Kdo si koupí akcie, stává se spolumajitelem firmy. Má tedy podíl na hodnotě firmy a prostřednictvím dividend i na jejím zisku. Základní dva druhy akcií jsou jednak privátní (Agrofert) a pak veřejně obchodované na nějaké burze (ČEZ nebo Apple).
Publicitu přitahují právě akcie firem obchodovaných na burzách. Investoři si dělají názor na budoucí vývoj ceny na základě informací, které veřejně obchodovaná firma povinně zveřejňuje. Stejné informace ovšem mohou vést k opačným názorům, a tak někdo chce při dané ceně prodávat, ale jiný nakupovat. Tím na burze proběhne obchod.
Když cenu obchodu vynásobíme počtem akcií, dostaneme tzv. tržní kapitalizaci. Tu zase vydělíme ziskem firmy a dostaneme P/E (price to earnings), nejznámější akciový ukazatel. Čím nižší, tím se zdá akcie levnější.
Není bez zajímavosti, že české akcie mají v průměru podstatně nižší P/E než ty americké. Další základní ukazatel je ROE (return on equity) – zisk se vydělí vlastním jměním (equity). Tady naopak čím je vyšší, tím lépe.
Investor může na akciích profitovat dvěma způsoby: nárůstem ceny a dividendami. Způsoby jak investovat do akcií jsou v zásadě tři. Když chci sám hádat, která akcie posílí a která oslabí, tak si nakoupím přímo jednotlivé akcie. Chci-li toto hádání nechat na někom jiném, koupím si podíl v aktivně spravovaném akciovém fondu. Věřím-li statistikám, že hádání nepřináší výsledky, koupím si „průměr trhu“ prostřednictvím akciových ETF (Exchange Traded Funds) fondů.
Autor je ze společnosti EnCor Wealth Management.
