Mobilní data: Neplaťte za to, co nespotřebujete, radí odborník

Mobilní data

Mobilní data Zdroj: profimedia.cz

Lukáš Zelený, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu
Mobilní data
3
Fotogalerie

Už pár týdnů si mohou lidé v České republice sjednat balíček neomezených dat. Ačkoli je to podle Lukáše Zeleného, člena Rady Českého telekomunikačního úřadu, pokrok, pořád máme co zlepšovat. Mobilní tarify jsou totiž prý drahé a lidé kolikrát operátorům platí za služby, které nevyužijí.

Neomezená data se stala skutečností i v České republice. Jaká je nyní nabídka operátorů?

V uplynulých dnech a týdnech došlo na českém telekomunikačním trhu po mnoha letech výmluv a vytáček skutečně k něčemu, po čem spotřebitelé i odborníci dlouhodobě volali. Všichni tři velcí mobilní operátoři přišli s nabídkou tarifů s neomezenými daty, byť každý z nich k tomu připojil trochu jiné podmínky. Jako první přišel s nabídkou „neomezených dat“ Vodafone, tedy pokud si pořídíte více SIM, pevné připojení a vezmete na vědomí rychlostní omezení. Se svou nabídkou pak následoval T-Mobile. A jak před časem napsal Ondřej Malý, 1 575 korun za neomezený hlas, SMS a data je nová maximální hranice telekomunikační služby na českém trhu, protože víc než neomezenost operátoři neposkytnou. Pokud hledáte nabídku pro vícečlennou rodinu, lze se ohlížet u již zmíněného Vodafonu. Ani poslední z velké trojky se nenechal zahanbit. Operátor O2 představil novou nabídku tarifů, mimo jiné s neomezenými daty.

Lukáš Zelený, člen Rady Českého telekomunikačního úřaduLukáš Zelený, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu|ČTÚ

Přesto se ozývají kritické hlasy a v souvislosti s neomezenými daty se objevují různá „ale“.

Ano. Sám zaznamenávám mnohé stížnosti, že nabídka „neomezených dat“ je sice fajn, ale cena stále pokulhává. Je pravdou, že cena je stále vyšší, než je evropský průměr, ale pořád platí, že jsme se posunuli velmi výrazným způsobem vpřed. Musím dodat, že nezahálí ani Český telekomunikační úřad a činí mnohé zásadní kroky. Především připravuje aukci, která představuje šanci, jak na český trh přivést čtvrtého operátora. Úřad se také vypořádal s připomínkami Evropské komise ke svému testu tří kritérií a připravil návrh dokumentu, který zařazuje velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám do seznamu takzvaných relevantních trhů. Tedy trhů vhodných k cenové regulaci ze strany úřadu.

A jak jsou na tom čeští spotřebitelé nyní ve srovnáním s ostatními evropskými národy?

Jak už jsem řekl, v posledních dnech a týdnech jsme se posunuli velmi vpřed. Přesto se ve srovnání s ostatními evropskými státy stále ještě nacházíme nad cenovým průměrem. Velice levné jsou například tarify v Polsku, ve Francii či v Rumunsku. Zde jistě stojí za připomenutí, že česká vláda v současné době připravuje mezinárodní studii, která srovnává objem a ceny dat v evropských zemích. Stejně tak předseda vlády chce pokračovat v tlaku na mobilní operátory, a to až do doby, dokud nebudeme na úrovni států, jako je Itálie, Anglie nebo Rakousko, kde neomezené volání, SMS a 40 GB dat stojí do 600 korun.

Čeho se tedy vůči spotřebitelům dopouští operátoři? Jak férové bývají jejich nabídky?

Neférovost jednání operátorů osobně spatřuji především v takzvaných podpultových nabídkách, kdy operátoři nabízejí své služby za lepší ceny pouze aktivním spotřebitelům, a nekonkurují si tak v ceníkových nabídkách. V této nepřehlednosti a netransparentnosti trhu pak operátory podporují ještě různé cenové srovnávače jako alternativní prodejní kanály neveřejných nabídek. Občas se setkávám i s případy, kdy někteří operátoři postupují tím způsobem, že třeba do svých obchodních podmínek zakomponují ustanovení, které se přímo příčí zákonu o elektronických komunikacích či zákonu o ochraně spotřebitele. V případě sporu tak dozorový či soudní orgán dá sice za pravdu spotřebiteli, nicméně to celé narušuje důvěryhodnost operátora a zcela zbytečně to na něj vrhá stín. Už z tohoto důvodu bych si daného poskytovatele nevybral, nicméně faktem je, že málokterý spotřebitel čte obchodní podmínky předtím, než uzavře smlouvu.

