Podnikáte? Jak vysoký budete mít důchod?

penze, ilustrační foto

penze, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Důchod
Ilustrační foto.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
6
Fotogalerie

Splnění důchodových podmínek by měly všechny OSVČ v předstihu věnovat dostatek pozornosti a současně počítat s podprůměrným státním důchodem. Kdy nemají OSVČ starobní důchod ani 11 tisíc korun?

Pro přiznání starobního důchodu musí všichni žadatelé dosáhnout důchodového věku a současně získat alespoň minimální dobu pojištění v rozsahu 35 let. Do doby pojištění se počítají roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a tzv. náhradní doby pojištění.

Příklad: Nedostatečná doba pojištění

Živnostník Josef dosáhne příští rok v srpnu řádného důchodového věku, ale aktuálně získal pouze dobu pojištění v rozsahu 33 let. Důvodem je souběh více okolností – delší nezaměstnanost a samostatná činnost na černo. Období, kdy je „samostatná činnost“ vykonávána na černo bez odvodů na pojistném, se samozřejmě pro důchodové účely nehodnotí. Formou dobrovolného důchodového pojištění si může živnostník Josef zpětně dopojistit pouze evidenci na úřadu práce nad zákonný limit, která se mu tedy již jako náhradní doba pojištění nehodnotí.

Rozhodné příjmy

Výši státního důchodu ovlivňují ze samostatné výdělečné činnosti pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se však při příjmech do limitu sociální pojištění neplatí, takové příjmy tedy výši důchodu neovlivní.

Příklad: Vedlejší samostatná výdělečná činnost

Paní Marcela dlouhodobě vykonává samostatnou výdělečnou činnost při zaměstnání. Začátkem roku 2022 dosáhne řádného důchodového věku. Hrubý roční zisk (příjem ponížený o výdaje) však měla vždy do limitu pro neplacení sociálního pojištění, například za rok 2020 ve výši 80 000 korun, přičemž sociální pojištění za rok 2020 se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatilo do hrubého zisku ve výši 83 603 korun (za rok 2021 do částky 85 058 korun). Výši důchodu paní Marcele tedy ovlivní pouze dosahovaná hrubá mzda ze zaměstnání. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2020.

Vyměřovací základ není zisk

Celkový osobní vyměřovací základ u OSVČ se počítá z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Vyměřovacím základem je částka uvedena v přehledu o příjmech a výdajích a je to polovina daňového základu nebo minimální vyměřovací základ, pokud je skutečný vyměřovací základ nižší.

Základním vstupním údajem pro OSVČ tedy není ani dosažený příjem ani hrubý zisk. Právě z vyměřovacího základu se však vypočítává roční sociální pojištění. Roční sazba sociálního pojištění činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu, přičemž při výkonu hlavní činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální sociální pojištění.

Příklad: Výpočet vyměřovacího základu za rok 2021

Podnikatel Jaromír bude odcházet do starobního důchodu v roce 2024. Za rok 2021 bude mít příjem z podnikání ve výši 1 980 400 korun a výdaje ve výši 1 280 400 korun. Hrubý zisk činí tedy 700 tisíc korun. Vyměřovací základ je však 350 tisíc korun a odpovídá hrubé mzdě ve výši 29 167 korun (350 tisíc korun: 12 měsíců). Pro důchodové účely na tom tedy není ani jako zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu. Výsledný starobní důchod bude mít pan Jaromír nižší, než očekává.

Podprůměrný důchod

Většina OSVČ musí počítat s nižším státním důchodem, než mají zaměstnanci. Při zohlednění odvodů na sociálním pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance odvedou zaměstnanci více na sociálním pojištění než OSVČ, proto mají i vyšší důchody. Výsledný měsíční důchod mají OSVČ mnohdy nižší než 11 tisíc korun.

Příklad: Nízký starobní důchod

Podnikatelka Alena aktuálně platí měsíční zálohu na sociálním pojištění ve výši 3 235 korun, což odpovídá 1,25násobku minimální měsíční zálohy v letošním roce. Pro zjednodušení budeme počítat, že tato měsíční záloha bude odpovídat průměrnému měsíčnímu vyměřovacímu základu za všechny hodnocené roky v současné hodnotě, tj. hrubé měsíční mzdě ve výši 11 078 korun. Při získání doby pojištění v rozsahu 44 let by tedy dle výpočtové formule letošního roku činil měsíční starobní důchod 10 862 korun.