Proti křivdě se ozveme hlavně, když jde o peníze | E15.cz

Proti křivdě se ozveme hlavně, když jde o peníze

Aleš Pospíšil

Ochota Čechů situaci řešit klesá spolu s tím, kolik náprava vyžaduje času a energie.

Dle průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia se proti křivdě ozve 75 procent lidí, nebo to alespoň tvrdí. Ještě více odhodlaní jsou Češi v případě, že se nespravedlnost děje jejich blízkým. Pokud není třeba najímat právníky či oslovit úřady, je ochota jít do sporu vyšší.

Špatně vrácené peníze v obchodě nebo kávovar, který rozbil hned po čtvrtém použití? To jsou typické případy, kdy Češi situaci řeší – alespoň jednou se do takové nápravy pustily dvě třetiny respondentů. Horší už je to například u kvality služeb nebo u úředního rozhodnutí, které je vnímáno jako chybné.

Lidé se snaží řešit problémy v práci i s úřady. Třetina respondentů se ozvala, když jejich zaměstnavatel porušil závazná pravidla, pětina má zkušenost s řešením zanedbané lékařské péče. Každý sedmý respondent pak vymáhal odškodnění za úraz.

Průzkum ukázal, že lidé preferují řešení sporů, kdy je situace poměrně jasná a lze ji napravit obratem, například právě výměnou poškozeného zboží za nové. Pravděpodobnost, že se člověk rozhodne křivdu řešit, klesá s tím, kolik to zabere času. Čtyři z pěti respondentů si nedovede představit, že by se do nápravy nespravedlnosti pustili s vidinou, že spor zabere roky. Bojí se, že je postup bude stát příliš mnoho času a energie.

Náprava křivdy vyžaduje vykročení z komfortní zóny. Polovina respondentů přiznává, že občas raději sami sebe přesvědčí, že nespravedlnost nebyla zase tak velká a za řešení nestojí. S časovým odstupem si ale každý druhý tento přístup vyčítá.

 

Mzdová kalkulačka