A pak jsou tu také různé bonusy. Co operátoři nejčastěji zákazníkům nabízí a na co je lákají?

Aktuálně operátoři spojují své nabídky s možností získat telefon či tablet za zvýhodněnou cenu při splnění podmínky, že spotřebitel s nimi uzavře smlouvu na dobu určitou, případně se upíše k věrnostnímu období, zpravidla na dva roky. Dále lákají na zvýhodněné ceny tarifů v případě, že si u nich zákazník sjedná i smlouvu na pevný internet nebo televizní vysílání prostřednictvím IPTV. Případně si zřídí „rodinný“ tarif.

Jak se v nabídkách operátorů vyznat a co sledovat? Kde porovnat ceny?

Na webových stránkách operátorů si spotřebitel může vždy dohledat ceník poskytovaných služeb, a může tak nabídky ostatních operátorů mezi sebou porovnat. Lze využít i již zmíněné cenové srovnávače. Jedná se sice o užitečný nástroj, který spotřebitelům umožňuje rychle zjistit, jaké jsou nabídky na celém trhu elektronických komunikací, přesto je potřeba k němu přistupovat zdrženlivě a uvědomovat si, že se jedná často o komerční nástroj, kdy je cílem provozovatele získat provizi z uzavřené smlouvy. To by se ale mohlo změnit po přijetí projednávané novely zákona, která dává Českému telekomunikačnímu úřadu oprávnění vybudovat neutrální srovnávač. Zároveň doporučuju zaměřit se při výběru vhodného tarifu nejen na cenu a množství dat, SMS a volných minut, ale i na údaje, které vám řeknou, na jak dlouho smlouvu uzavíráte, jaké další poplatky operátor stanovil k vybranému tarifu, jak postupuje v případě zpožděné platby a podobně. V případě kreditu u předplacených karet je pak dobré se zaměřit i na to, jak dlouhá je jeho platnost.

Lze říci, že kvůli neznalosti trhu platí lidé operátorům více, než by museli?

Často je to tak. Spousta lidí se o aktuální nabídky nezajímá. Nejdůležitější je si před uzavřením smlouvy ujasnit, jaký objem dat za měsíc reálně spotřebujete, kolik minut provoláte a jaký objem SMS využijete. Ne každý potřebuje neomezené volání, tisíce SMS a 10 GB dat. Zbytečně pak nemusí platit za to, co reálně nestihne spotřebovat.

Pak jsou tu ještě konflikty a nesrovnalosti s dodavateli, třeba na vyúčtování. Jaké problémy lidé s operátory nejčastěji řeší?

Mnohdy se jedná právě o nesprávné vyúčtování poskytovaných služeb. Objevují se však i spory o to, zda vůbec došlo k uzavření smlouvy, nebo zda byl spotřebitel informován o jednostranné změně smlouvy. Lidé se domnívají, že dokud nepodepíšou písemnou listinu, nemůže k uzavření smlouvy dojít. To je ale velký omyl, uzavřít smlouvu lze i po telefonu. Navíc, pokud spotřebitel uzavře smlouvu přímo na pobočce, ztrácí možnost odstoupit od smlouvy do čtrnácti dnů. A to je také předmětem mnoha sporů. Zaznamenal jsem i případy, kdy si spotřebitelé stěžovali na poskytování nepravdivých či hrubě zkreslených údajů o nabídce během sjednávání smlouvy na pobočce. Například pracovník prezentoval určitý objem dat, spotřebitel následně zjistil, že objem dat v tarifu je přibližně pětinový.

Na koho se lidé v případě konfliktu mohou obrátit?

Pokud se spotřebitel domnívá, že operátor jakkoliv porušuje právní předpisy v oblasti elektronických komunikací, může se obrátit na Český telekomunikační úřad. Jestliže řeší nesprávné vyúčtování poskytovaných služeb, musí nejdříve podat (ideálně písemnou) reklamaci poskytovateli mobilních služeb, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne dodání vyúčtování. Poskytovatel je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení reklamace. Teprve pokud spotřebitel nesouhlasí se způsobem vyřízení reklamace, může podat do jednoho měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace návrh na zahájení řízení o námitce k Českému telekomunikačnímu úřadu.