Za potraviny utratí polovina lidí do 2000 korun měsíčně

...

... Zdroj: iStock.com

Letos je nejdráž! Ale máme víc peněz
Odborná garantka iniciativy Vím, co jím Karolína Hlavatá poradí, jaký ovocný jogurt si vybrat a jaký rozhodně nekupovat.
3 Fotogalerie
ČTK

Zhruba polovina lidí utratí za jídlo do 2000 korun měsíčně, uvádí průzkum společnosti KPMG. Jejich podíl ale ubývá, meziročně se snížil o pět procentních bodů na 52 procent. Za posledních pět let se ale na 11 procent skoro zdvojnásobil podíl lidí, kteří utrácí přes 3000 korun měsíčně.

Do 500 korun dá za potraviny 0,7 procenta populace, do tisícovky se vejde osm procent odpovídajících. Skoro pětina respondentů uvedla, že za potraviny dá mezi tisícem a 1500 korunami, čtvrtina pak platí za jídlo o 500 korun více. Další pětina dává za potraviny za měsíc mezi 2000 a 2500 korunami, 15 procent pak do 3000 korun.

„Pozitivní je, že trvale klesá důraz na cenu potravin a zvyšuje se poptávka po kvalitě a složení. Do útrat se pak obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ řekl partner KPMG odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství Karel Růžička.

Cena je podle šetření, ve kterém odpovídalo tisíc lidí, nejdůležitějším faktorem pro 28 procent lidí, jejich počet postupně klesá, před pěti lety jich bylo o šest procentních bodů více. Na kvalitu dá 46 procent odpovídajících. Pro nakupující je pak důležité složení nebo země původu jídla. Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty je kvalita nejdůležitější pro skoro polovinu lidí, u občanů bez maturity jde o 35 procent. S rostoucím vzděláním roste preference složení potravin.

Průzkum se věnoval i vyhazování potravin, s rostoucím věkem je vyšší počet lidí, kteří nevyhodí žádné. Od 55 let do 64 let jde o 38 procent populace, u mladých do 24 let o 11 procent.

 

Video placeholder
Odborná garantka iniciativy Vím, co jím Karolína Hlavatá poradí, jaký ovocný jogurt si vybrat a jaký rozhodně nekupovat. • Adam Balažovič / BPŽ