Udrží S&P500 tempo růstu?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Investice
2
Fotogalerie

V současnosti si mnoho drobných i profesionálních investorů klade otázku, zda rychlé zotavování akciových trhů není přece jen až příliš optimistické.

Akciové trhy nadmíru dobře přijímají informace o poklesu nově nakažených v západních ekonomikách, kdy se hlavní epicentra šíření nákazy přesouvají spíše do Latinské Ameriky. Dále pozitivnímu sentimentu přispívá trend postupného uvolňování ekonomik od preventivních opatření. Otázkou však zůstává, zda tyto první vlaštovky skutečně opodstatňují takový akciový růst.

Co táhne index S&P 500 vzhůru

Částečnou odpověď ohledně celkově dobré výkonnosti tohoto indexu nám pomůže rozklíčovat detailnější pohled na jeho složení. Zhruba 60 procent indexu S&P 500 totiž tvoří společnosti, které se označují jako růstové (hlavně technologické) nebo defenzivní. Jedná se o akcie společností, které v průběhu března vykazovaly dobrou odolnost k cenovým propadům oproti ostatním.

Pod defenzivními tituly si můžeme představit například zdravotní péči nebo telekomunikace. Velice se ale dařilo třeba kamennému maloobchodu Walmart. V případě růstových akcií indexu jsou myšleny především technologické společnosti působící v oblasti vyspělých technologií a online prostředí jako Amazon, Facebook, Alphabet, Microsoft, Apple nebo Netflix. Těchto šest titulů tvoří téměř čtvrtinu celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500. 

Porovnání cen akcií a zisků

Ceny akcií se pohybují v předstihu vývoje reálné ekonomiky. Investoři v nich totiž zohledňují i budoucí ekonomická očekávání. Pro účely zhodnocení, zda jsou ceny akcií levné nebo drahé, slouží valuační ukazatel forward P/E ratio (forward price earning ratio). Ten porovnává aktuální cenu akcie proti odhadu budoucích zisků.

Hodnota ukazatele pro index S&P 500 nyní převyšuje číslo 21. Tento výsledek hodnotí řada analytiků v historickém měřítku jako vysoký. Říká nám, že ceny jsou v porovnání s očekávanými zisky výš. Pohledem do minulosti jsme podobný rozcházející se vývoj mezi klesající ziskovostí a rostoucí cenou akcie viděli při technologické bublině na začátku 21. století

Pojďme se přímo podívat na odhady těchto budoucích zisků podle jednotlivých sektorů indexu S&P 500. Zatímco první čtvrtletí se ještě některým odvětvím dařilo (například technologiím s růstem 6,3 procenta, zdravotní péči s 6,9 procenta nebo nezbytné spotřebě s 5,3 procenta), v rámci druhého čtvrtletí se již očekávají výrazné ziskové propady. U energetického sektoru se odhaduje pokles o více jak 155 procent, ziskovost průmyslu by měla korigovat zhruba o 86 procent a zbytná spotřeba o více jak 104 procent. Dokonce i u technologického sektoru se očekává snížení zisků kolem 8 procent, u zdravotní péče a nezbytné spotřeby se predikce poklesu pohybují kolem 15 procent. Pro technologický sektor se například očekává snížení zisků i pro třetí čtvrtletí téměř 4 procent.

Úroveň indexu oproti ekonomice

V dalším porovnání si namísto zisků sektorů dosadíme očekávání vývoje globální ekonomiky. S&P 500 vzrostl od svých březnových minim o více jak 32 procent. Tím se v současnosti dostává na úroveň z konce února 2020. V těchto dvou časech však hovoříme o naprosto odlišných výhledech pro globální ekonomiku. Stačí se podívat na vývoj predikcí Mezinárodního měnového fondu. Ten ke konci února zveřejnil očekávaný růst globální ekonomiky o 3,2 procenta, koncem března už ale přišel s poklesem o 3 procent, Jak si tedy vysvětlit stejnou úroveň hodnoty amerického indexu? Buď trhy v únoru reagovaly přehnanými výprodeji nebo se nyní nacházíme ve fázi překoupených akcií.

Závěrem

U rychlého oživení akciových trhů nesmíme zapomínat na další vstupující proměnou v podobě uvolněné měnové politiky. Dodáním likvidity a snížením úroků centrální banky uklidnily trhy a podpořily zpětný růst akcií. Na druhou stranu je na samotném akciovém trhu, aby se tato pomoc od bank nepřenesla v nadhodnocování cen akcií. Například technologický index Nasdaq Composite je v tuto chvíli už jen pouhých 5 procent pod svými historickými únorovými maximy.

Pro investora z toho plyne, že by se neměl nechat zmást pohledem na strmý růst cen některých akcií. Při neznalosti dalších ukazatelů daných společností může nakupovat již drahé akciové tituly. Buď by měl v rámci pasivního investování ETF využít strategií operujících ve více sektorech (nezaměřovat se například jenom na USA a technologie) nebo svoje peníze svěřit aktivní správě fondů. Dnes se cení schopný portfolio manažer, který umí společnosti zanalyzovat a jejich akcie skutečně ocenit.

Autor je investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.