Hypoteční trh v září meziročně klesl o 82 procent. Dostal se tak na úroveň krizových let 2008 až 2010. To nejsou ale jediné trendy na trhu s hypotékami. Úroky zůstávají i nadále vysoké, a dokonce se objevují i případy, kdy lidé vracejí již rozjednané hypotéky.
„Pokud bychom aktuální situaci na hypotečním trhu srovnávali s loňským extrémně rekordním rokem, tak objem hypoték, který byl poskytnut v září, loni vyprodukovala jedna z velkých bank,“ popisuje aktuální stav na trhu s hypotékami obchodní ředitel skupiny Partners Jan Brejl.
Podle něj výše průměrné hypotéky za poslední půlrok poklesla téměř o 500 tisíc korun na 2,7 milionu korun. Důvodem je pokles zájmu o dražší nemovitosti a větší podíl úvěrů na rekonstrukci či zkvalitnění bydlení. Pokles průměrné výše hypotéky potvrzují i statistiky České bankovní asociace. Ještě loni v listopadu, kdy byla průměrná výše hypotéky nejvyšší, činila 3,46 milionu korun. Teď jsou to podle ČBA tři miliony korun. A zatímco klesá průměrná výše hypotéky, roste její průměrná měsíční splátka.
„Vzhledem k růstu sazeb došlo k růstu průměrné splátky prakticky o 40 procent. Z 13 500 korun na téměř 19 tisíc korun. Pokud by neklesla průměrná výše úvěru, tak by to bylo ještě více,“ vysvětluje Jan Brejl.
Podle něj někteří klienti volí u refinancování kvůli udržení splátky v rozumné míře jistě i možnost prodloužení splatnosti, ale současně tvrdí, že se nejedná o významný trend.
„Prodloužení splatnosti znamená prodražení celkových nákladů na úvěr. Pokud si tedy domácnost může dovolit platit novou vyšší splátku úvěru, tak prodloužení nedává smysl,“ dodává.
Pokles úroků je jen kosmetický
V médiích se v poslední době objevovaly zprávy o tom, jak klesají úroky u hypoték, které se aktuálně pohybují v závislosti na parametrech úvěru mezi 6 a 7 procenty. Jan Brejl je k těmto zprávám ale skeptický.
„Ten medializovaný pokles byl v řádech setin procenta, tedy nemůžeme mluvit o žádném trendu. Do průměru se promítly akční nabídky některých bank. Rozhodně nemůžeme mluvit o změně trendu,“ vysvětluje.
Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by úrokové sazby měly jít dolů. Lze čekat časově omezené nabídky některých bank, ale plošné a pozvolné snižování sazeb je dle jeho názoru v následujících šesti měsících v nedohlednu. A pokud Česká národní banka opět navýší úrokové sazby, hypotéky naopak ještě zdraží.
Dobrá zpráva z hlediska zájemců o hypotéku je alespoň ta, že nastává mírný pokles cen nemovitostí. Ten se pohybuje u vybraných nemovitostí v řádu jednotek procent.
„Největší pokles zaznamenávají luxusní nemovitosti v hodnotách desítek milionů korun. Dochází také k ‚výprodeji‘ rekreačních nemovitostí, které lidé nakoupili během lockdownů. Pokles ceny nových bytů ale neočekávám. Developeři se stejně jako při minulé krizi uchýlí k marketingovým akcím v podobě kuchyní či nadstandardů v kupní ceně,“ tvrdí Jan Brejl.
Lidé dnes hypotéky už i vracejí
Jan Brejl potvrzuje i další trend na hypotečním trhu – lidé vracejí peníze z již sjednaných hypoték. Podle něj se nejedná o nějaký fenomén, ale „děje se to“.
„Vrátit hypotéku lze celkem snadno, a to prostřednictvím mimořádné splátky úvěru. Je však nutné si ověřit podmínky, za kterých je mimořádnou splátku možné udělat. Také se stává, že klient hypotéku vůbec nenačerpá a od smlouvy odstoupí. Pak je ale nutné počítat s poplatkem za nevyčerpání, který se zpravidla pohybuje na úrovni procent z nevyčerpané částky. Případně se lze s bankou domluvit na jeho redukci,“ říká v této souvislosti Jan Brejl.
Důvodů, proč lidé vracejí hypotéky, je více. Jde o takzvané hypotéky dopředu, kdy má domácnost již schválený úvěr, ale nenašla včas vyhovující nemovitost. Dalším případem jsou výstavby nemovitostí, kdy díky rostoucím cenám materiálu není klient schopen vyjít s původním rozpočtem a navýšení úvěru již není možné.
„Setkáváme se i se situacemi, kdy by sice klient dokázal splácet a dostavět, ale již nemá dostatek prostředků na provoz domu či bytu,“ uzavírá Jan Brejl.
