Paušální daň pro OSVČ 2025: Podmínky a pásma. Komu se vyplatí?
Osoby samostatně výdělečně činné splňující zákonné podmínky si mohou všechny daňové povinnosti plnit jednou měsíční daňovou platbou. Vstup do měsíčního daňového paušálu je dobrovolný a jsou stanovena tři daňová pásma. Jak vysoká je paušální daň v roce 2025? Komu se vstup do paušálního režimu vyplatí a komu nevyplatí?
V případě účasti na dobrovolném paušálním režimu se jednou měsíční daňovou platbou hradí současně daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. OSVČ v paušálním režimu nevyplňují daňové přiznání ani přehledy.
Kdo nemůže využít měsíční paušální režim?
Dobrovolně vstoupit do měsíčního paušálního režimu mimo jiné nemohou plátci daně z přidané hodnoty, OSVČ s příjmy ze závislé činnosti podléhající zálohové dani z příjmů nebo OSVČ s jinými zdanitelnými příjmy dle § 8 (z kapitálového majetku), § 9 (z nájmu) a § 10 (z ostatních zdanitelných příjmů) zákona o dani z příjmu vyšší než 50 tisíc korun za rok.
Příjmový limit pro DPH
Povinná účast k registraci k dani z přidané hodnoty vzniká při rozhodném příjmu nad dva milióny korun. Můžeme tedy říci, že paušální daň nemohou využít OSVČ s příjmem nad dva milióny korun.
Tři pásma paušální daně
Měsíční částka paušální daně se liší v závislosti na vykonávané činnosti a výši rozhodného příjmu. I pro rok 2025 jsou stanoveny tři režimy paušální daně. V přiložené tabulce máme uvedeno, jaké podmínky platí pro jednotlivá pásma paušální daně.
Podmínky pro první paušální pásmo
| Rozhodný příjem | Podmínky |
| Do 1 milionu korun | Bez podmínek |
| Od 1 milionu do 1,5 milionu korun | Alespoň 75 % příjmů pochází z činností, kde lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál |
| Od 1,5 milionu do 2 milionu korun | Alespoň 75 % příjmů pochází z činností, kde lze uplatnit 80% výdajový paušál |
Podmínky pro druhé paušální pásmo
| Rozhodný příjem | Podmínky |
| Od 1 milionu do 1,5 milionu korun | Bez podmínek |
| Od 1,5 milionu do 2 milionu korun | Alespoň 75 % příjmů pochází z činností, kde lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál |
Podmínky pro třetí paušální pásmo
| Rozhodný příjem | Podmínky |
| Od 1,5 milionu do 2 milionu korun | Bez podmínek |
Výše paušální daně v roce 2025
- Pro rok 2025 se zvyšuje pouze v prvním paušálním pásmu, a to na 8 716 korun (v roce 2024 to je 7 498 korun).
- V druhém a třetím pásmu zůstává měsíční paušální platba stejně vysoká, tj. 16 745 korun ve druhém pásmu a 27 139 korun ve třetím pásmu.
Pro koho není paušální daň výhodná?
V praxi je nejvíce OSVČ účastno v prvním paušálním pásmu. Při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka ve výši 30 840 korun převládá výhoda paušální daně už od ročního hrubého zisku ve výši 270 tisíc korun.
V prvním paušálním pásmu bude roční platba v roce 2025 ve výši 104 592 korun (8 716 korun x 12 měsíců), při „klasickém“ plnění daňových povinností by to bylo 104 470 korun.
Například při hrubém zisku 600 tisíc korun a uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka je již paušální režim výhodnější o více než 91 tisíc korun oproti „klasickému“ výpočtu přímých daní.
| První paušální režim | Daňová evidence nebo roční výdajový paušál | |
| Roční daňový základ | 270 tisíc korun | 270 tisíc korun |
| Daň z příjmu | 1 200 korun | 9 660 korun |
| Sociální pojištění | 65 676 korun | 57 098 korun |
| Zdravotní pojištění | 37 716 korun | 37 712 korun |
| Roční platba přímých daní | 104 592 korun | 104 470 korun |
Jiná situace je však u OSVČ čerpajících daňový bonus, kdy je částka daňového zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu. Při čerpání daňového bonusu začíná být paušální režim výhodnější až od vyššího daňového základu, například při nároku na daňové zvýhodnění na dvě děti je to od přibližně od hrubého zisku nad 435 tisíc korun.
Paušální režim a důchod
V prvním paušálním režimu je platba sociálního pojištění ve výši 1,15násobku minimální měsíční zálohy pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost. S ohledem na výpočet státních důchodů (starobního i případného invalidního) jsou na tom OSVČ účastny v dobrovolném paušálním režimu lépe než OSVČ platící pouze minimální měsíční zálohu na sociálním pojištění.
