být stanoveno, jaké služby bude pronajímatel zajišťovat. „Roli pochopitelně hraje i vybavení bytu. Když je v bytě plynový kotel, je na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. Záleží i na době trvání nájmu,“ dodává Lukáš Zelený s tím, že u nájmů na dobu neurčitou nebo na několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce. U nájmů trvajících jen několik málo měsíců se to s ohledem na administrativní zátěž nemusí vyplatit.
Reklamace služeb do 30 dnů
Jakmile přijde vyúčtování za služby, má nájemce právo nahlédnout do podkladů k vyúčtování a má právo si vyžádat doložení nákladů na jednotlivé služby a požadovat vysvětlení, jakým způsobem byly rozúčtovány a jak byly stanoveny nové zálohy na služby. „Do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování může spotřebitel podat námitky. Poskytovatel služby má na vyřízení reklamace rovněž 30 dnů,“ uvádí Lukáš Zelený.
Pokud by se vyúčtování služeb nebo vyřízení reklamace zpozdilo, spotřebitel může požadovat po společnosti zaplacení pokuty, a to ve výši až 50 korun za každý den zpoždění. Na pokutu nevzniká ale nárok, pokud například sám pronajímatel získal vyúčtování služeb pozdě, a tak je nemohl včas předložit nájemníkovi.
Pokuty pro dodavatele
Trochu jiná je pak situace u dodávek plynu a elektřiny, protože reklamace vyúčtování se řídí obchodními podmínkami, jež jsou součástí smlouvy s dodavatelem. K vyúčtování bývá většinou přiložena i informace, jak při reklamaci postupovat, případně to lze dohledat na webech společností. Reklamaci je sice možné podat i po telefonu, ale písemná forma je lepší, protože spotřebitel má v ruce důkaz (třeba poštovní doručenku), že dopis skutečně odeslal.
Dodavatel musí reklamaci vyřídit do 15 kalendářních dnů ode dne jejího doručení. A pokud ji uzná, je povinen rozdíl v platbách vyrovnat do 30 kalendářních dnů. Pokud lhůty nedodrží, vystavuje se pokutám. Odběratel má v případě elektřiny nárok na 600 korun za každý den prodlení (maximálně 24 tisíc korun), v případě plynu je to 750 korun (nejvíce 7 500 korun).
Pokud dodavatel na reklamaci nereaguje, což není na energetickém trhu zas tak výjimečné, může se spotřebitel obrátit na Energetický regulační úřad. „Kolegové z oddělení ochrany spotřebitele navrhnou co nejefektivnější individuální řešení. V první řadě se zaměří na smírčí řešení problému, pouze malá část z celkového počtu podnětů pokračuje podáním na mimosoudní řešení sporu,“ dodává tiskový mluvčí Michal Kebort.
