Velikonoce 2026: Termíny, tradice a otevírací doba obchodů během svátků
- Velikonoční svátky v roce 2026 vycházejí na začátek dubna.
- Zatímco na Velký pátek mohou mít obchody otevřeno, na Velikonoční pondělí musí většina obchodů zavřít.
- S Velikonocemi se pojí také mnoho tradic a oslav. Vyznáte se v nich?
Na kdy vycházejí Velikonoce 2026?
Velikonoce se řadí mezi pohyblivé svátky, protože se jejich datum odvíjí od lunárního kalendáře. Velikonoční neděle se slaví po prvním jarním úplňku. I proto je datum velikonočních svátků každý rok jiné. V roce 2026 vycházejí na začátek dubna. Velikonoční neděle připadá na 5. dubna 2026 a Velikonoční pondělí na 6. dubna 2026. Velikonoční pondělí je v České republice státním svátkem.
Tomu odpovídají i další významné dny velikonočního týdne. Velký pátek vychází na 3. dubna 2026 a Zelený čtvrtek na 2. dubna 2026.
Jak jsou na Velikonoce otevřené obchody?
V některé svátky bývají obchody zavřené a v některé ne. Jak je to na Velikonoce? Otevírací doba obchodů na státní svátky je jasně stanovena zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který začal platit od 1. října 2016. V něm se píše, že obchody nad 200 metrů čtverečních musí během stanovených svátků zůstat zavřené. A platí to i pro některé dny velikonočních svátků:
- Velký pátek – 3. dubna 2026 – obchody jsou otevřené,
- Velikonoční pondělí – 6. dubna 2026 – obchody jsou zavřené.
Jak ze zákona vyplývá, i o Velikonočním pondělí mohou zůstat otevřené obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, dále pak prodejny na letištích, nádražích a ve zdravotnických zařízeních nebo velkoobchody. Zákaz prodeje se nevztahuje ani na čerpací stanice nebo lékárny. Naopak musí zůstat zavřené výkupny odpadu, zastavárny a bazary.
Dodržování zákona kontroluje Česká obchodní inspekce (ČOI) a za jeho porušení hrozí provozovateli obchodu pokuta až do výše jednoho milionu korun, při opakovaném porušení dokonce až pět milionů korun.
Na kdy vycházejí velikonoční prázdniny?
S Velikonocemi jsou pevně spjaté také velikonoční prázdniny, které v roce 2026 vycházejí na čtvrtek 2. dubna. Žáci základních a středních škol si tak mohou užít pět dnů volna a do školních lavic se vrátí v úterý 7. dubna 2026.
Proč se Velikonoce slaví?
Význam Velikonoc lze vnímat z více pohledů. V první řadě představují Velikonoce nejvýznamnější křesťanský svátek, kdy si lidé připomínají ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle křesťanské víry Ježíš vstal z mrtvých třetí den po své smrti, čímž zvítězil nad smrtí a dal lidem naději na věčný život. Právě Velikonoční neděle je oslavou tohoto zmrtvýchvstání a symbolem nového začátku. Odtud pochází i samotný název Velikonoce – zkratka sousloví „veliká noc“.
Vedle náboženského významu mají Velikonoce i hluboké kořeny v pohanských oslavách jara, znovuzrození přírody a plodnosti. I proto mezi hlavní symboly svátků patří vejce, zajíček, pomlázka nebo koledování a vše vyjadřuje život, zdraví a obnovu.
V českém prostředí se tak Velikonoce slaví jako spojení křesťanské tradice s lidovými zvyky a rodinnými oslavami, které vítají příchod jara.
Jak jdou velikonoční dny po sobě?
Než se dostaneme k samotným velikonočním dnům, neměli bychom opomenout ani období, které jim předchází, protože jako celek má hluboký duchovní, historický i lidový význam. Velikonocům předcházejí týdny příprav, půstu a tradic, které postupně směřují k největšímu křesťanskému svátku – oslavě zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Vše začíná tradičním masopustním úterým, kdy si lidé dopřávali vydatná jídla, maso a zabijačkové speciality, protože věděli, že je čeká období odříkání. Hned následující den začíná Popeleční středa, která otevírá čtyřicetidenní postní dobu před Velikonocemi.
Postní doba má především duchovní význam. Je obdobím zklidnění, sebereflexe a přípravy na velikonoční svátky. Tradičně se lidé vzdávali masa, alkoholu a zábav, aby očistili tělo i mysl. Dnes má půst často i osobní nebo zdravotní rozměr – může jít například o omezení sladkostí, sociálních sítí nebo uspěchaného životního stylu.
