Výdělečná činnost v řádném důchodovém věku není nijak omezena, čehož mnozí starobní důchodci využívají a pobírají současně penzi i mzdu. Z hrubé mzdy odvádí pracující důchodci přímé daně jako ostatní zaměstnanci, důchodová reforma však počítá s osvobozením od placení sociálního pojištění pro starobní důchodce.
V případě zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu, třeba i na zkrácený úvazek, odvádí ze své hrubé mzdy pracující starobní důchodci daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění, stejně jako ostatní zaměstnanci. „V případě odpracování 360 kalendářních dní v zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění, má pracující starobní důchodce nárok na zvýšení důchodu,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Zvýšení důchodu je nízké
Prací v důchodovém věku si však penzisté příliš nepolepší, neboť zvýšení činí pouze 0,4 procenta z výpočtového základu. Konkrétní zvýšení důchodu závisí na výši výpočtového základu pracujícího důchodce, není tedy jednotné. „V průměru se zvýšení měsíčního důchodu zaměstnáním pohybuje okolo stokoruny, i penzisté s nadprůměrným důchodem si nepolepší více než o 150 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco. Osoby, které tuto možnost chtějí využít, musí každý rok podat žádost na Českou správu sociálního zabezpečení.
Až do dosažení řádného důchodového věku nemohou mít předčasní důchodci příjem, ze kterého vzniká účast na důchodovém pojištění. Výdělečná činnost předčasných důchodců, kteří chtějí současně stále pobírat předčasný důchod, je značně omezena. Nejčastěji si v praxi předčasní důchodci přivydělávají na pracovní dohody s hrubou odměnou do limitu pro neplacení sociálního pojištění. „Do dosažení řádného důchodového věku si tak předčasní důchodci důchod nezvýší ani dlouhodobými brigádami,“ dodává Gabriela Ivanco.
Neplacením sociálního pojištění by si důchodci polepšili více
V případě úspěšného legislativního procesu by případné zrušení odvodů na sociální pojištění pro pracující starobní důchodce bylo výhodnější, než nízké zvyšování starobního důchodu. V roce 2024 odvádí zaměstnanci na důchodovém pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy. „Pracující důchodci s měsíční mzdou ve výši 20 tisíc korun by si měsíčně polepšili o 1 300 korun, těm s měsíční mzdou ve výši 50 tisíc by se zvýšila čistá mzda o 3 250 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Občané v předdůchodovém věku by byli znevýhodněni
Pokud by skutečně pracující starobní důchodci neplatili ze své mzdy sociální pojištění, potom by se stali ještě silnější konkurencí pro lidi v předdůchodovém věku na trhu práce. Pracující starobní důchodci by totiž mohli přijmout dané zaměstnání i za nižší hrubou mzdu, protože čistou mzdu na účet by měli stejně vysokou jako před legislativní změnou. „Vzhledem k tomu, že úleva na sociálním pojištění by se týkala pouze řádných starobních důchodců, tak rozdíl mezi životní úrovní pracujícího řádného a předčasného důchodce by se ještě zvýšil,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Kolik nyní berou důchodci?
Současný stav je takový, že průměrný důchod v České republice v roce 2024 činí 20 693 korun. „Pokud počítáme s tím, že v důchodu se dnes žije v průměru 21 let, tak celková částka, (nebudeme do toho zahrnovat valorizaci, ať si zjednodušíme výpočet) kterou lidé z I. pilíře dostanou vyplacenu, bude činit v současné hodnotě okolo 5,2 milionů korun,“ uvedl Michal Pyšík, jednatel společnosti Freedom Financial Services.
Na druhou stranu, když se podíváme na míru úspor vytvořených ve III. pilíři, konkrétně na penzijním připojištění se státním příspěvkem (transformované fondy) a doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy), tak zjistíme, že průměrný zůstatek účastníka se nepohybuje v milionech korun, ale spíše v desítkách tisíc korun. Průměrný zůstatek na účtu penzijního připojištění je totiž jen 176 tisíc korun (údaje pro 3.Q 2023) a průměrný zůstatek na účtu doplňkového penzijního spoření je 84 tisíc korun.
„To znamená, kdybychom sázeli jenom na III. pilíř, tak by tyto peníze při výplatě renty na úrovni důchodu z I. pilíře nevydržely ani tři čtvrtě roku. Je tedy zřejmé, že hlavním zdrojem příjmu v důchodu je stále I. pilíř, a že III. pilíř je, a ještě dlouho zůstane finančním zdrojem doplňkovým. To bohužel aktuálně platí pro drtivou většinu českých občanů,“ dodává Michal Pyšík.
