Spolu s ročním vyúčtováním posílají dodavatelé energie také rozpis nových záloh. Zvednout je mohou, když roste cena energií nebo spotřeba. Množí se ovšem i případy, kdy je navýšení záloh účelové, protože dodavatel má finanční potíže.
Asi tisícovku takových případů nyní prošetřuje Energetický regulační úřad. „Přibývá stížností od spotřebitelů, kterým jsou zálohy navyšovány bez legitimního důvodu,“ uvedl tiskový mluvčí Michal Kebort. Úřad zatím nemůže být konkrétní a sdělit jména společností, které zákazníkům navýšily zálohy, aniž by k tomu měly důvod.
Energetický zákon jasně říká, že pokud dodavatel elektřiny, plynu nebo tepla předepisuje zálohy, mohou být stanoveny nejvýše v rozsahu „důvodně předpokládané spotřeby“ pro další období. Dodavatel je tedy může zvýšit, pokud se očekává nárůst spotřeby v daném místě, například kvůli novému spotřebiči nebo změně distribuční sazby. Do záloh může promluvit i zvýšení cen.
Do záloh mluví spotřeba i cena
Někteří dodavatelé ponechávají volbu výše zálohy na zákazníkovi. „Výši zálohy si určí každý zákazník sám, případně ji stanovíme podle typu odběrného míst, hodnoty jističe, distribuční sazby a sjednaného produktu. Zálohy jsou počítány tak, aby zákazník, pokud možno, na konci vyúčtování obdržel vyrovnanou fakturu,“ sdělila Božena Herodesová ze společnosti E.ON.
Také Hana Novotná ze společnosti Bohemia Energy potvrdila, že ke zvýšení nebo snížení záloh může dojít při pravidelném vyúčtování celkové spotřeby energií. „Tuto změnu nejvíce ovlivňuje spotřeba v uplynulém období nebo úprava cen. Samotná metodika výpočtu zálohy se řídí energetickým zákonem,“ dodala.
Když se dodavatel sekne
Energetický regulační úřad upozornil na to, že někdy dodavatelé předepíšou vyšší zálohy, než by měli. Může se jednat o omyl, a když se spotřebitel ohradí, společnost chybu většinou rychle napraví.
„Zálohy vyšší než přiměřené ale mohou účelově účtovat společnosti, které se ocitly ve finanční tísni a snaží se tím alespoň na krátký čas napravit svou nedostatečnou likviditu,“ doplnil Michal Kebort. Pokud taková společnost později ukončí svou činnost a skončí v insolvenci, musí lidé o vrácení přeplatků žádat v insolvenčním řízení. Úspěšnost jejich vymáhání ale bývá podle úřadu nízká.
Regulátor se setkává i s opačným problémem, a to s podezřele nízkými zálohami. Přes počáteční výhodu to bude zase spotřebitel, který bude tratit. „Někde jsou nabízeny nesmyslně nízké zálohy, jinde dodavatel slibuje, že spotřebitelé u něho budou platit jen deset měsíčních záloh místo dvanácti. Zádrhel ale přijde s ročním vyúčtováním, kde se nedostatečná výše záloh projeví nedoplatkem,“ uvedl Miroslav Rottner, ředitel Odboru právní ochrany spotřebitele na Energetickém regulačním úřadě. Při stejné spotřebě a podobné ceně jsou podle něho nižší zálohy jen prodejním lákadlem a v některých případech i nekalou obchodní praktikou.
Spory o výši záloh
Ohlídat si optimální výši záloh je proto důležité. Pokud jsou správně nastaveny, na ročním vyúčtování není vysoký přeplatek ani nedoplatek. „Každé navýšení či snížení záloh musí mít reálný základ. Typicky může ke zvýšení záloh přispět vyšší spotřeba v minulém období nebo rostoucí cena energií. Je to logické – pokud mají tyto proměnné největší vliv na konečné vyúčtování, měly by mít největší vliv i na výši záloh. Jestliže se zálohy mění výrazněji, než se změnila vaše spotřeba či cena, a loni jste přitom neměli výrazné nedoplatky, je to signál, že byste se zvýšením zálohových plateb měli zabývat,“ vysvětluje Michal Kebort.
V případě pochybností je vhodné co nejrychleji kontaktovat dodavatele. „Pokud má zákazník pochybnosti o tom, zda výše zálohy odpovídá charakteru spotřeby, může ji samozřejmě změnit. Stačí zavolat na zákaznickou linku. O snížení zálohy může požádat každý a každý případ se posuzuje individuálně,“ sdělila Božena Herodesová.
Když dodavatel zálohy navýšil bezdůvodně a odmítá je snížit, mohou se spotřebitelé obrátit na Energetický regulační úřad. „Můžeme pomoci při vyjednávání s dodavatelem nebo na návrh spotřebitele zahájit mimosoudní řešení sporu,“ uzavřel Michal Kebort.
