Soudy musí při rozhodování o péči o dítě zohlednit i pracovní směny rodiče
Směnný provoz v zaměstnání jednoho z rodičů mají soudy zohledňovat při rozhodování o střídavé péči, vyslovil v srpnu Ústavní soud ČR.
Výlučná, střídavá nebo společná péče
Při rozvodu manželství musí být jako první vyřešena otázka péče o nezletilé děti. Soud pak buď schválí dohodu obou rodičů, anebo sám ve věci rozhodne. U nesezdaných párů bude záležet na tom, zda se rodiče chtějí domluvit. Pokud se nedomluví, je na soudu, aby autoritativně rozhodnul o způsobu péče o dítě.
„Dítě může být buď svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů (nebo případně i jiné osoby), nebo do střídavé péče, nebo do péče společné. Ani jeden z těchto modelů nemá automaticky přednost. Soud vždy posuzuje konkrétní situaci a snaží se nalézt nejlepší řešení v zájmu dítěte,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát.
Je-li dítě svěřeno do výlučné péče jednoho rodiče, soud zároveň upraví podmínky styku dítěte s druhým rodičem. Společná péče je u nás stále spíše výjimečná, musí s ní vyslovit souhlas oba rodiče.
„Při střídavé péči by mělo dítě trávit shodné množství času s oběma rodiči. Ti by se tedy měli rovnoměrně střídat v péči o něj. V praxi si obvykle dítě předávají po týdnu či čtrnácti dnech,“ doplňuje Ondřej Preuss. Ideální pro dítě, avšak v praxi ne příliš obvyklé řešení, je pak střídání rodičů u dítěte, které zůstává v jediné domácnosti.
Soudy mají zohlednit rozvrh práce rodičů
Soudy jsou povinny při rozhodování o péči o dítě vzít v úvahu i specifika pracovní vytíženosti rodičů, vyslovil Ústavní soud ČR v nálezu I. ÚS 847/22 ze srpna 2022. V daném případě svěřil okresní soud v roce 2020 nezletilou devítiměsíční dceru do péče matky, přičemž otci určil styk s dcerou ve stanovených dnech vždy od 14 do 18 hodin.
V březnu 2021 otec požádal o svěření dcery do střídavé péče, jelikož rodiče bydleli v tomtéž bytovém domě. Stěžovatel jako příslušník Police ČR pracuje v pevně stanovených směnách, a tak ke svému návrhu přiložil rozvrh směn do konce kalendářního roku. Okresní soud však návrhu na střídavou péči nevyhověl, odvolací soud rozhodnutí potvrdil.
Otec v ústavní stížnosti namítá, že rozhodnutí soudu úpravou styku na dny, v nichž je předem známá pracovní směna vede k nemožnosti se s dcerou setkat.
„Stěžovatel proto označuje za cynické odůvodnění krajského soudu hovořící o nadstandardním rozsahu úpravy styku, není-li s ohledem na pracovní povinnosti při nejlepší vůli (a to ani při vyčerpání veškeré dovolené) schopen jej využít; měsíčně přichází v průměru o realizaci 5-6 styků,“ stojí v rekapitulaci řízení.
Ústavní soud shledal stížnost důvodnou. Soudy měly dostát své povinnosti srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit závěr, proč není v zájmu dítěte být ve střídavé péči a proč není možné úpravu styku přizpůsobit specifické pracovní vytíženosti.
„V projednávané věci proto z pohledu Ústavního soudu dosud chybí pečlivá úvaha a pečlivé odůvodnění rozhodnutí obecných soudů, co ve skutečnosti střídavé (a třeba i nestejnoměrné) péči rodičů o nezletilou brání. Totéž platí pro úpravu společného času stěžovatele s nezletilou, která by zohledňovala specifika jeho zaměstnání. Řešením není odkazovat rodiče k individuální úpravě podle aktuálních potřeb, je-li evidentní, že shoda mezi nimi není v dané chvíli možná,“ připomíná Ústavní soud.
