Zájem o investování roste již delší dobu, koronavirová krize tento vývoj – na první pohled možná trochu paradoxně – ještě umocnila. Vysvětlení je však nasnadě – vedle výrazného nárůstu úspor domácností v bilancích bank se část ušetřených prostředků přelila i do investic. Z hlediska věkové struktury je pak pozoruhodný největší nárůst investorů mezi mladými lidmi.
Jakkoliv je úroveň finanční gramotnosti české společnosti nadále poměrně nízká, řada tuzemských investorů si již uvědomuje, že současný trend hospodaření státu a absence důchodové reformy povede k nutnosti spoléhat se při zabezpečení na penzi hlavně na sebe. Navíc dostupnost investování je rok od roku snazší – díky digitalizaci pronikající do oblasti investic. Brokeři a banky tak samozřejmě reagují na poptávku a zpřístupňují investice širšímu spektru klientů. Náklady naopak klesají. To vše stojí v pozadí stoupajícího zájmu o investice a investování samotné.
„Snaha o investování je zcela určitě také stimulována současnou mediální masáži ohledně nástupu inflace jako přímého důsledku kvantitativního uvolňování, kdy přebytek likvidity vede k reflaci, a tedy snahou o uchování reálné kupní síly svých úspor,“ vysvětluje dále Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.
Investují mladí a ještě mladší
Na trhu je jasný další trend, a tím je velký příliv mladých investorů. Ten sice započal už před pandemií – ve světě se zvedl zájem mladých o investování i díky dostupnosti digitálních platforem a sociálních sítí, částečně k tomu nyní přispěl i nedostatek jiných aktivit jako je uzávěra společnosti, nemožnost utrácet a tedy potřeba tak trochu „něčím zabít čas“. Jde o věkovou kategorii 25 let a výše, tedy těch, co již disponují určitým příjmem za svých zaměstnání či z podnikání.
„V posledním roce přišlo velké množství zcela nových zájemců o investování. Oproti minulosti pak pozorujeme obrovský podíl mladých lidí. Dříve přicházeli především klienti starší 35 a nejvíc 45 let. Dnes tvoří nejvýznamnější skupinu lidé ve věku 25 až 35 let. Tedy ne ti, kteří si už vydělali dost peněz, a hledají pro ně zhodnocení. Ale lidé mnohdy i na startu své ekonomické aktivity,“ komentuje Michael Kopta, marketingový manažer brokerské společnosti XTB.
Data z České spořitelny pak ukazují na dokonce ještě mladší investory – v posledních několika letech významně stoupl počet investorů ve věku od 18 do 26 let. Podíváme-li se na historický vývoj, pak na počátku roku 2017 byl celkový počet investorů v tomto segmentu v České spořitelně zhruba 5 tisíc. Za další tři roky, tedy na počátku roku 2020 před počátkem covidové pandemie, se počet těchto investorů zdvojnásobil. Stejně tak se zhruba zdvojnásobil objem investic těchto investorů na více než 700 mil. korun. Průměrně tak měli tito mladí investoři zainvestováno přibližně 70 000 korun. V loňském velice turbulentním roce se trend růstu počtu mladých investorů výrazněji zrychlil. Od počátku roku 2020 do března letošního roku přibylo dalších 5 000 nových mladých investorů a jejich celkový počet tak vzrostl v České spořitelně na 15 tisíc.
Investování jako zábava
Věk hraje prim i z hlediska motivace „Mladí investoři neinvestují peníze, které potřebují nutně k žití. Oni si s těmi penězi hrají, aby vydělali. Na rozdíl do lidí starších, kteří s celoživotními úsporami samozřejmě tolik riskovat nemohou,“ vysvětluje Kopta.
To celé se pak samozřejmě odráží i ve skladbě investičních nástrojů. Pro střední a starší generaci hrají prim v boji proti inflaci reálná aktiva, tj. nemovitosti a zlato, a také akciové tituly. U mladší generace nyní převažují akcie, podílové fondy, ETFs komodity či kryptoměny.
„Navíc jakmile se na nějakém trhu objeví vyšší volatilita, obrátí se tam zájem právě mladších investorů. Začnou opouštět nástroje, u kterých se nic moc neděje, a jdou jinam. Typickým příkladem jsou měny. V předchozích letech byly mnohem živější než teď. Aktuálně z nich ale investoři odcházejí právě k akcím, komoditám a kryptoměnám. Ještě nedávno měny dominovaly, teď už ne,“ uzavírá Michael Kopta z XTB.
