I když zdražování hypoték zpomalilo, ještě mu není konec. Situace má prosté vysvětlení, když ČNB poprvé před několika měsíci výrazně zdražila, banky byly s reakcí velmi rychlé a zdražily do pár dní od vyhlášení nové vyšší repo sazby. Aktuálně tak finanční domy reagují citelně pomaleji a nezdražují tak rychle. Růst úrokových sazeb hypoték pak dle oslovených odborníků zastaví nejspíše v polovině roku. Na hypoteční trh navíc začíná doléhat i všeobecná nervozita vyplývající z válečného konfliktu na Ukrajině.
Minulý měsíc úroky hypotečních úvěrů nadále stoupaly, ovšem výrazný růst se již nekonal – zvyšovala spíše jen část bank, které tak neučinily již dříve. Od 7. března se průměrná nabídková sazba hypotečního úvěru dle údajů Fincentra Hypoindexu vyšplhala na 4,62 procenta. Jen od ledna vzrostla průměrná nabídková sazba hypotečního úvěru skoro o 0,5 procentního bodu a za poslední měsíc o 0,1 procentního bodu. Sazby zvýšila například Česká spořitelna, Fio banka či Air Bank.
Důvodem pomalejšího zdražování je určitě klesající zájem o hypoteční financování – banky začínají měnit strategii a neustálé zvyšování repo sazby ze strany ČNB začíná být komplikací i pro ně. „Banky budou uzavírat méně hypoték a začínají tedy pomalu ale jistě taktizovat a bojovat o klienty,“ říká finanční specialistka Veronika Hegrová z Hyponamiru.cz.
Komplikace s růstem úrokových sazeb potvrzuje i tiskový mluvčí Hypoteční banky Patrik Madle. „Rostoucí úrokové sazby hypoték zvyšují splátku hypotéky a tím pádem i požadavky na bonitu klienta. To obecně vede ke snižování dostupnosti hypoték pro méně bonitní část klientů.“ Hypoteční banka tak letos očekává pokles zájmu a návrat k „normálu“ – jelikož minulé roky byl zájem enormní.
Další ochlazení trhu pak s největší pravděpodobností přijde od dubna v souvislosti s novými opatřeními. „Důvodem bude zpřísnění požadavků na LTV, DTI a DSTI. Očekáváme pokles o zhruba 15-20 procent oproti situaci, kdy by tyto limity aplikovány nebyly,“ podotýká Ondřej Šuchman, manažer pro hypotéky Komerční banky.
Splátky rostou o tisíce
Pro běžné parametry průměrné hypotéky začínal rok 2021 na úrovni sazeb kolem 2,2 procenta ročně a končil okolo úrovně 4,3 procenta ročně. „Takový růst sazeb zvýšil splátku průměrné hypotéky o zhruba tři a půl tisíce korun. Je pravděpodobné, že úrokové sazby letos přesáhnou pět procent ročně a docela vážně se mluví i o možnosti dosažení šestiprocentní úrovně,“ upozorňuje David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.
„Již nyní cítíme, že hypotéka přestala být pro „každého“. To, o čem se zatím jen mluvilo, je tady. Řešení se stávají komplikovanějšími, přibývá klientů, kteří příjmově na potřebnou výši hypotéky nedosáhnou, ve větší míře přestávají vycházet odhady na kupované nemovitosti, klientům přestávají vycházet rozpočty na výstavby – tj. výstavba je bude stát více, než zamýšleli (a nemusí na to dosáhnout),“ říká Hegrová.
Strategie bank se v boji o klienta z hlediska nejoblíbenější versus nejvýhodnější fixace z velké většiny rozcházejí. Jako nejvýhodnější nyní banky často nabízejí ty nejdelší fixace. Klienti ovšem v této době o 8-10 leté fixace nemají zájem, nikdo si nechce zagantovat sazbu mezi okolo 4,5 procenta na 10 let.
„U nás tedy vítězí fixace 3 + 5 let, klienti počítají, že dřív nebo později hypotéku zrefinancují, jakmile sazby poklesnou, a to klidně i mimo fixaci, pokud doba zlevňování nastane dříve než konec fixace. Proto lidé nyní volí spíše kratší fixace,“ vysvětluje Veronika Hegrová s tím, že svou roli bude hrát i chystaná další regulace ČNB, která chce řídit i poplatky za předčasné refinancování.
Válka dopadá i na hypoteční trh
Svůj vliv na útlumu má vedle stoupajících úroků a celkově nákladů na bydlení také válka na Ukrajině. „Nejde totiž jenom o růst nákladových úroků, silně rostou i ceny energií a vůbec zboží a služeb. Vlivem útoku Ruska na Ukrajinu se situace bude ještě zhoršovat,“ upozorňuje Jan Šimek ze SAB servis.
Veronika Hegrová k tomu dodává: „Situace má za následek útlum zájmu o hypoteční financování. Tento konflikt spustil vlnu strachu, který omezil obecný zájem klienta jen na nejnutnější potřeby.“ Podle Hegrové byla obdobná situace i ve chvíli, kdy započala epidemie coronaviru. „V dalších týdnech čekáme lehké oživení zájmu, až se současná situace v rámci možností zastabilizuje,“ domnívá se Hegrová.
Ukáže se po dalším zasedání ČNB
Koncem března znovu zasedá ČNB, uvidíme tedy, co její zasedání přinese. Inflaci se stále nedaří krotit očekávaným způsobem. „Velmi pravděpodobně tedy dojde k dalšímu zdražení úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou. Uvidíme, jak na to zareagují komerční banky. Třeba tento měsíc tu dokonce byly i náznaky “jít proti trendu”, kdy například Moneta nebo Creditas přišly navzdory zdražování ze strany ČNB s dočasným zlevněním,“ uzavírá David Eim.
