Mzdy podle vzdělání: Průzkum ukázal, jak rostou příjmy po letech praxe
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou. Vyplývá to z analýzy Platy.cz.
Vysokoškolákům se vzděláním magisterského a inženýrského stupně roste průměrný výdělek s odpracovanými lety rychleji a mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 56 880 korun, po třech až pěti letech 66 380 korun, po šesti až deseti letech 75 070 korun. Zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 45 200 korun, po třech až pěti letech 50 270 korun a po šesti až deseti letech 51 950 korun.
Rozdíl v měsíčním ohodnocení středoškoláka a vysokoškoláka je tedy s praxí méně než rok 9 tisíc korun, což představuje o 21 procent vyšší plat pro vysokoškoláka. Po více než deseti odpracovaných letech to je o více než 50 procent vyšší plat. Všechny uvedené částky zahrnují celkovou průměrnou mzdu včetně bonusů a odměn.
„Vysoká škola představuje ideální prostředí pro navazování důležitých kontaktů, které mohou mít zásadní vliv na budoucí kariéru studentů. Během studia mají studenti možnost setkat se s vrstevníky, kteří sdílejí podobné zájmy a profesní cíle. Tyto vztahy často přerůstají v dlouhodobá přátelství a profesní aliance, které mohou pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení podnikatelských záměrů,“ uvedl Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci s praxí dosahují nejvyšších průměrných mezd v oblasti informačních technologií, kde se jejich měsíční výdělek pohybuje kolem 82 140 korun. Následuje management s průměrnou mzdou 80 890 korun, která reflektuje vysokou poptávku po zkušených vedoucích pracovnících. Významné ohodnocení získávají také právo a legislativa, kde po pěti letech praxe dosahují průměrného výdělku 72 310 korun. Finančně zajímavé je i bankovnictví, kde mzdy činí průměrně 68 410 korun měsíčně.
Dále jsou pro vysokoškoláky nadprůměrné mzdy v obchodě se 60 940 korun a ve strojírenství s 58 950 korun. Tyto obory se vyznačují stabilním růstem a poptávkou po kvalifikovaných odbornících, což zajišťuje absolventům solidní kariérní perspektivy, upozornil Dravecký.
Tabulka: Dosažené příjmy podle vzdělání
| Vzdělání | Praxe méně než 1 rok | 1 až 2 roky | 3 až 5 let | 6 až 10 let | Více než 10 let |
|---|---|---|---|---|---|
| Středoškolské s maturitou | 42 190 Kč | 45 200 Kč | 50 270 Kč | 51 950 Kč | 50 460 Kč |
| Vysokoškolské I. stupně | 47 110 Kč | 51 520 Kč | 59 850 Kč | 66 620 Kč | 68 230 Kč |
| Vysokoškolské II. stupně | 51 190 Kč | 56 880 Kč | 66 380 Kč | 75 070 Kč | 76 360 Kč |
| Rozdíl VŠ II. stupně vs. SŠ | +21 % | +26 % | +32 % | +45 % | +51 % |
Zdroj: Platy.cz
V Česku v lednu vzrosla minimální mzda na 20 800 korun. Z hlediska srovnání průměrných mezd v Česku vede Praha, za níž následuje Středočeský kraj. Změnila se také aktuální podoba platových tabulek pro státní zaměstnance.
Mzdové kalkulačky na e15.cz
Individuální výpočet čisté mzdy provedete pomocí naší kalkulačky čisté mzdy. Podívejte se také, jak si stojíte v porovnání s mzdovými a platovými poměry v Česku:
