Co znamená asymetrická střídavá péče? Děti mají právo být slyšeny
Střídavá péče nemusí vždy znamenat režim 50:50, ale může jít také o péči asymetrickou. Ústavní soud v nálezu na základě nedávného případu zdůraznil, že konkrétní model musí soud vždy volit v nejlepším zájmu dítěte a také zohlednit přání dítěte.
V dané kauze požádala matka o úpravu poměrů nezletilých dětí (dcery a syna), které měla v symetrické střídavé péči s jejich otcem. Soud prvního stupně ji vyhověl a děti svěřil do tzv. asymetrické péče rodičů – v péči otce měly být děti každý sudý týden od středy do neděle a u matky zbývající čas. Soud zohlednil to, že děti vyjádřily přání trávit více času s matkou. Odvolací soud však rozhodnuti soudu prvního stupně zrušil. Proti rozhodnutí podala matka ústavní stížnost.
Ústavní soud dovodil, že odvolací soud porušil matčino právo na soudní ochranu, když dospěl k odlišným skutkovým závěrům než soud prvního stupně, aniž by sám opakovaně provedl dokazování. Ačkoliv Ústavní soud opakovaně označuje střídavou péči za výchozí model, neznamená to, že by výchozí musela být právě symetrická varianta (50:50).
„Je totiž předmětem pečlivého zkoumání, jak přesně má být střídavá péče o nezletilé mezi rodiči rozložena, aby to dostatečně odpovídalo nejlepšímu zájmu těchto dětí. Střídavá péče tak může být buď symetrická, kdy je péče mezi rodiči rozložena v poměru 50:50, nebo asymetrická, která může být nastavena v poměru 40:60 nebo i 30:70, a to ve prospěch kteréhokoli z rodičů. V novém nálezu Ústavní soud výslovně dovozuje, že všechny tyto varianty jsou rovnocenné, a to, která bude soudy zvolena, závisí vždy na individuálních okolnostech případu,“ vysvětluje advokátka Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.
Práva dětí v rámci soudního sporu
Jak zdůrazňuje Ústavní soud, jakékoli uspořádání poměrů dítěte musí být v jeho nejlepším zájmu. Děti mají právo být slyšeny v záležitostech, které se jich týkají.
„V době řízení před obecnými soudy měly děti 10 let a 8 let. Obě děti byly dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, aby mohly svůj názor vyjádřit. Odvolací soud je však nevyslechnul. Před přáním dětí, které zejména v případě nezletilého chlapce do značné míry relativizoval, upřednostnil právo otce na děti výchovně působit,“ uvádí tisková mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
„Ústavní soud v tomto konkrétním případě kritizuje odvolací soud za to, že bagatelizoval názory dětí a rozhodl proti jejich vůli. Takovým postupem Ústavní soud popřel mylnou představu některých rodičů domáhajících se střídavé péče o tom, že mají právo na ‚ideální polovinu dítěte,‘ a to bez ohledu na jeho nejlepší zájem,“ doplňuje Gabriela Donati.
Co je změna poměrů odůvodňující nové rozhodnutí?
Ústavní soud dále připomíná, že změna poměrů odůvodňujících nové rozhodnutí ohledně výkonu práv a povinností z rodičovské odpovědnosti, může spočívat i ve změně postojů a přání dítěte.
„Jakkoli je tato problematika velmi citlivá a nezřídka se do řízení o úpravě péče od nezletilé promítají konflikty mezi rodiči, je právě úlohou soudů, aby střízlivě vyhodnotily rodinné vztahy a pomohly rodině najít vhodné momentální uspořádání,“ míní Gabriela Donati. „Pokud potom čas ukáže, že zvolený model není žádoucí, je na místě vyhovět názoru dětí a rozhodnout tak v jejich zájmu,“ uzavírá advokátka.
VIDEO: Počet psychicky nemocných dětí roste, nezvládají ani chodit do školy, tvrdí psycholožka Machová v pořadu FLOW
