Daň z příjmu 2023: Jaké výhody mají lidé s nadprůměrnými příjmy?
Zdanění lidí s nadprůměrnými příjmy je v Česku při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa příznivé. Podívejme se na některá pravidla, která platí pro zdanění vyšších příjmů.
S rostoucím příjmem efektivní zdanění v Česku stoupá výrazně méně než v jiných vyspělých zemích světa. Co je dobré vědět o zdanění vyšších příjmů?
Pouze dvě daňové sazby
V Česku jsou zavedeny dvě daňové sazby – 15 procent a 23 procent, přičemž za rok 2022 podléhají vyšší daňové sazbě až zdanitelné příjmy nad 1 867 728 korun. Za rok 2023 podléhají vyšší daňové sazbě zdanitelné příjmy až nad 1 935 552 korun.
Na dani z příjmu za rok 2023 tedy zaplatí lidé s velmi vysokými příjmy méně než za rok 2022. V řadě vyspělých zemí světa je více daňových sazeb, přičemž není výjimkou horní sazba daně nad 40 procent.
Žádné omezení pro daňové slevy
Nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun mají všichni daňoví poplatníci, bez ohledu na jejich roční zdanitelný příjem. Sleva na poplatníka se tedy nikdy nesnižuje. Rovněž lze v plném rozsahu uplatnit i školkovné nebo daňové zvýhodnění na děti. Pro žádnou z těchto daňových slev není stanoven žádný příjmový limit. I lidé s velmi nadstandardními příjmy mají tedy nárok na tyto daňové slevy.
Například daňovou slevu školkovné, která za rok 2022 činí maximálně 16 200 korun (pro rok 2023 potom 17 300 korun) na každé dítě, tedy využijí lidé s vysokými příjmy vždy v plném rozsahu. Lidé s nízkými příjmy nemusí daňovou slevu školkovné v plném rozsahu využít, neboť nemají dostatečně vysoké zdanitelné příjmy a neplatí na dani z příjmu nic.
Vyšší snížení o nezdanitelné položky
Roční daňový základ je možné snížit i o daňové odpočty, mezi které v zákonném rozsahu patří i odpočet úroků z hypotéky, kterou je řešena vlastní bytová situace, nebo vlastní vklady na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření či životní pojištění. Lidé s vysokými příjmy přitom využívají tyto finanční produkty více než lidé s nižšími příjmy a snižují si tak ve větším rozsahu daňový základ. Legislativou není stanoveno, že od nějakého příjmu již nelze daňové odpočty uplatnit.
Strop pro platbu sociálního pojištění
Pro výpočet sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ. Z příjmu nad tento strop se již sociální pojištění neplatí. Lidé s velmi vysokými příjmy tedy mají nižší efektivní sazbu na sociálním pojištění. Pro rok 2022 činí maximální vyměřovací základ 1 867 728 korun, pro rok 2023 se potom maximální vyměřovací základ zvýšil na 1 935 552 korun.
Stejná sazba povinného pojistného
Zatímco pro platbu daně z příjmu fyzických osob jsou zavedeny dvě daňové sazby, tak pro výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění je stejná sazba pro všechny zaměstnance a všechny OSVČ. S rostoucím příjmem se tedy sazba pojistného nezvyšuje.
Zaměstnanci odvádějí na sociálním pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy a dalších 24,8 procenta z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel. Na zdravotním pojištění platí zaměstnanci 4,5 procenta z hrubé mzdy a dalších 9 procent platí zaměstnavatel. OSVČ platí na sociálním pojištění 29,2 procenta z vyměřovacího základu a na zdravotním pojištění 13,5 procenta z vyměřovacího základu.
Z pasivních příjmů se pojistné neplatí
Sociální pojištění a zdravotní pojištění se vypočítává pouze z aktivních rozhodných příjmů ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu se pojistné neplatí. Zdanění pasivních příjmů je tedy v konečném důsledku nižší než zdanění mzdy ze zaměstnání nebo zisku z podnikání. Lidé s vysokými příjmy mají přitom prostředky pro investování do nemovitosti za účelem jejího pronájmu nebo do kapitálových příjmů. V praxi tedy lidé s nadprůměrnými příjmy mnohem více využívají této legislativní výhody.
Kalkulačka: Výpočet daně a čistého zisku pro OSVČ >>>
