Vysoké ceny nemovitostí a přísnější hypotéky ženou Čechy do nájmů

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Vizualizace developerského projektu Bleriot v Praze-Kbelích.
4
Fotogalerie

Zájem o nájemní bydlení v Česku v posledních zhruba třech letech prudce rostl, a to především vlivem stále vyšších cen nemovitostí. Tento trend ještě zesílil po 1. říjnu 2018, kdy začaly na základě doporučení České národní banky (ČNB) platit přísnější podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů.

Například podle makléřů společnosti M&M Reality už tak zvýšená poptávka po nájemním bydlení po 1. říjnu 2018 ještě posílila, a to zhruba o třetinu. Na vině jsou méně dostupné hypotéky a vysoké ceny bytů, kterých je nedostatek, a to jak těch do vlastnictví tak k pronájmu. Vyšší ceny pak s sebou táhnou i cenu nájemného, a to především v Praze a Brně.

Poptávka, jež výrazně převyšuje nabídku, pak má ještě další důsledek – majitelé si o to pečlivěji mohou vybírat mezi nájemníky. „Na zcela nepřipravený nájemní trh se dostávají desítky tisíc nových zájemců," uvedl ředitel serveru Bezrealitky.cz Hendrik Meyer.

Od roku 2015 až dvojnásobek

Pronájem bytu je v tuto chvíli ale až dvojnásobně dražší záležitostí, než tomu bylo začátkem roku 2015. Nejvíce nájemníci zaplatí za byty v novostavbách ve velkých městech, ale podražilo i nejžádanější „přechodné“ či „startovací“ bydlení.

„Podle našich statistik se například běžné nájemné v pražském panelovém bytě 2+kk s rozlohou necelých 50 metrů čtverečních vyhouplo od roku 2015, kdy se pohybovalo okolo 9 500 korun, k dnešní horní hranici až 15 000 korun za měsíc. V Brně se u srovnatelných bytů jedná o posun z 9 000 korun měsíčně v roce 2015 na dnešních 13 000 korun,“ uvádí Renata Lichtenegerová, tisková mluvčí M&M Reality.

„Nájmy stoupají i kvůli nedostatku nájemních bytů. Pro developery navíc nebyla donedávna tato oblast atraktivní. Výhodnější byl model prodat hned po stavbě nemovitost či komplex nemovitostí investorovi, přesunout se k dalšímu projektu a nezabývat se časově náročnou správou objektu,“ vysvětluje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Ráno nabídka, odpoledne smlouva

Zájem je obrovský. Doba, po kterou tak vydrží inzerát v internetové nabídce, se v mnoha případech za poslední rok zkrátila na méně než polovinu. Například u Bezrealitky.cz průměrná rychlost stažení nově přidaného inzerátu, která ukazuje na domluvu se zájemcem, aktuálně činí zhruba sedm dní. Před rokem to podle Meyera bylo 18 dní. „V Praze máme průměrně přes 40 zájemců na jeden byt, nejzajímavější inzeráty však sesbíraly kolem 650 reakcí,“ doplňuje Meyer.

Ze statistik společnosti M&M Reality vyplývá, že v Praze i Brně se byt, je-li dobře nastavena výše nájemného, pronajme v průměru do 6 dnů. Stává se, že je pronajat i do jednoho dne. Makléř ráno zveřejní nabídku, odpoledne stihne prohlídku se zájemcem a do večera je smlouva podepsána. „Průměrný počet zájemců, kteří téměř okamžitě reagují na novou nabídku, je v Praze 10 – před říjnem 2018 to bylo v průměru cca 7 zájemců, a v Brně 15 – před říjnem to bylo cca 10 okamžitých zájemců. Ozve se ale i 30 zájemců najednou, v extrémních případech jich bylo kolem 50. To se týká především menších bytů s dobře nastavenou výší nájemného, dodává Lichtenegerová.

Trend spolubydlení

Co se týče navýšení nájmů od začátku roku, tak to makléři zatím příliš nepozorují, což je dáno mimo jiné tím, že ceny nájemného jsou mnohde už na hranici toho, co jsou zájemci o pronájem ochotni a schopni zaplatit. Nicméně tato hranice se může v blízké budoucnosti posunout.

Brněnská makléřka Jarmila Odehnalová k tomu říká: „Do budoucna, myslím, ceny nájmů ještě mírně porostou, a to především u menších bytů. Ale obecně už delší dobu platí, že většina lidí je schopna platit určitou částku jako měsíční nájemné. U nás v Brně se to pohybuje v rozmezí od 10 do 13 tisíc korun včetně energií. Lze ale očekávat některé jiné trendy. Například se bude zvyšovat počet nájemníků v konkrétních bytech, popřípadě zmenšovat rozloha poptávaných bytů. Už nyní zaznamenáváme sílící trend spolubydlení, kdy například 3 lidé pracující v Brně poptávají byt 3+1 s měsíčním nájmem do 15 tisíc, což bylo dříve typické spíše pro studenty.“