Čechů s dluhy po splatnosti dál ubývá, je jich nejméně za 10 let
Podíl dospělých občanů Česka, kteří včas neplatí dluhy, letos ke konci června meziročně klesl z loňských 7,40 procenta na 7,14 procenta. Dále se tak drží na nejnižší úrovni od roku 2008. ČTK to oznámilo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím z registru sdružení o lidech s potížemi se splácením závazků. Podíl lidí s dluhy po splatnosti se mírně snížil i v porovnání s letošním prvním čtvrtletím, ke konci března činil 7,18 procenta.
Ke konci letošního druhého čtvrtletí evidoval Solus zhruba 620 000 dospělých občanů Česka s dluhem po splatnosti. Dluhy činily dohromady 49,7 miliardy korun. Loni bylo ke stejnému termínu dlužníků 640 000 s dluhy 50,5 miliardy.
Největší potíže se splácením dluhů mají dlouhodobě obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje, kde měla ke konci června dluhy po splatnosti více než desetina dospělých. V Ústeckém kraji činil podíl lidí s nesplácenými dluhy 13,55 procenta a v Karlovarském kraji 11,95 procenta. Naopak nejméně lidí s dluhy po splatnosti je ve Zlínském kraji s 4,63 procenta a na Vysočině s 4,65 procenta.
Meziročně klesl podíl obyvatel Česka s nesplácenými dluhy ve všech krajích. I v porovnání s výsledky za první čtvrtletí se snížil téměř ve všech regionech, pouze v Královéhradeckém kraji stagnoval. „Přes pozitivní vývoj a pokles počtu občanů zapsaných v negativním registru Solus však musí zůstat oblast prevence předlužení občanů důležitým tématem pro komerční společnosti i tvůrce legislativy. V České republice stále zůstávají regiony, kde eviduje Solus s dluhem po splatnosti více než 15 dospělých občanů ze sta – například Chomutov, Most nebo Ústí nad Labem,“ sdělil tajemník sdružení Jan Stopka.
Sdružení Solus vzniklo v létě 1999. Mezi členy je více než pět desítek bank a stavebních spořitelen, nebankovních finančních institucí, telekomunikačních operátorů nebo distributorů energií. Členství ve sdružení umožňuje přístup k informacím o klientech, kteří čelili nebo čelí potížím se splácením svých závazků, k databázi odcizených a neplatných dokladů a k insolvenčnímu registru. Členská společnost se na základě dotazu do databáze dozví o dluhu klienta, případně o jeho úhradě. Ta je v registru uchována až tři roky.