Jednotlivé velikonoční dny jdou po sobě v následujícím pořadí:
- Květná neděle – otevírá takzvaný Svatý (pašijový) týden. Tento den připomíná slavnostní příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali palmovými ratolestmi. V českých zemích se místo nich světily větvičky z kočiček, které měly chránit dům i jeho obyvatele.
- Modré pondělí – podle lidových zvyklostí bylo dnem klidu, kdy se běžně nepracovalo a lidé si dopřávali odpočinek. Výjimkou bývaly ženy, které se věnovaly úklidu domácnosti, zatímco v kostelích se oltáře zahalovaly do modrých látek.
- Šedivé úterý – označení dne patrně souvisí s prachem, respektive úklidem. Lidé se měli věnovat úklidu svých domácností, vymetání pavučin a prachu.
- Sazometná (škaredá) středa – své označení získala podle tradičního vymetání komínů. Lidová tradice varovala před mračením se, protože kdo se v tento den zamračí, má si špatnou náladu nést po všechny další středy v roce. Název je také spojován s biblickým příběhem, kdy se měl Jidáš v tento den odvrátit od Ježíše.
- Zelený čtvrtek – připomíná Poslední večeři Ježíše s apoštoly. Podle lidových tradic by se v tento den měla jíst zelená jídla, například špenát, kopřivy nebo hrách, aby byl člověk po celý rok zdravý. Z kostelů podle pověry „odlétají zvony do Říma“ a jejich zvuk nahrazují řehtačky.
- Velký pátek – den připomínající ukřižování Ježíše Krista, který patří k nejtišším dnům celého roku. V křesťanské tradici je to den přísného půstu, rozjímání a ticha. Lidové pověry mu přisuzují magickou moc – věřilo se například, že se otevírají skály s poklady nebo že má voda v tento den léčivou sílu. V Česku je tento den státním svátkem.
- Bílá sobota – den klidu a očekávání. Přes den ještě panuje ticho, ale večer začínají velikonoční bohoslužby, které symbolizují přechod ze smrti k novému životu. Zapaluje se nový oheň a světlo svíce představuje vítězství světla nad temnotou.
- Velikonoční neděle – neboli Boží hod velikonoční. Tímto dnem začínají samotné velikonoční svátky a jde o nejvýznamnější den celého období. Připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista a symbolizuje nový začátek a naději. Tradičně se v tento den světí pokrmy, rodiny se scházejí u slavnostního stolu a končí období půstu.
- Velikonoční pondělí – den, který má spíše lidový charakter. Je spojený s koledováním a pomlázkou, která symbolizuje zdraví, sílu a plodnost. Ačkoli dnes bývá vnímán hlavně jako den volna, navazuje na hlubší tradice oslav jara, obnovy života a dobrých vztahů v rodině i komunitě.
Co se nesmí dělat na Velký pátek
Velký pátek, jak už jsme zmínili výše, patří mezi nejtišší dny v roce. Lidé už dříve vstávali brzy, omyli se v tekoucí vodě pro zdraví a věnovali den spíše tichým činnostem a pobytu v přírodě. I dnes mnoho lidí vnímá Velký pátek jako den zpomalení, respektu a rozjímání, i když už ne všichni dodržují tradiční zákazy doslova.
A co mezi zákazy patřilo? Možná vám napoví už pradávné pranostiky: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí Spasitele“ nebo „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává“.
Podle křesťanské tradice by se na Velký pátek nemělo pracovat zbytečně a hlučně, konat zábavy, oslavy nebo svatby. Den má být věnován tichu, rozjímání a připomínce ukřižování Ježíše Krista. Věřící dodržují přísný půst, zejména se zdržují masa, přejídání a nadměrných požitků.
V lidových zvycích se tradovalo, že se na Velký pátek nesmí hýbat se zemí – tedy orat, kopat, rýt nebo pracovat na poli či na zahradě. Věřilo se, že by to přineslo neštěstí nebo špatnou úrodu. Stejně tak se nemělo prát prádlo, protože by se „máčelo v Kristově krvi“.
Zakázané bylo také půjčování věcí, vynášení majetku z domu nebo velké hospodářské práce, aby se z domu neodneslo štěstí. Lidé se vyhýbali i hádkám, nadávkám a pomluvám, protože Velký pátek měl být dnem smíření a vnitřního klidu.
