Při cestě do zahraničí musí mít každá osoba – i dítě – svůj vlastní cestovní pas. Při cestě v rámci Evropské unie postačuje občanský průkaz. Musí s dovolenou v zahraničí s jedním z rodičů souhlasit druhý rodič?
Dovolená v zahraničí s jedním z rodičů
Krátkodobý výjezd do zahraničí, například letní dovolená, spadá do okruhu běžných záležitostí, o kterých může rozhodovat pouze jeden z rodičů.
„Lze potvrdit to, co říká i Ministerstvo zahraničí, tedy, že všeobecně platí, že pro krátkodobý výjezd do ciziny či na dovolenou není obvykle souhlas druhého rodiče vyžadován,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát. Přesto právníci doporučují obstarat si souhlas, a to z několika důvodů.
Jedním z nich je prevence následných konfliktů s druhým z rodičů. „Některé státy dokonce mohou vyžadovat souhlas obou rodičů s vycestováním (můžete se s tím setkat například při cestě do Maroka, Turecka či Španělska),“ uvádí advokátka Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal. „Souhlas také osvědčuje, že se nejedná o únos dítěte do jiného státu, ale opravdu jen o krátkodobý pobyt,“ dodává.
Ministerstvo doporučuje zajistit souhlas druhého rodiče vždy, když cestujete mimo Evropu či Evropskou unii. „Samotný Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí doporučuje souhlasy s krátkodobým vycestováním vyhotovit v anglickém jazyce nebo v jazyce země, do níž se cestuje, a s notářsky či jinak úředně ověřenými podpisy. V souhlasu je vhodné uvést dobu, po kterou se rodič s dítětem bude zdržovat v zahraničí a důvod pobytu,“ upřesňuje Donati.
Doporučení před vycestováním
Před samotnou cestou se vyplatí zjišťovat, jaké podklady zahraniční úřady mohou požadovat. Co platí pro cestování s jedním z rodičů, platí pro dovolenou s cizí osobou dvojnásob. Například pokud se rodina rozhodne přizvat na dovolenou spolužáky či přátele svého dítěte.
„Doporučujeme si vždy ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda kromě platného cestovního dokladu nebude vyžadován také písemný souhlas rodičů, resp. zákonných zástupců s cestou dítěte do zahraničí,“ uvádí Ondřej Preuss. „V praxi jsme například řešili případ, kdy cestoval pouze otec s dcerou do Albánie (trajektem z Itálie) a v Albánii souhlas vyžadovali. Postačilo jim ale nakonec, když manžela poslala svůj souhlas dodatečně prostým e-mailem,“ dodává advokát.
Co když druhý rodič nesouhlasí?
Podle občanského zákoníku vykonávají oba rodiče svou rodičovskou odpovědnost ve vzájemné shodě. Dohodnout by se tak měli i na tom, zda má dítě do zahraniční jet. „Pokud potom jeden rodič nesouhlasí, musí si uvědomit, že stejná situace může nastat, až bude chtít s dítětem vycestovat on. V praxi bohužel dochází i k takovým případům, kdy dítě nakonec nemůže vyjet na dovolenou ani s jedním. Tak by to ale dopadnout rozhodně nemělo,“ upozorňuje Gabriela Donati.
Pokud dovolenou naplánujete na dobu, kdy by došlo k předání dítěte mimo soudem stanovený režim – a nepodaří se dohodnout s druhým rodičů – platí rozhodnutí soudu a je nutno najít jiný termín. „Pokud ani potom druhý rodič nechce bezdůvodně dovolenou v zahraničí dítěti s druhým rodičem umožnit, je na místě obrátit se nejprve na OSPOD, který by mohl rodiče dovést k dohodě,“ doplňuje Donati. Pokud by ani to nepomohlo, nezbývá nic jiného než se obrátit na soud.
Rozhodně ale není vhodné vycestovat s dítětem proti vůli druhého rodiče. „Takové jednání v sobě nese riziko, že bude posouzeno jako únos. Tomu doporučuji předejít,“ dodává Donati. Naproti tomu zpoždění v návratu způsobené například zpožděním letů problémem nebude. Rodič totiž za pozdní návrat nemůže – jedná se o vyšší moc. „Rozhodně však doporučuji řádně a včas informovat druhého rodiče o důvodech zpoždění předání,“ říká advokátka.
Dlouhodobý pobyt pouze s výslovným souhlasem
K dlouhodobému pobytu dítěte v zahraničí potřebujete souhlas druhého rodiče vždy. Jedná se o změnu bydliště nezletilého. To je již záležitost, kterou rodiče musí rozhodovat ve vzájemné shodě. „Zadržuje-li rodič dítě bez souhlasu druhého z rodičů mimo stát obvyklého bydliště dítěte, jedná se o únos,“ upozorňuje Donati. Tyto případy se pak řeší prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
„Ústřední orgány následně zajišťují dobrovolné vrácení dítěte nebo usnadňují smírné řešení mezi rodiči. Pakliže to není možné, zahajují soudní řízení k nařízení návratu dítěte. Konkrétní podoba řízení se pak liší stát od státu. Pokud máte podezření, že k únosu dítěte došlo, konejte neprodleně. Celý proces může být zdlouhavý a každý den je důležitý,“ uzavírá Gabriela Donati.
VIDEO: Top destinace pro rok 2023. Kam se letos vydat na dovolenou?
